úterý 1. prosince 2009

Alsasko medové, květinové i plné kyselin

josmeyer_pinot_gris_2002 Jednou z vinařských oblastí, které rád podléhám a ochutnávky se snažím nevynechávat, je Alsasko. Samozřejmě především pro jejich Riesling, ale mají co nabídnout i v dalších odrůdách, ať z těch dalších „ušlechtilých“ či některých okrajových. Degustaci uspořádal ještě nedávno stavař a nyní dovozce vína, Tomáš Trantina, jako průřez nabídkou svého obchodu. A aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu, dovezl ze třech jím zastupovaných vinařství celkem dvacet vzorků. K mému velkému překvapení i tento nášup většina účastníků unesla a tradiční „změna degustace na večírek“, která se na podobných akcích objevuje někde mezi 8 – 10 vzorkem, se nekonala. Chutnalo se z větších sklenic Rona na ryzlinky (resp. obecně pěkná bílá) a akce byla rozdělena krátkou přestávkou na dvě části – představení jednodušších vín na běžné pití a následně blok vín komplexnějších, z lepších poloh a často i s vyšším cukrem (což je v Alsasku celkem běžná a typická věc, byť já osobně inklinuji spíš ke stylu „suché jako troud“, který některá místní vinařství taktéž razí). Čí vína se chutnala a jak to dopadlo?

tomas_trantina Nejdříve ještě trochu k těm „ušlechtilým“ a ostatním odrůdám, kteréžto rozdělení jsem naznačil na začátku. Alsasko je samozřejmě, jako správná Francie (byť se silným německým vlivem, třeba právě v uvádění jmen odrůd na vinětách či termíny jako „pozdní sběr“), sešněrováno apelačními předpisy. Krom základního AOC Alsace mohou některé z místních poloh (a je jich snad až příliš, alespoň to mnozí vinaři tvrdí) nést statut Grand Cru. Ten ale platí pouze v případě, že z Grand Cru vinice pochází jedna ze čtyř odrůd – Riesling, Gewürztraminer, Muscat (několik různých druhů) či Pinot Gris (dříve zván Tokay Pinot Gris a Tokay d'Alsace). Jsou tu samozřejmě výjimky, co jiného od frantíků čekat. Muscat nemůže nést Grand Cru v polohách Zotzenberg a Kaefferkopf (tam ale smí být malou součástí směsi, jde o jednu ze dvou poloh kde mohou cuvée nést Grand Cru statut). Naopak Sylvaner může být též Grand Cru, ale jen v jediné poloze – Zotzenberg u Mittelbergheimu. A to buď samotný, nebo ve směsi s odrůdami Gewürztraminer, Pinot Gris a Riesling, ale na vinětě nesmí být odrůda uvedena, jen jméno toho Grand Cru. Krom Sylvaneru jsou další odrůdy, které mohou na vinětě nést své jméno, tyto: Chasselas, Klevener de Heiligenstein alias Savagnin rose (jenže ten to má povoleno jen do roku 2021 na vinicích u několika málo obcí a nesmí se dosazovat) a Pinot Noir. Pokud na vinětě najdete Pinot / Pinot Blanc, pak se nemusí jednat o jednu odrůdu, ale spíše odkaz k barvě vína, ve kterém může být Auxerrois blanc (k tématu Auxerrois více zde), Pinot blanc, Pinot gris či Pinot noir vinifikovaný jako bílé (a veřejným tajemstvím je tolerování příměsi Chardonnay). Pod Edelzwicker najdete směsky jakýchkoliv odrůd povolených v AOC Alsace. Podobně je tomu u termínu Gentil, opět se jedná o směs odrůd z AOC Alsace, ale zde by měla být alespoň polovina z těch čtyřech ušlechtilých odrůd, byť oficiálně to nikde přikázáno není. Povolena je i odrůda Chardonnay, ale ne pro tichá vína (samozřejmě pokud vinaři nevadí, že neponese AOC Alsace a bude označena jen jako stolní víno, tak se mu meze nekladou), pouze pro šumivá – Crémant d’Alsace.

alsasko_lahve_2
Na degustaci byla prezentována celkem tři vinařství, od každého jsem už nejméně jednu láhev chutnal dříve a něco málo k nim psal. Konkrétně jsou to Jean Becker (zápisek o ryzlinku), selské a menší vinařství Kirmann (nijak slavná zkušenost s Pinotem Noir) a konečně špičkový biodynamický podnik Josmeyer (nadšený text o ryzlinku). I dovozce se o vinařstvích něco rozepisuje a pro detaily vás tedy odkážu na jeho stránky. Rozdíl v jednotlivých producentech byl krásně vidět a pro mne Josmeyer ostatní předstihl o celou třídu (ceny tomu, bohužel též odpovídají, byť s degustační slevou jsou více než korektní a i ty na webu nedělají ze zákazníka pitomce), neuvěřitelnou osobitostí jejich vín, vyvážeností, perfektně zakomponovanými složkami v těle. Ale o tom už u jednotlivých lahví.

Začínáme sekcí „na každodenní pití“. Becker Rosé de Zellenberg Tradition 2006 má řidší pinotovou barvu, voní po přezrálých jahodách a v chuti je to suché, svěží, čisté ovocité a poněkud trpké rosé. Kirmann Sylvaner 2008 je víno jemné, mladistvě svěží, ještě s trochou kvasných tónů, ale jinak fajn citrusy, čisté, lehounké, skvěle pitelné. Hezké víno „jen tak víno“. Becker Pinot Blanc 2006 se prezentuje zralejší ale stále svěží vůní, medovo-kořenitou. V chuti plnější, medové, vyzrálé a výrazné, jasný dotyk cukru a pěkná délka. Celek ne úplně stoprocentně v harmonii, lehce tam cosi sem tam vykukuje a nižší teplota by mohla spravit. Kirmann Pinot Auxerrois 2008 je citrusově mladistvá záležitost, svěží a jednoduchá, ale dobře udělaná a lákající k pití. Kirmann Riesling Cuvée Baron Kirmann 2007 je jednodušší květinový typ ryzlinku, jemný a lehčí, čistý s pěknou kyselinou, dobře pitelný. Ale jinak v zásadě dost obyčejný. Kirmann Muscat 2005 potěšil hodně už svým zařazením, na tuhle odrůdu a navíc v trochu vyšším věku moc často nenarážím. V chuti muškátové, květinové a velmi výrazná hutnější vůně kompotu z li-či. I v chuti plnější, výrazné ale dobře vyvážené, čisté, hodně příjemné aromatické víno. A sadu uzavírá Kirmann Pinot Gris 2008 opět v podobě mladičkého a citrusového vína, ale docela výrazného a hutnějšího, v chuti s jasným cukrem slušně vyvažovaným kyselinou. Nic komplikovaného, ale dobře udělané poctivé nasládlé víno.

alsasko_lahve
Druhá sada pokračuje stejnou odrůdou a chutnáme Josmeyer Pinot Blanc „Le Lutins“ 2007. Aromaticky výrazné, medové s lehkým náznakem barev a laků, komplikovanější, moc pěkné. V chuti hutnější, plnost a intenzita, citrusy, to vše se spojuje se svěžestí a pěknou kyselinou a navíc je hezky dlouhé. Dost povedené. Josmeyer Pinot Auxerrois „H“ Vieilles Vignes 2007 pochází z polohy Hengst, ale dle apelačních předpisů viz výše se Grand Cru apelací chlubit nemůže. Je to moc pěkné srovnání s předchozím vínem, i zde dominuje svěžest a medovost, ale k tomu výrazněji mineralita a kořenitost, víno se však ve sklence uzavírá a očividně potřebuje nějaký čas. V chuti opět plnější, výrazné, minerální, dlouhé s lehkou hořčinou v závěru.

Následovala sada čtyř ryzlinků, jako první již dříve hodnocený Becker Riesling Hagenschlauf 2006. Aromaticky jasný ryzlink, květinový i ovocitý, velmi lehounce barvy a laky, jemnější a čistý. V chuti suché, čisté, svěží, citrusově ovocně šťavnaté, příjemný dobře pitelný kousek. Josmeyer Riesling „Le Kottabe“ 2007 poprvé prezentuje barvy a laky výrazněji, aromaticky je to dost kompaktní, zajímavá a osobitá záležitost, těžko rozebratelná, ale poprvé (a že se to bude u dalších vín opakovat) cítím náznak houbových aromat. Co exceluje je chuť, plnější s lehkým dotykem cukru skvěle vyváženým šťavnatou kyselinou, vůbec ve vínech od Josmeyera je ta kyselina tak dokonale propojena se vším ostatním, že se to často nevidí. V chuti vyvážené, efektní, delší… skvělé víno do gastronomie i k pití jen tak. Becker Riesling Grand Cru Schoenenbourg 2005 se prezentuje vůni až jakoby přezrálých a připražených hroznů, s medovostí a takovými likérovými tóny a lehce barvami a laky v podobě medem naplněné plastové kačenky do vany :o) V chuti suché, plnější, opět docela efektní, se slušnou kyselinou a fajn délkou, byť opět s trochu připečenou hořčinou ke konci. Josmeyer Riesling „Les Pierrets“ 2004 mne potěšil již dříve a tentokrát tomu nebylo jinak. Klasický zralejší ryzlink, elegantní, s barvami a laky a tak nějak… kompletní. Jiné slovo mne nenapadá. V chuti plnější, výrazné, krásně strukturované s úžasně zakomponovanou šťavnatou kyselinou, ovocité, krásné.

becker_pinot_gris_2002 A přecházíme na sérii voňavých vín a s očekáváním vyšších cukrů. Josmeyer Muscat „Les Fleurons“ 2007 asi aromaticky tuto odrůdu připomene málokomu, květinovo-ovocitá linka je přebita intenzivním aromatem krémového houbového risotta (ozývají se i výkřiky žampiony, hovězí na houbách a podobně). V chuti plnější, dobře strukturované ovocité zajímavé a osobité víno, docela dlouhé ale ne úplně harmonické. Zajímavá zkušenost. Becker Muscat Grand Cru Froehn 2007 je víno odrůdově mnohem typičtější, muškátové aroma je výrazné a to až poněkud vlezle, vyšší teplota navíc podporuje taková „květinově-tlející“ aromata. V chuti hutnější, sladší byť se slušnou kyselinou, ale stále ne úplně vyvážené, s horčinou v závěru. Na Grand Cru pro mne postrádá nějakou komplexitu a něco navíc. Josmeyer Pinot Gris „1854“ Fondation 2002 ji samozřejmě nabízí, staré keře a sedm let věku přinášejí víno vyzrálé, komplikovanější, medové a kořenité, lehce s barvami a laky, nabízející mnoho vrstev pro další zkoumání. V chuti kulaté, výrazné, čisté, vyvážené, šťavnaté, bohaté, dlouhé. Nádherné pití. Becker Pinot Gris Grand Cru Sonnenglanz 2002, tedy stejný ročník i odrůda jen z jiné polohy a od jiného vinaře, přináší víno výrazné, ovocité, až krémově působící a bohaté, byť komplexity předchozího vzorku nedosahuje. V chuti sladké s vyvažující pěknou kyselinou, intenzivní, nazrálé a delší, s lehce „připečenou“ hořčinou v závěru. Kirmann Gewürztraminer Vieilles Vignes 2007 prezentuje decentnější styl této odrůdy, aromatický ale ne vlezle, spíše jemnějšího ale také jednoduššího stylu. Vůně plně nepřipraví na hutnost a náraz cukru a sladkého ovoce, které kyseliny dostatečně neovládají. Trochu candy tónů a celkově slušný slaďák, ale poněkud únavný. Josmeyer Gewürztraminer Les Folastries“ 2008 přichází s aromatikou květin a citrusů doplněných zase o nějakou tu houbu, s mineralitou až v podobě mého oblíbeného „střelného prachu“, s velmi svébytným stylem. Pěkný dotyk cukru v chuti okamžitě překryt šťavnatou kyselinou, vyvážené aromatičtější pití s lehkou hořčinou v závěru, tramín v podobě netypické ale stojící za pozornost.

Za červenou tečku posloužil Josmeyer Pinot Noir 2006 s barvou velmi řídkou (klidně by mohlo být považováno za rosé), vůní s mixem jahod, třešní a višní, příjemnou ale nic zásadního. V chuti chladný pinot, svěží, třešňový, ale trpčí a spíše jednodušší.
 alsasko_lahve_3
Degustace moc pěkně předvedla, co si pod jmény třech zajímavých alsaských podniků představit. K ideálnímu obrázku snad chyběl jen nějaký Crémant, ale nebudu do toho šťourat, za 250,- Kč jsem se měl více než dobře :o) Trochu se vedla debata na téma teploty podávaných vín, při pití doma by asi měla být o něco nižší, ale osobně mi pro degustaci lehce zvýšená (pokud není víno vyloženě teplé) nevadí, protože se „odmaskují“ neharmoničnosti. Každopádně to byla velmi zajímavá degustace. Asi se opakuju, ale za každého slušného nadšeného nového dovozce s pěknými víny jsem vděčný, náš trh je potřebuje jako sůl.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails