Vinařství roku, Salon vín, MW, Bordeaux, anglikáni, Irsko. Víno!

Co nového ve světě vína? Začneme na domácí scéně. Známe vítěze Vinařství roku 2024 (web). Opět rozděleno na kategorii malé (do 50 tisíc litrů), střední (50-200 tisíc litrů) a velké vinařství (> 200 tisíc litrů). Podle velikosti je to Vinařství rodiny Špalkovy, Gotberg a nakonec vinařství Štěpán Maňák. Přičemž Maňák bere i absolutní vítězství v soutěži a také cenu studentů Zahradnické fakulty MENDELU. Enologem roku je sauvignonový specialista Roman Fabig. Cenu prof. Viléma Krause pro významnou vinařskou osobnost za celoživotní přínos v oboru vinohradnictví nebo vinařství získal Josef Vozdecký. A cenu Počin roku, za mimořádný přínos českému a moravskému vinařství a neúnavné úsilí v rozvoji a propagaci vinařské kultury, obdržela národní sommelierka Klára Kollárová. V pátek budu s Klárou na symposiu Živé zemědělství mluvit na téma směřování vinného světa. Stresuji! Zodpovědnost!

Zobraz celý článek →

Výborný Riesling a chlastací milá Frankovka

Dnes dvě zastávky v Rakousku. Potěšilo mne In Vino Weix – Weingut Weixelbaum (web) z Straß im Strassertal, tedy Kamptal. Měl jsem od nich nějaké věci už dříve, ale vlastně vždy jen sklenku někde degustačně/k jídlu. Z tohoto dnes už třicetihektarového bio certifikovaného rodinného vinařství jsem teď doma otevíral jejich vlastně základní ryzlink, konkrétně Riesling Strass 2023. Ruční sběr z různých poloh a mix vápence a břidlice, nerezovka nějakou dobu na kalech, láhev pistole pod šroubem. Světlejší, citronová barva. Čerstvá, čistá, svěží velmi příjemná vůně, trochu citrusová, výrazněji peckoviny směr meruňka, minerální linka. Čerstvé, suché, čisté, vyvážené a skvěle pitelné. Fajn kyselina ale nic přísného, peckovinová ovocnost, slušná délka. Přístupný, výborně udělaný, příjemný ryzlink. Rád zkusím další věci!

Zobraz celý článek →

Fajn Chianti, Merlot pro Českou spořitelnu a nabušený Morgon

18. únor je Global Drink Wine Day, svátek všeho vína v jeho nespočetných podobách a všech jeho různých benefitů. Slavím o něco častěji než jen tento jediný únorový den, někdy intenzivněji než jindy. Ale tak alespoň dnes odhrnu poznámky k několika fajn lahvím z poslední dní :-) Třeba takové Il Poggiolino „La Riserva“ 2021 Chianti Classico Riserva (web, dováží Víno pro Vás). Jsme v Chianti Classico, u dvacetihektarového (pokud jde o vinice a navíc dnes vedené v ekologickém režimu, mají dalších několik desítek hektarů polí, olivovníků a lesů) rodinného producenta s roční produkci zhruba 110 tisíc lahví vín postavených dominantně na Sangiovese a nějaké té brandy a grapě. Riserva je selekce hroznů fermentovaná v nerezu, krom Sangiovese je v tom pár procent Colorina, s asi třítýdenní macerací a následně zráním 2 až 3 roky ve velkých 15 hl francouzských sudech a jednou použitých barrique sudech.

Zobraz celý článek →

Bottled Alive a Kamil Barczentewicz

Letošní ročník táborského festivalu Bottled Alive je za námi, tentokrát ve větší dvoudenní podobě. Nemusíte se mnou souhlasit, ale za mne se z toho stala akce světového formátu (což je dvojnásob působivé vzhledem k tomu, že se nekoná v Praze, kde ČR pro spoustu zahraničních návštěvníků tak nějak končí) s výtečnou organizací, ale přitom si stále udržela atmosféru a takové těžko uchopitelné „rukodělné“ nadšení a energii, kterou na spoustě jiných festivalů prostě už tolik nezažijete. Upřímně když teď sleduji reakce mezinárodního publika na sociálních sítích, tak nemůžu než být hrdý na to, co Honza Čulík se svým týmem dokázal. V Táboře se sešlo 140+ vinařství z Evropy, s největším důrazem samozřejmě na ČR a Slovensko a následně Rakousko, a představilo nepřeberné množství vín. Které neochutnávalo jen pár domácích nadšenců naturálna, ale též dovozci z různých koutů Evropy (ale i Asie či USA), kteří si sem přišli jak navštívit „své“ vinaře, tak hledat nové tváře. Krom nich jste tam mohli potkat i organizátora super populárních festivalů Karakterre, trpělivě pečlivě degustujícího dopisovatele New York Times, autora knih o oranžádách a skvělého mezinárodně oblíbeného vinného webu nebo třeba hvězdu natur scény a autorku několika populárních knih, Alice Feiring.

Zobraz celý článek →

Dvě podoby velké bílé Riojy

Bílá Rioja je jedním z těch vín, která příliš nevyhledávám. Zmiňoval jsem se, u jednoho ze špičkových představitelů, jak u tradičního stylu plaval v Londýně při přípravě na WSET zkoušky. Stylů je ale samozřejmě mnoho, od výše zmíněného velkého bílého od Remelluri, přes kousky úplně bez dřeva po legendární tradiční záležitosti školené roky v amerických sudech. Dnes se podíváme na dvě dost odlišné podoby, v obou případech špičková (alespoň dle světové kritiky, která jim běžně dávají 95+ bodů, pokud na to dáte) ale naprosto odlišná vína. První od v současnosti hodně populárního skvěle hodnoceného moderního producenta a druhé od naprosté starosvětské legendy a ikony oblasti.

Zobraz celý článek →

Zpět z Barcelony aneb španělské novinky

Jsem zpět z Barcelona Wine Week. Ochutnal jsem pár skvělých vín, potvrdil si kvality několika vinařství, ověřil svou lásku k vínům různých stylů z Andalusie a učinil pár nových vinných objevů. Hodně mne potěšila samoobslužná (mašiny dávkující vzorek) degustační sekce s 70+ vybranými víny všech možných oblastí se společným tématem dědictví minulosti, starých a často i více než stoletých keřů. Byla tam jak slavná známá vína, tak spousta zajímavých kousků z okrajových odrůd a méně známých oblastí, někdy i lahví vznikajících v počtu pár stovek kusů. Podnětná zkušenost. Tématem rozhovorů pak bylo všechno možné, od změn v konzumačních návycích a boji proti pití alkoholu, přes riziko amerických cel po potíže s počasím a vývojem klimatu.

Zobraz celý článek →

Dvě klasická tichá z Jerezu od Valdespino

Opakovaně jsem tu psal, že sherry má tak trochu problém (nechápu, moc vín s lepším poměrem ceny ke kvalitě neexistuje, a navíc je ta vinařská oblast turisticky vůbec nejvytíženější) a tak se vinařství v Jerezu a okolí snaží dělat všechno možné, aby si podnikání nějak rozumně udržela. A krom tradičních octů či brandy jsou to v poslední době výtečné vermuty a stále častěji se vracejí k „vino de pasto“, běžných tichým vínům. K tématu jsem se tu více rozepisoval v článku O nefortifikovaném sherry s UBE Miraflores a o pár dalších kouscích třeba v článku Bílá vína na pastvu z Jerezu či Fascinující klasické bílé z Jerezu. Dnes bude řeč o vinařství Valdespino (web), jednom z mých zásadních oblíbenců. Asi nejdetailněji jsem o nich psal v článku Valdespino od lehkého bílého po stoletý Moscatel, ale opakovaně se tu zmiňoval – a šlo sem tam o skoro milostné dopisy – třeba o jejich Fino Inocente nebo Amontillado Tio Diego. Nakupuji od nich i věci co se tu jinak moc neobjevují, od začátku právě vermuty ale teď třeba i whisky (prodávají sudy do Skotska a rovnou tam nakoupili mladou pálenku a založili si rodinnou zásobu) a právě tichá vína.

Zobraz celý článek →

Top vína roku 2024 – část 3.

Trochu to trvalo, leden je vždycky časově dost náročný měsíc. Krom vinných aktivit (které jsou furt jen koníček a ne práce, nakolik má občas někdo na degustacích nebo tak pocit, že se tím už určitě živím…) vždy pořádám ještě celovíkendové setkání TolkienCon pro 250+ lidí a vůbec je času pomálu. A jak vidět na příspěvcích, resp. jejich nedostatku, tak teď prostě práce příliš a energie se dělit o vinné zážitky psaným slovem málo. Ale snad bude lépe. Každopádně jsem vzepřel síly a poslední desítka top vín loňského roku je tu. O co přesně jde jsem sepsal v první části, pokračuji více méně postupně v čase a po „letní“ druhé části je tu podzim a zima :-) Zde jsem o více lahvích už dříve psal a mohu odkazovat na článek, ale pár dosud nezveřejněných skvělých se také objevilo…

Zobraz celý článek →

Jindra Kadrnka, dění v USA, apelace Blavia a dražší vodka

Domácí vinařská scéna přišla o jednu ze svých nepřehlédnutelných osobností, v pouhých 43 letech zemřel Jindřich Kadrnka. Krom zahraničních stáží postupně prošel od Mikrosvínu přes vznik vinařství Galant a raketový vzestup a budování slávy vinařství Volařík až do vinařství plně vlastního. Svými víny sbíral vysoké body a medaile, byl jednou ze zásadních tváři populárního spolku Dunajovské kopce a dotáhl to i k titulu Vinařstvím roku 2022. Především ale rozdával radost a humor milovníkům jeho efektních, expresivních vín, a na degustacích byl nepřehlédnutelný. Upřímnou soustrast rodině.

Zobraz celý článek →

Vinory a expresivní Nizza a Roero Arneis

Přiznám se, že první pohled na viněty – kombinace názvu podniku a vzhledu – ve mně vzbudila trochu dojem „to je nějaké průmyslové družstvo s miliony lahví“. Ale první sklenka spíše už nakopla zkoumat trochu víc a nakonec jsem si vína vypil s chutí a potěšila mne. Řeč je o Vinory (web, dováží Víno pro Vás) z Nizza Monferrato, jsme tedy v Piemontu nedaleko Asti a oblasti, která si už nějaký pátek buduje jméno jako zdroj špičkové Barbery. Každopádně téma apelace Nizza je na samostatný článek, třeba k němu vzepřu síly. Dnes to bude o vinařství Vinory. Stojí za ním parta přátel a obchodních partnerů z Norska, kteří nejdříve založili vinnou dovozní firmu a následně i bar a poté si udělali radost i vlastním italským vinařstvím. Andre Sperre se z Norska do Itálie přestěhoval a podnik řídí na plný úvazek, ostatní spolupracují přímo na místě spíše jen občasně (rozuměj sem tam zaskočí na dovču a třebas posbírat hrozny). Začali koupí vinařství s 3.5 ha a první sklizní v roce 2017, dnes pracují na hektarech čtrnácti a to v ekologičtějším režimu. Na webu mají dost dobře zpracované info k jednotlivým cru, dokonce do Google map zakreslené a tak.

Zobraz celý článek →