Příprava na Karakterre lahví Neuburského

Podstatnou část včerejška a dneška od časného rána jsem strávil řešením problémů s tajemně a nenadále přetíženým SQL serverem. Ač si někteří domnívají, že mne živí psaní o víně nebo kdo ví co s ním spojené, tak je to samozřejmě úplně jinak. Práce v IT je to, co mi umožňuje vás oblažovat svými literárními výtvory a sem tam si pořídit nějaké opravdu pěkné víno. Pár hodin před odjezdem do Vídně na přehlídku Karakterre ale tak nějak nechcete vidět všechny procesory vytížené na sto procent a odezvu webů v křeči :-) No nic. Před pár minutami se podařilo nějak pořešit a já si konečně mohu oddychnout a rovnou i sepsat něco na blog. Úspěch jsem se rozhodl oslavit, a na zítřejší naturální smršť se naladit, jednou lahví z hlubin archivu. Zdeněk Vykoukal a moravské zemské Neuburské 2011 (Stará hora, Hostěrádky – Rešov). Svého času, tak v roce 2013, mi přišlo opravdu fantastické. Tak uvidíme…

Zobraz celý článek →

3x Rioja – Jarrarte, Valenciso a Roda

Otevřel jsem v uplynulých dnech tři docela lahve z Riojy a dnes se podělím o poznámky. A začneme tou „nejjednodušší“, Jarrarte Maceración Carbónica 2017. Manželský pár Abel Mendoza a Maite Fernández sídlí v San Vicente de la Sonsierra (odkud bylo jedno nedávné parádní víno) na hranicí Rioja Alta a Rioja Alavesa, obhospodařují asi 20 hektarů rozprostřených do více než 40 parcel, vše v bio režimu. Mají hodně zajímavá i také trochu nečekaná bílá (včetně třeba odrůdy Torrontés), ale samozřejmě u nich dominuje červené, připravené v trochu modernějším stylu (= francouzské sudy a kratší zrání v nich). Tohle víno je trochu odlišné, je zpracováno z celých hroznů v betonu, dřevo vůbec nevidí. A je to čisté Tempranillo. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá barva, do fialové. Čerstvá, vzletně ovocná vůně, spíše tmavé plody, florální linka a kořenitost, badyán. Suché, středně plné, šťavnaté, něco třísla, přímočařejší ovocité snadno pitelné víno, delší, lehounce připečený nahořklý závěr. Proč ne, pokud máte rádi tenhle styl, cena asi 7€.

Zobraz celý článek →

Šampaňská exotika od Augustina

Sleduji více či méně pozorně různé internetové diskusní skupiny věnované všemožným stylům vín a oblastem. A pravidelně jedny z největších emocí vyvolávají „divná“ vína z tradičních regionů jako je třeba Burgundsko nebo Champagne. Rozumějte třeba když někdo udělá v Chablis bílé ve stylu „oranžád“, s delší macerací hroznů, nebo v Burgundsku použije úplně jinou odrůdu. Měl jsem teď možnost ochutnat dva pozoruhodné šampaňské kousky, oba patří mezi ukázkovou exotiku. A za oběma stojí biodynamický vinohradník, vinař a neúnavný experimentátor Marc Augustin z Avenay Val d'Or (Montagne de Reims). Ze svých deseti hektarů ročně vystřelí asi deset tisíc lahví, zbytek vína prodává především domům Leclerc Briant (a dříve též Duval Leroy). Sudy, minimum nebo žádná síra, příznivce pojmů jako bioenergetika, homeopatie a aromaterapie. Takový trochu alchymista, ovšem s patřičnými biodynamickými certifikáty a perfektními znalostmi běžné šampaňské technologie ;-)

Zobraz celý článek →

Bio bílá Cava, XIC a Riesling

Vyzkoušel jsem nějaké bubliny z Bodega Cuscó Berga z Les Gunyoles (tj. Penedés, Španělsko), jejich ročníkový Brut Gran Reserva stával pod sedm euro a šlo o výborné bubliny, pravda s hnusnou levně působící vinětou. Základní Brut Reserva (dva roky na kalech a dnes za stejnou cenu jako dříve Gran Reserva) prošel redesignem a „moderní“ viněta je možná horší než ta původní, ale víno se pije dobře :-) Jistý designový pokrok lze sledovat u Gran Reserva Organic řady, já teď otevíral ročník 2013 (nedeklarovaný) ve variantě Brut za necelých 12€ (ještě mají Brut Nature, kde je viněta černá a víno stojí o tři eura více!). Vlastní vinice vedené v certifikovaném bio, odrůdově zhruba Macabeo, Parellada a (obvykle o něco vyšší podíl) Xarel·lo. Sekundární fermentace samozřejmě v lahvi (přídavek bio certifikovaných kvasinek a bio cukru), na kalech čtyři roky, dozáž mezi 6-8 g/l. Citronová barva, vytrvalé krásné perlení malých bublinek. Výraznější aroma, klasické, jasně nazrálejší, fajn ovocnost směrem žluté plody, linka sušených květin, mineralita, decentně toastové a oříškové. Suché, výrazné, bezva kyseliny, dobrá stavba, delší, vyvážené, v chuti se pěkně opakuje projev z vůně. Serióznější, dobře připravená cava.

Zobraz celý článek →

Eggstasy of Wine Alpinist

Tekutá slovenská extáze :-) Slobodné vinárstvo – Majer Zemianske sady (web) je momentálně dost zásadní slovenský naturální producent, jeho vína získávají na popularitě v zahraničí a i díky nim stoupá obecně zájem o celý „náš“ region. O nějakých jejich oranžádách už jsem tu psal, překvapuje mne že ale neměl žádný větší obecný článek. Časem napravím. Eggstasy of Wine Alpinist 2017 je jednou z jejich novinek, stoprocentní deset dní macerovaný Ryzlink rýnský, školeno osm měsíců v terakotových vajíčkách, první jejich víno takto zpracované. Nesířené (celková přirozeně 15 mg/l), nečiřené, nefiltrované. Lahvované pod šroubem a určeno na okamžité pití. Výraznější oranžová barva, opalizující, v lahvi je poměrně dost kalů a je fajn nechat je usadit a nalít opatrně. Efektní vůně, šťavnatá, citrusová, kandovaná pomerančová kůra, trochu bylinková. Suché, středně plné, živé, lehce svíravé, šťavnaté, vyvážené, dobrá délka, decentně zemité. Zní to tak nějak banálně, ale celek je výborně pitelný, zábavný, nijak extrémně složitý ale přitom rozhodně nenudí a je na něm mnoho co zkoumat. Baví velmi.

Zobraz celý článek →

Henri-Frédéric Roch, Leroy není na prodej, čínská razie, aukce v Hospices de Beaune

Na úvod dnešních novinek a zajímavostí ze světa vína jedna smutná zpráva. Na konci minulého týdne podlehl ve věku pouhých 56 rakovině zásadní burgundský vinař Henri-Frédéric Roch. Společně s Aubertem de Villaine řídil od roku 1992 Domaine de la Romanée-Conti a v doméně zastupoval rodinu Leroy (jeho matkou byla Pauline Roch-Leroy, starší sestra Lalou Bize-Leroy), ale měl i vlastní vinařství, Domaine Prieuré-Roch. Jeho viněty jsou nepřehlédnutelné a vína připravovaná v dost naturálním stylu patří mezi velmi zajímavé kousky, byť někdy je to trochu… divočina. Pravou rukou Henri-Frédérica v podniku byl Yannick Champ a styl vín jistě udržet dokáže, úmrtí vinaře ale samozřejmě způsobilo vlnu spekulací, co se s podnikem dále stane.

Zobraz celý článek →

Císařovna Evženie ve sklence

Vyhledávání detailních informací k vínu, které vás opravdu osloví, může být i pěknou (a dobrovolnou!) výukou dějepisu. Vezměte si takovou Evženii z Montijo, do včerejška jsem o této poslední francouzské císařovně nevěděl skoro nic a teď mám informací na rozdávání. Ovšem nebudu vás tím trápit, zájemci mohou Wikipedii navštívit sami. Evženie se dožila požehnaného věku 94 let a zemřela na své poslední cestě do rodné vlasti, Španělska, v roce 1920. Krátce před svou smrtí navštívila Jerez a na její počest zde v roce 1921 jistý Emilio Lustau vybudoval novou soleru určenou pro oloroso sherry. Ta je stále v plné síle a vzniká z ní Lustau Very Rare Oloroso Emperatriz Eugenia, víno zatříděné do jejich řady „specialit“, klasické suché oxidativní sherry lahvované někde ve věku 15 až 20 let a dnes primárně do jejich speciálně hezky tvarované lahve o objemu půl litru.

Zobraz celý článek →

Ryzlink ze Slovácka a z Rheinhessen

Pravidelně za mnou chodí příbuzenstvo a známí, když potřebují doporučit (a nebo rovnou rychle zajistit) nějakou „výjimečnější“ láhev vína. A nebo naopak vícero chutných vín ale levně. Paralelně ke svým zásobám jsem si zvykl hromadit především bílá do sto padesáti korun, ze kterých jde snadno poskládat krabici „budeme mít oslavu a potřebovala bych…“ :-) Mimo jiné je těší, že nejde o lahve, na které běžně narážejí v sámošce. Ale nedávno jsem udělal výjimku a přiznávám, že se pro tyhle účely předzásobil i lahvemi z akce v Albertu. Ten totiž za nějakých 109 kaček (= o nějakých 40-60 Kč levněji než je obvyklé) prodával přívlastky ze Zámeckého vinařství Bzenec v řadě Herbarium Moravicum. V posledních letech jsem měl některá jejich vína z různých řad i naslepo a musím přiznat, že to bylo obvykle hodně slušné a byl jsem (postupně čím dál méně…) při závěrečném odhalení překvapen, že jde zrovna o jejich lahve a navíc dostupné v regálech supermarketů. V nabídce byl třeba suchý Ryzlink rýnský 2017 pozdní sběr (podoblast Slovácká). Světlá citronová barva. Celkem voňavé, svěží, decentně krémové, docela ovocné do tropických plodů, citrusy, lehce kořenité. Suché, čisté, středně plné, velmi dobrá kyselina a jen zaoblující dotyk cukru, slušná délka, dobře udělané, solidní bílé. Nic složitého, ale za kilo bezva. A hlavně mi umožní, při dalším požadavku krabice bílých do sto páďo, nacpat tam i něco zajímavého dražšího a průměr stále udržet v limitu :-)

Zobraz celý článek →

Efektní Sauvignon a punkový šumivý Ryzlink

Z posledních dvou článků to skoro bude vypadat, jako bych nakupoval podle bodů. Ale obvykle tomu tak není. Byť přiznávám, že v případě dnešního vína bylo extrémně pozitivní hodnocení v kombinaci s pro experiment akceptovatelnou cenou důvodem, proč jsem ho zakoupil. Přeci jen 97 bodů v soutěži Decanter World Wine Awards 2018 (tj. nejvíc, co tam Sauvignon dostal), platinová medaile a ocenění nejlepšího vína v poměru k ceně není blbé, k tomu kupa dalších zlatých medailí odjinud a 93 bodů od novozélandského specialisty Boba Campbella MW. Vavasour Sauvignon Blanc 2017 pochází z Marlborough na Novém Zélandu, pro Sauvignon asi nejslavnější světové oblasti s výjimkou klasických vín ze Sancerre a Pouilly‑Fumé, konkrétně z části Awatere Valley. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Světlejší citronová barva. Velmi expresivní aroma, černý rybíz, výrazná herbální linka, zralé broskve, tropicky citrusové, slinosbíhavé. Suché, výrazná kyseliny a krásně šťavnaté, říznější ale zároveň lehce zaoblené, travnatost, citrusy, skvělá pitelnost, dobrá délka. Líbivý aromaticky profil ale jasně pro příznivce suchých vín a ty, kteří se výraznějších kyselin nebojí. Běžná cena po lahvi u Alifea je 366 Kč a pokud máte tenhle styl Sauvignonu rádi, tak je myslím dost v pořádku. 97 bodů je pro mne ovšem dalším důkazem inflace v hodnocení, ale budiž :-)

Zobraz celý článek →

Parádní Rioja za skvělou cenu

V průběhu listopadu jsem zkontroloval „zásoby na zimu“ a rovnou doplnil pár stylů, ve kterých byl s šíří výběru na štíru. Červená na zahřátí, německé ryzlinky a nějaké to sherry, aby se neřeklo. A jako vždy hned začal novinky otevírat. A začneme teda ve Španělsku, s Lindes de Remelluri Viñedos de San Vicente de la Sonsierra 2014, což je vlastně stále relativně nové víno z Remelluri (kompletně Granja Nuestra Señora de Remelluri), významného vinařství v oblasti Rioja. Psal jsem nedávno o jejich hlavním víně (a zakoupil další lahve) a z článku se jde proklikat na další informace. Lindes de Remelluri, v překladu něco jako „hranice Remelluri“, je na trhu od ročníku 2010, kdy do vinařství naplno vstoupil Telmo Rodriguez. Vzniká ve dvou verzích, z vinich v bio režimu u obcí Labastida a San Vicente de la Sonsierra, od několika pěstitelů kteří dlouhodobě poskytovali hrozny pro jejich hlavní Reservu (který je nyní pouze z vlastních hroznů vinařství) a nyní mají možnost zazářit takto samostatně. Cílem je ukázat projev každé ze specifických obcí, na první dobrou bývá San Vicente o něco koncentrovanější, teplejší a také dříve přístupné. Odrůdově i školením je to ale stejné, hlavně Tempranillo doplněné odrůdami Graciano a Garnacha a případně trochy bílé Viury. Ruční sběr, selekce hroznů znovu ve vinařství, fermentace spontánní, školení zhruba rok v klasických 225l francouzských barrique sudech.

Zobraz celý článek →