Skvělá Barbera a Favorita od La Carlina

František Šamla aka Víno pro Vás zařadil do nabídky nové vinařství z Piemontu, La Carlina (web) z Grinzane Cavour. Vinicemi jsme tedy mezi Langhe a Monferrato, vinařství je mladý rodinný podnik který sourozenci Francesco a Camilla Scavino rozjeli teprve v roce 2014. Jméno nese po farmě jejich babičky, kde poprvé přičichli k vinaření. Vinice vedou v organice, od ročníku 2018 už budou i s certifikací. Odrůdově klasika– v červené Nebbiolo a Barbera, v bílé je to Favorita. Připravují vína spíše klasicky, žádné divočiny (byť i trocha macerace bílého se vyskytne), operují s nerezem a velkými sudy. A moc se mi líbí jejich viněty.

Zobraz celý článek →

Přímý přenos z 8. narozenin Fajnšmekru

Už se z toho pomalu stává tradice, i letos jsem vyrazil na oslavu narozenin vršovického vinného baru a vinotéky Fajnšmekr. Oslavu, která probíhá právě teď a jistě se protáhne do noci, takže ještě máte šanci ji stihnout :-) Stejně jako loni tímto zápiskem provádím „přímý přenos“ z několika ochutnaných vín, letošním tématem je dopíjená posledních lahví z „archivu“. A začal jsem zostra… Gut Oggau Theodora Weiss 2015. Ročník 2014 byl trochu problematický, vinařství se s problémem vypořádalo po svém a patnáctky jsou pod korunkovým uzávěrem. A hlavně už dávno prodané, teď už jedou sedmnáctky. Nefiltrované, nesířené, v sudech různých velikostí nedojelo úplně do sucha a nalahvováno s decentním zbytkem který dojel v lahvi. Odrůdově Gruner Veltliner a Welschriesling. Ale vyloženě pét nat to není. Víno má tmavší žlutou barvu, na úvod velmi mírně zaperlí. Poměrně efektní divočejší trochu zaprděná vůně, výraznější, žluté ovoce a pikantnost. Suché, živé, s výraznou kyselinou a šťavnatostí, lehce svíravé, minerální linka, pikantnost, delší dochuť s lehce grepovou nahořklostí. Zábavná věc. A čím teď pokračovat…

Zobraz celý článek →

Jakob Schneider a sedm ryzlinků

Před několika dny jsem měl ve Vinografu možnost ochutnat průřez nabídkou vinařství Jakob Schneider (web) z Nahe, jednoho z producentů v portfoliu Magnum Wines. Rodinný podnik hospodaří na zhruba 19 ha vlastních vinic a další mají pronajaté. V rodině momentálně dost převládají ženy. Vinice a sklep má sice na starosti Jakob Schneider, sedmý tohoto jména v řadě, absolvent Geisenheimu s praxí ve Wachau u Knolla, o zákazníky a degustace ale už pečuje jeho matka Monika společně s babičkou Liesel (ta prý i každý den všem zaměstnancům a rodině vaří oběd), o marketing a export se pak stará jeho žena Laura a v nejnovější generaci mají zatím dvě dcery :-) Vína fermentují spontánně (s tím, že pokud se nějaký sud či tank nechce rozjet, pomohou mu kvasícím moštem odjinud) především ve velkých starých dubových sudech ale něco i v nerezu, na zrání používají 2400 a 1200 litrové sudu z německého dubu (z pohoří Hunsrück). Nově pořízené sudy nejdříve zajedou na Pinot Blanc či Pinot Gris, teprve po nějakých čtyřech letech do nich může Riesling. Toho mají ve vinicích převahu, nějakých 85 procent. Top vína jdou pod korek, u ostatních po několikaletých experimentech sáhli po šroubech.

Zobraz celý článek →

Champagne pěstitelé versus baráky

Spousta internetových debat i posezení nad nemálo sklenkami bublin nedávno vyústila v hodně zajímavou „degustační bitvu“. Miloš Danihelka coby reprezentant pěstitelských Champagne se domluvil s Vítem Hepnarem, který obvykle kope spíše za klasické baráky a navíc vozí Henriot, na slepé srovnávací degustaci. Přidal se Petr Sláma z Merlot d’Or a na akci poskytl efektní Apartment Bellevue v centru Prahy. Zápas, který poté následovala veskrze povedená Champagne Party s hromadou parádních bublin všech možných stylů (o některých se samostatně ještě rozepíšu), probíhal ve čtyřech kategoriích – neročníková rosé, klasická neročníková Cuvée, Blanc de Blancs vína a ročníkovky 2006. Vždy po třech vínech, po každém setu a hlasování o favoritech byla vína odhalena a každé detailně představeno. Sešla se nemalá a velmi různorodá skupina konzumentů šampaňského a cílem bylo vína zhodnotit bez informace, zda jde o pěstitele či tradiční dům, udělat si obrázek o stylech a hlavně si to užít.

Zobraz celý článek →

Tři „letní“ vína

Pravidelně dostávám zakázky na sezónní články typu „vína na svátky“, „co pít na Velikonoce“, „šumivá na Silvestra“ nebo aktuálně „letní vína“ (vrcholem letní specializace pak byla „vína k melounu“). V podobných textech vyžaduje hodně energie být nějak originální neřkuli objevný, tuplem vzhledem k tomu, že ani zadavatel podobné vypětí obvykle neočekává. Teď u letních vín mám vždy tendenci začít nějakým pořádným červeným ke grilu, místo klišovitých roséček k bazénu. U letních vín mne pobavil nedávný příspěvek na instagramu vinařství Jaroslav Osička, kde mluví o piknicích v parku nebo u vody s Chardonnay a na fotografii je Reserva 2013, jejich momentálně možná nejlepší víno a velké bílé, které bych rozhodně jen tak popíjet někde na dece spíš nedoporučil :-) Každopádně dnes si dovolím tři tipy na „letní“ vína, která ve vedrech fungují bezvadně, ale upřímně s nimi neuděláte chybu ani v třeskuté zimě.

Zobraz celý článek →

Ryzlinkové tankování Pinonýra

Včera se přes ČR přehnal přívalový liják, na pár místech i s kroupami. Pro některé to znamenalo čekat o 40 minut déle na taxík a nestihnout začátek degustace. Jiným smetlo na balkóně rajčata v truhlíku. Dalším vytopilo sklep a někde nepěkně zmasakrovalo celé vinice. A chvíli to vypadalo, že to má spočítané i festival Riesling Rocks! na Senovážném náměstí před Vinografem, ale naštěstí se počasí umoudřilo a prostranství postupně utěšeně plnilo. Dorazil jsem především na dvě řízené degustace, o těch bude řeč později, ale samozřejmě neodolal projet si i pár kousků z více než padesátky dalších rozlévaných ryzlinků. A dnes se chci věnovat především jednomu, byť o vlastním víně to zas až tolik nebude…

Zobraz celý článek →

Vína pro státní návštěvu, lepší Svatomartinské, růžovky, odstavené palírny

Na státním banketu u příležitosti návštěvy Donalda Trumpa ve Velké Británii se servírovala zajímavá vína. Logickou volbou jsou místní bubliny a hosté mohli ochutnat hned dvoje – Windsor Great Park 2014 (malá vinice u zámku Windsor, za na Chardonnay postaveným vínem jako takovým stojí Tony Laithwaite, bohužel jsem zatím neměl možnost ochutnat) a skvělá klasika Hambledon Classic Cuvée Rosé non-vintage z Hampshire. Coby tichá padla volba na francouzskou klasiku Chassagne Montrachet 1er cru Morgeot 2014 vinařství Louis Jadot a Château Lafite 1990, coby dezertní víno padla volba na ročníkové portské Churchill’s 1985. Trump si nic z toho nevychutnal, ač sám vlastní vinařství tak je abstinent. Na večeři v rezidenci amerického velvyslance, které se účastnil i princ Charles, se každopádně servírovala z kalifornského vinařství Iron Horse, konkrétně Chardonnay „Heart of the Vineyard“ 2016, Pinot Noir „North Block“ 2016 a k dezertu suché bubliny „Joy“ Brut Reserve 2005. Každopádně jsem začal trochu přemýšlet nad tím, jaká čtyři vína (bubliny, bílé, červené a dezertní) z domácí produkce bych pro státní návštěvu zvolil já. Jakou sadu byste připravili vy (a neřešme nyní vhodnost k menu)?

Zobraz celý článek →

Nejen (ale hlavně) Müller-Thurgau od Radoar

Už je to mnoho let, ale bylo to právě víno od horské biodynamické farmy Radoar (web, deset let starý článek zde na blogu) z Alto Adige, které mne přesvědčilo, že odrůda Müller-Thurgau může dávat i opravdu výborná vína. Od té doby jsem ochutnal několik dalších opravdu výtečných, včetně vyhlášených kousků typu Feldmarschall von Fenner zu Fennberg a hodně zajímavých vín především z Čech, Moravy, Švýcarska a sem tam Německa. Milerku otevírám výrazně častěji než dříve, pravda hlavně díky opakované nadšené konzumaci různých kousků od českého vinařství Porta Bohemica (a jak se zvyšuje teplota v bytě, přes kompletní zatemnění se sem pomalu ale jistě dere, tak začínám mít chuť něco z jejich vín nachladit k večeři…), a vlastně jsem ji měl opakovaně coby téma v různých časopisech a novinách. Naposledy, společně s dalšími odrůdami na které se mnohdy hledí skrz prsty, v Apetitu. Ale zpět k Radoar, před pár jsem si jejich produkci po dlouhé době znovu ochutnal a stále umí :-)

Zobraz celý článek →

Aperitivní šampaňské a tři ryzlinky

Aktuální počasí mne svádí spíš k nealkoholickému pivu a za studena macerovaným čajům, ale přeci jen se s vámi podělím o degustační poznámky k osvěžujícím vínům. Třeba takové Champagne Lacourte-Godbillon Terroirs d'Ecueil Brut Premier Cru. O podniku už jsem tu něco psal, nově mají vinice v certifikovaném bio režimu a došlo k výrazné modernizaci vinět, výsledek se mi dost líbí. Zřetelný je i větší důraz na terroir, specifické polohy a tak, prostě ve všech ohledech sledují aktuální trendy :-) Tohle víno je jejich základ a pohled na Ecueil jako celek, směs různých vinic s průměrným stářím 30 let, odrůdově 85 % Pinot Noir a 15 % Chardonnay, čistě nerez. Tato konkrétní varianta je 64 % ročník 2014 a zbytek rezervy z 2013 a 2012, na kalech v lahvi 32 měsíců, odstřeleno 21.11.2017 a tedy již s prostorem trochu se uležet, dozáž 6 g/l. Hezky vše uvedeno na vinětě. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení. Stále čerstvá vůně ale již se známkami nazrávání, čistá, energická, ovocná do jablka a citrusů, s decentní brioškovou linkou a dotyky sušeného ovoce. Suché, šťavnaté, vyvážené sic lehce přísnější, přímočaře pěkně ovocité, skvěle pitelné, zábavné aperitivní pití s přesahem. Baví dost, vozí WeinOrt.

Zobraz celý článek →

Dva Pinoty a Dolcetto

O víkendu jsem vyrazil s rodinou a přáteli do Jižních Čech a samozřejmě nabral zásoby různorodých vín. Od osvědčené klasiky „tohle chutná skoro každému“, přes zajímavá charakterní vína po trochu netradiční kousky až vinařský punk. Selekce byla myšlena i jako experiment, těšil jsem se jaká (pokud vůbec nějaká) vína vyvolají výraznější reakci, bude se o ně někdo zajímat víc a prostě se jen nevypaří coby doprovod hovoru a jídla. Výsledkem bádání je zápisník prakticky bez poznámek, dva více než příjemné večery s fajn víny a ověření známého faktu, že na náladě a společnosti záleží podobně, jako na obsahu lahve :-) Ale pár řádků jsem si přeci jen zapsal a dnes bych se chtěl, přes venkovní tropické teploty, podělit hlavně o tři červená.

Zobraz celý článek →