čtvrtek 29. září 2022

Výtečný Riesling z Ratíškovic od B\V

Na soutěže a body nedám, však víte, ale… ech… V červnu jsem tu psal o jednom ze mnoha soutěžních úspěchů B\V vinařství (web) a následně rovnou zainvestoval do několika jejich lahví, včetně top Frankovky a Rulandského modrého (za osm stovek, takže očekávání rozhodně nemohou být malá). A koupil jsem si i malý degustační set ryzlinku. Výsledek domácích degustování dám asi nějak souhrnně v jednom článku, ale dnes si dovolím jednu láhev samostatně, Ryzlink rýnský Reserva 2017 pozdní sběr č.š. 1709. Původ v obci Ratíškovice a viniční trati Hrubé pole, školeno rok na jemných kalech ve velkém sudu od Seguin Moreau. Láhev burgundská, záklopka kovová a celokorek.

Zobraz celý článek...

úterý 27. září 2022

Německo, Riesling a pár zajímavých statistik

Položil jsem v článku k vinařství Steintal, a také porůznu na sociálních sítích dotaz, zda si čtenáři dokáží tipnout/ví, ve kterých německých oblastech má dominantní odrůda více než polovinu celkových výsadeb a o jaké páry oblast-odrůda jde. A bylo to náročné, spojení Franky+Sylvánské třeba padlo opakovaně, stejně jako třeba Pfalz+Riesling. Ani jedno neplatí. Rozuzlení jsem dával do pondělního newsletteru (pokud neodebíráte, přihlaste se!), ale rozhodl se nakonec uveřejnit i tady. V tabulce níže najdete jednotlivé oblasti Německa seřazené podle toho, kolik procent jejich plochy zabírá tamní nejobvyklejší odrůda. Jak vidno, tak největšími specialisty jsou Rheingau, Ahr, Mittelrhein a Mosela. A abyste se nenudili, připravil jsem si rovnou pár dalších otázek na téma Německo & Riesling, odpověď je vždy skryta a zobrazí se až po kliknutí na odpovídající místo.

Zobraz celý článek...

pondělí 26. září 2022

Bodega Las Calzadas a óda na staré amfory

Měl jsem možnost, díky dovozci BioSueňo, po lahvích ochutnat čtveřici víc z Bodega Las Calzadas (web), menšího rodinného ekologického vinařství z obce Pozoamargo v provincii Cuenca, v Castile-La Mancha. Lokalitou jsme ve vnitrozemí a někde na půli cesty mezi Madridem a Murciou a 170 kilometrů na západ od Valencie, apelačně jako Ribera del Júcar a tedy jednom z nejmladších DOP ve Španělsku. Ostatně samotné vinařství funguje teprve někdy od roku 2015/2016. Vína povětšinou mají pod názvem Tinácula, tedy latinským názvem španělské tinaja a amfora po našem, což dost napovídá, jak vína vznikají. Je to klasický příběh mladého nadšeného vystudovaného vinaře, Daniel Sevilla se jmenuje, který se po studiu na univerzitě a praxi různě po světě definitivně vrátil do ospalé malé domovské obce. Už při škole si trochu hrál v garáži a pár stovek lahví udělal, ale postupně to vše dostává komerčnější ráz. Samotné vinařství je postavené ne přímo jako replika ale určitě coby odkaz k původním budovám než venkov zasáhla industrializace a exodus do měst. A celý projekt jde proti tomuhle trendu.

Zobraz celý článek...

pátek 23. září 2022

Gigondas v bílé, šampaňský boj o šířku řádků, muzeum vína v Číně a nejdražší lahve

Nedávno jsem se tu zmiňoval, že údolí Rhôny se snaží výrazně posílit v bílých vínech, v objemu produkce i jménu, jaká mají. Aktuální novinkou je, že po jedenáctiletém procesu bude jedna z prestižních apelací jižní Rhôny, Gigondas, o bílá rozšířena od ročníku 2023. Bílá se v oblasti samozřejmě i dnes připravují, ale mohou nést „pouze“ označení Côtes du Rhône. Nově, pokud splní předepsané podmínky, si budou na vinětu smět napsat i Gigondas :-) A ty podmínky? Základem musí být Clairette Blanche, minimálně 70 %. Může být úplně samostatně nebo ve směsi s tradičními odrůdami z oblasti – Bourboulenc, Clairette rose, Grenache blanc, Marsanne, Piquepoul či Roussanne. Maximálně do 5 % podílu odrůdy lze použít i Viognier a Ugni blanc. Mimochodem z jihu přišla další zajímavá zpráva a to zákaz Vermentina. Tedy používání tohoto názvu v Languedocu, kde je odrůda stále populárnější, což ostatně platí obecně. Je zde nazývána tradičně též Rolle, ale Vermentino má prostě lepší zvuk. A Italům se „parazitování“ na jejich úspěchu, přestože Francie odrůdy dělá podobný objem a nejde o žádnou novinku, nelíbilo. A dokázali si prosadit své.

Zobraz celý článek...

čtvrtek 22. září 2022

Vinařství Steintal a tak trochu jiné Franky

Franky = Silvaner. A samozřejmě taky pár dalších odrůd, ono možná trochu překvapivě na plochu výsadeb sylvánské nedominuje úplně, má přesně čtvrtinu výsadeb a druhý v pořadí, Müller-Thurgau, 23.7 %. Převažují samozřejmě odrůdy bílé, v poměru 82:18, ale z těch modrých se tam pěstuje ledasco. Pět procent výsadeb je Domina, najdete tam Modrý portugal či Schwarzriesling (aka Meunier), ovšem obzvláště zajímavých výsledků dosahuje Pinot Noir. A to tuplem v jedné hodně specifické části Frank, Churfranken, kde červená vína obecně převažují. Je to oblast se strmými zterasovanými svahy okolo toku Mohanu, i svahy bez teras u řeky Erf, s červeným pískovcem a sprašemi. Čímž se dostáváme k hlavnímu tématu dnešního článku, Weingut Steintal (web) z Klingenberg am Main, špičkovému jedenáctihektarovému bio vinařství, členu VDP a podniku, který má modré odrůdy (povětšinou Pinot Noir) na všech plochách a patří v nich k úplné špičce oblasti.

Zobraz celý článek...

středa 21. září 2022

Muscadet Granite a Naše od Nestarce

Na víkendovém Zažít město jinak jsem si na stánku dovozce a vinotéky Fajnšmekr ochutnal pár dost fajn vín, mimo jiné i Muscadet Sèvre et Maine „Granite“ 2020 z Domaine de l'Ecu (web). Tedy nový ročník vína, o kterém jsem tu psal opakovaně, poprvé u srovnávačky téhož ze tří různých podloží. Vinař Fred Niger se, společně s manželkou Claire, za ty roky docela posunul, v nabídce má kvanta hodně zajímavých/ulítlých věcí, ale tohle zůstává takovou klasikou. Jen s novou, za mne o dost lepší, vinětou. Každopádně je to čistý Melon de Bourgogne (ne muškát, ač uslyšíte často…) z jihozápadně orientovaných starších výsadeb (45-55 let) na kamenité půdě s žulovým podložím, samozřejmě Demeter certifikovaná biodynamika, viz starší text, dělají to takhle už fakt dlouho. Ruční sběr, po lisování spontánní fermentace neodkaleného moštu a zrání v podzemních betonových nádržích na hrubých kalech, vše hezky gravitačně bez přečerpávání. Do lahví šlo až v březnu letošního roku. Není to jejich úplný základ, ale tohohle dělají asi nejvíc, každoročně přes dvacet tisíc sedmiček a pár set magnumek. A je to víno dost fajn mladé, které ale umí pěkně zrát v lahvi. V aktuální podobě se projevuje moc fajn aromatikou kombinující citrusy, žluté ovoce, trochu krémovosti a minerální kamenitou linku. V chuti krémovější a docela zakulacené, působí o něco plněji než by napovídalo 12 % alkoholu, taková… vysportovaná štíhlá postava. Moc fajn kyseliny, vyváženost, bezva slaná linka, lehká svíravost a decentní citrusová slupka nahořklost v závěru, co ale spíš podporuje chuť na další doušek. Baví mne velmi.

Zobraz celý článek...

úterý 20. září 2022

Skvělý Grünspitz s pozvánkou na Družstvo

Na desátého října organizujeme další Družstvo párty – Buď laska: Družstvo wine pop-up & Planeta Za for Ukraine. Výtěžek poputuje na Help Kharkiv – humanitární unii zajišťující léky, jídlo a další potřebnou pomoc obyvatelům ukrajinského Charkova a okolí. A víny bychom se rádi pohybovali především směrem na východ, ale čeká vás toho víc, informace postupně odtajníme. Tak se zastavte popít a sklenkou něčeho zajímavého přispět na dobrou věc! Za sebe bych tam moc rád měl něco od vinařství Edgar Brutler (web, zmiňoval jsem se o něm už dříve) z rumunské župy Satu Mare. A to nejen proto, že z vinic to mají na Ukrajinu nějakých čtyřicet kiláků, ale protože dělají skvělá zábavná vína. Líbil by se mi tam třeba Grünspitz 2020! Grünspitz je okrajová rumunská odrůda, která byla v minulosti celkem běžná ve směsných výsadbách, ale dneska už téměř vymizela a je (potvrzeně) snad na jediné další vinici. Edgarův dědeček ji ovšem zachoval a dnes mají celých… 0.8 hektaru! :-) Navíc tedy v certifikovaném bio režimu.

Zobraz celý článek...

pondělí 19. září 2022

Jülg a krásný německo-francouzský pinot

Dneska se mrkneme ve zkratce na Weingut Jülg (web), zajímavé čtyřiadvacetihektarové rodinné vinařství z obce Schweigen-Rechtenbach v oblasti Pfalz, od roku 2021 nováčka ve sdružení VDP a podniku, soudě dle hodnocení v německých magazínech, zřetelně letícího kvalitativně nahoru. Jde o další z vinařství, podobně jako jsem nedávno psal o Friedrichu Beckerovi, sídlící na současných hranicích s Francií a vinice mají v obou zemích. Vzhledem k lokalitě nepřekvapí odrůdové složení, kde důležitou roli hraje Riesling, ale možná ještě větší Spät/Weiß/Grauburgunder společně s Chardonnay. Aktuální nejmladší generace vinařství, Johannes Jülg, sbíral zkušenosti v top podnicích Německa ve všemožných oblastech. Top myšleno u legend jako Klaus-Peter Keller, Clemens Busch či Alexander Stodden. A zavítal i do Burgundska, mentoroval ho Thierry Brouin na praxi u Domaine de Lambrays, aby se domů vrátil s vizí dělat špičkový Pinot Noir / Spätburgunder. Který ostatně v Německu teď letí obecně kvalitativně velmi nahoru a Johannesova cesta je chováním ve vinici, novými klony a zahuštěním výsadeb i přístupem ve sklepě. Vinice – Grosse Lage Güldenwingert (ta ovšem leží na francouzské straně a jméno používat nesmí, systém je trochu debilní) a Sonnenberg a Erste Lage Pfarrwingert a Springberg – obhospodařují čistě a v současnosti už jsou v přechodném období na bio. Ve sklepě od nerezu přes větší po malé barrique sudy, dle typu vína a záměru. Čím dál vyhlášenější jsou také jejich sekty / crémanty, musím vyzkoušet!

Zobraz celý článek...

pátek 16. září 2022

Výtečný Moulin-á-Vent a Vavřinec z Burgenlandu

Mám to rozpracované reporty z hned několika degustací a větších ochutnávkových akcí, ale nějak nestíhám, tak pro dnešek zase „odhrnu“ alespoň dvě jednotlivé lahve. A začneme v Beaujolais, lahví od Château des Jacques (web) z Romanèche-Thorins, producenta především klasický seriózních červených z apelací Moulin-à-Vent, ale dělají i skvělý Morgon a v menší míře i vína z dalších míst. Ostatně jsem se tu o nich rozepisoval dost detailně a o vínech se zmiňoval opakovaně. Otevíral jsem Moulin-á-Vent „Clos de Rochegrés“ 2019, i o této specifické poloze jsou v článku informace, což je samozřejmě tak trochu vraždění neviňátek. Vzhledem k tomu, že jsem chutnal i verzi 50 let starou a furt byla při životě :-) Víno je školením klasika, po ručním sběru a třídění jsou hrozny obvykle úplně nebo téměř úplně odstopkovány, macerace probíhá tři až čtyři týdny za pravidelného potápění či skrápění matolinového klobouku (s četností dle ročníku a fáze zpracování). Ve sklepě školeno 10+ měsíců v kombinaci nových a použitých menších sudů různých francouzských původů. O ročníku 2019 v Beaujolais jsem se zmiňoval už dříve, i přes veškeré komplikace z něj vznikla spousta špičkových vín. Tohle je v burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a celokorkem. Výtečná aromatika, ve které se spojuje červené ovoce, hlavně peckoviny, s florální linkou, pěknou kořenitou a spoustou jemnějších tónů. Dřevo perfektně zakomponované a vyšší alkohol také. Suché, čisté, středně plné až trochu plnější, s krásnou výraznější ovocností, měkčími tříslovinami a velmi fajn délkou. Strukturované, výtečné Beaujolais, se kterým se jde hrát už teď, ale pár let (upřímně 5+ alespoň) mu prospěje. Vozí Kupmeto. Mám doma nakoupeno z vinařství kupu vín, různé polohy Moulin-á-Vent v jednom ročníku i vertikály, někdy by z toho mohla být dost zajímavá degustace…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 15. září 2022

Pinot z Krásné hory v tiché i šumivé podobě

Vinařství Krásná hora si nadělilo úplně nové webové stránky a společně s nimi také výrazné nové viněty některých lahví. A mají kupu vín, která jsem ještě nechutnal. Testování jsem začal dvěma verzemi odrůdy Pinot Noir, jejich srdcovky a odrůdy zásadní. Začneme bublinami. Blanc de Noir Sekt 2020 je nejnovější verze jejich dost úspěšných (po sklence je měla třeba mišelinská tříhvězda a jedna z top světových restaurací, Maaemo; pokud takovéhle věci berete jako měřítko úspěchu ;-)) suchých bublin. Původ hroznů ve viniční trati Nivky v Kobylí, jde o čistý Pinot Noir, lisovány celé hrozny, 30 % kvasilo v 500l starších sudech a 70 % je nerez, síření minimální. Druhotná fermentace v lahvi a na kalech lehce přes rok, po odstřelu (letos v červenci) bez dozáže a jako Brut Nature. Tmavší žlutá barva, fajn vytrvalé perlení menších až středních bublinek. Na první přivonění překvapivě seriózní a „pokročilá“ vůně, určitě bych tipoval víno vyzrávané znatelně delší dobu, hlubší, trochu navinulé do malvic a podzimního sadu, lehce kouřovo-minerální, velmi slušné. Suché, čisté, středně plné, výraznější, bezva kyseliny a šťavnatost a ovocnost, fajn délka a stavba. Možná mírně hrubší v závěru a z vůně jsem čekal snad ještě o kus víc, ale dost povedené bubliny. Stylově pro mne víc na pití samostatně a hrát si s nimi a nebo párovat s jídlem, spíš než jen jako nějaký přípitek :-)

Zobraz celý článek...