Nové pinotové Grand Cru, Čína v OIV, automaty s rozpoznáním věku a výnos v Champagne

Alsasko má nové Grand Cru. Tedy… přesněji řečeno byla přidána další poloha, která může jako Grand Cru označovat i odrůdu Pinot Noir. O předchozích dvou už jsem se tu zmiňoval, nově je ve skupině i Vorbourg. Tahle poloha se nachází především u obce Rouffach a z menší části i Westhalten, na úpatí Grand Ballon a Petit Ballon d'Alsace, v nadmořské výšce 210 až 300 metrů. Je to poloha dost velká, má 73.61 hektaru na vápenci a pískovcích, s břidlicemi a jíly a sprašemi a to vše různě mixováno, s jižní a jihovýchodní expozicí. Pinot Noir odtud bývá relativně nabušený a koncentrovaný, výsadby jsou většinou ve vyšší strmější části s načervenalými jíly bohatými na železo. Parádní kousky odtud produkuje třeba Domaine Muré, obzvláště pod jejich monopolním lieu-dit Clos Saint Landelin. Docela mne bude zajímat, jestli se právě na tomto víně zmínka o Grand Cru Vorbourg objeví či ne, zda pro ně bude důležitější tato zavedená „značka“ či nápis Grand Cru :-) Předpokládám, že na jejich Pinot Noir „V“ se nápis Grand Cru Vorbourg hrdě zjeví. Výborný Pinot z této vinice umí také Joseph Gruss & Fils, ale teda za pozornost stojí í vína ze „školního statku“, Domaine de l'Ecole, spadající pod místní zemědělskou školu, která už po generace vychovává alsaské vinohradníky.

Povedené Fleurie a jedno fajn Nouveau

Château des Jacques (web, velký článek o nich který brzy doplním novinkami po nedávné další návštěvě) z Romanèche-Thorins je specialistou na apelaci Moulin-à-Vent a v druhém sledu je to pak Morgon, na ty klade největší důraz. Ale mají i několik skvělých poloh ve Fleurie a dělají Beaujolais i odtamtud, nakolik jen v „základní“ podobě coby směs jednotlivých terroir. V teplejších ročnících, kterých je teď docela dost, jde o krásně strukturovanou bohatou záležitost. Doma mám docela zásobu 2018 a je teď v perfektní kondici a piju moc rád. Teď jsem ale vyzkoušel Fleurie 2021 z ročníku naopak náročnějšího, tuplem pokud jedete v bio. Po teplé zimě a hodně ranném rašení následoval mráz a sníh, které úrodu dost zredukoval, a v červenci a srpnu dlouhé období drsných dešťů a chladu.

Silvaner z Würzburgu a GG od Weingut am Stein

O víkendu jsem otevřel a s radostí vypil Würzburg Silvaner 2022 trocken z Weingut am Stein (web, dováží Der Weinschmecker), tedy od moderního vinařství rodiny Knollových z německé oblasti Franken, podniku biodynamicky hospodařícího (bio certifikování a členové respekt-BIODYN a Naturland) na zhruba 45 hektarech na okraji Würzburgu a v okolí Randersackeru, na často poměrně strmých svazích a hodně zajímavých polohách jako Randersacker Pfülben a Hohenroth či Stetten Stein. Od roku 2001 jsou členy VDP, od 2006 v bio a 2008 začali s biodynamikou. Odrůdově dominantně právě Silvaner, přes třetinu. Čtvrtinu tvoří burgundské odrůdy (Weiß, Grau i Spätburgunder) a další velký díl samozřejmě Riesling, ale pěstují také Müller-Thurgau, Scheurebe, Sauvignon blanc a v menší míře další odrůdy. Dělají především suchá tichá vína, ale i bubliny (klasické sekty šampaňskou metodou i pet-nat) a taky nejen vinné ale i různé ovocné pálenky. Prostě celé spektrum :-) Ve sklepě nerezy, dřevěné sudy různých velikosti, betonová vajíčka i amfory… co je zrovna potřeba a konkrétnímu vínu vyhovuje. Architektonicky dost zajímavá moderní vinařská budova, restaurace, eventové prostory… biodynamika, ale žádný velký punk a i ty „divočejší“ základní věci v lahvích jasně nalajnované a čisté. Mimochodem se (ne)chlubí historií od roku 1890, kdy v místě pradědeček současného vinaře nějaké to víno i dělal, ale primárně to byl špičkový bednář zásobující top vinaře v širokém okolí.

Corpinnat den s báječnou masterclass

V Praze se uskutečnil už druhý Corpinnat den, o loňském ročníku už jsem se tu rozepisoval. Druhý ročník byl větší, lepší a především tentokrát nejen s podporou dovozců, kteří mají nějaký ten Corpinnat v sortimentu, ale i s vícero zástupci přímo z vinařství a také oficiální podporou sdružení. Součástí byla i masterclass, kterou vedl Carles Del Amor Navarro, dřívější exportní ředitel jednoho z vinařství a dnes ve sdružení zastávající funkci manažera. Přednáška byla informačně dost zajímavá, nakolik pravidelný čtenář tohoto blogu již prakticky veškerá důležitá fakta mohl získat v obšírném článku Corpinnat aneb elitní šumivá vína velmi detailně ;-) Krom základních věcí (Corpinnat ≠ Cava a kde jsou rozdíly) přednáška přinesla i zajímavé věci ohledně nových členů sdružení, aktuálních čísel a statistik a vůbec to bylo dost fajn. A navíc doprovozeno i degustací, která na 12 vzorcích představila různé styly vín v širokém rozptylu ročníků, jedno od každého člena sdružení. Bylo to výborné!

Ruinart, dinosauři, víno v Anglii, Bordeaux…

Už jsem to tu psal dříve, ale v posledních letech se dobře bavím u novinek velkých šampaňských domů, které tak nějak… inu různými slovy obalují nesporný fakt, že více než čerpají z formátů, které fungují u menších pěstitelů :-) Vezměte si třeba Maison Ruinart a jejich první nové cuvée po dlouhých dvaceti letech a pohled na „budoucnost Blanc de Blancs“ a „nutnost přizpůsobit se (klimatickým změnám) od vinné révy k vínu.“ S vínem poprvé přišli loni s bází ročníku 2018 a letos následuje už druhá verze, tentokrát demonstrující teplotní rekordy. Blanc Singulier Edition 19 je čistá šardonka ze zhruba dvaceti cru z Montagne de Reims (Sillery a Taissy), Côte des Blancs (Bergères-lès-Vertus a Cramant), Vallée du Petit Morin (Villevenard) a Sézannais (Montgenost). Většinu, 77 %, tvoří ročník 2019 a zbytek rezervy z 2018, 2017 a 2016, z čehož polovina samozřejmě zrála v dubových sudech a ne jen nerezu, a už tomu říkají perpetuální rezerva :-) Na kalech tři roky a chtějí za to 110 éček. Jo a abych nezapomněl, jaká hrůza tohle (ale když může i Moët…), je to Brut Nature úplně bez dozáže. Peklo mrzne!

Keller a nádherný Riesling von der Fels

Klaus Peter Keller (web) je jméno, které asi netřeba úplně představovat. Devátá vinařská generace podniku v obci Flörsheim-Dalsheim s historií od roku 1789. Mentor, vinařský guru a zásadní inspirace mnoha špičkových německých vinařů. A to prosím z dlouhou dobu podceňovaného Rheinhessen, žádná Mosela :-) Producent vín, která se řadí mezi naprostou světovou špičku. Některá jeho vína dosahují i v mladých ročnících cen srovnatelných s těmi úplně nejslavnějšími víny Burgundska a Bordeaux a mají kultovní statut, ale na rozdíl od těchto producentů má v nabídce i kousky cenově dostupné i prostým smrtelníkům. Je to z velké části i jeho zásluhou, že polozapomenutá jména jako Kirchspiel či Morstein jsou dnes vnímána coby půda zaslíbená velkým ryzlinkům. A to teda nemluvím o jeho vášni pro Pinot Noir, který umí připravit až neskutečně dobře (ostatně byl na zkušenou třeba v Domaine Rousseau), a sklepě plném velkých burgundských. Ne nadarmo bývá vidět ve společnosti lidí jako Aubert de Villaine :-)

Éric Janin a Beaujolais nejen z Moulin-à-Vent

Letos na přelomu února a března jsem navštívil Beaujolais a Burgundsko, trochu jsem se o cestě zmiňoval. Ale zatím se nevěnoval návštěvám konkrétním vinařů a je to myslím škoda, tak dneska začnu u Domaine Paul Janin & Fils (web) z Romanèche-Thorins, tedy cru Moulin-à-Vent. O vinařství už jsem tu něco psal, dnešek bude spíše doplnění a poznámky ke konkrétním lahvím. Návštěva to byla velmi příjemná, Éric Janin trpělivě odpovídal na zvídavé dotazy a ve vinicích s radostí s vinaři probíral úskalí mladých i starých vinic, úprav vedení vzhledem k počasí a mnoho dalšího. Po mnoha letech, kdy měl vinici čisté a hodně blízko bio, přistoupil finálně k certifikaci a brzy budou mít láhve z jeho 8.5 ha frčku. Trochu více se věnují bílému a vysazují další Chardonnay a pod značkou Maison Paul Janin & Fils připravují vína z vinic v Brouilly a Chénas. Nejstarší Éricova dcera dokončila vinařská studia, absolvovala si stáž v Americe a Austrálii a od loňska už je plně zapojena do rodinného vinařství.

Polar Albariño & průřez cavami od Bohigas

Peklo venku mne inspirovalo odvalit poznámky k vínu s ledním medvědem na vinětě a k suchým bublinám :-) Není to tak dávno, co jsem se zde zmiňoval o vinařce jménem Noelia de Paz a vinařství LaOsa (web), tenkrát mne vzorek moc neoslovil. Nedávno jsem otevřel její Polar Albariño 2022. Tentokrát jsme o kousek dál v apelaci Rías Baixas, konkrétně výtečné oblasti Salnés, 40-60 let staré keře rostou na písku a žule kousek od oceánu, a jde o spolupráci s Rodrigo Méndezem (viz třeba tu). Ruční sběr, lisování celých hroznů a spontánní fermentace v nerezu, zrání zhruba do března tamtéž na jemných kalech. Následně spojeno se zhruba 15 % stejného vína z předchozího ročníku školeného ve velkém foudre. Citronová žlutá barva. Vyzrále ovocná aromatika, žluté jablko a peckoviny, lehce medová a toastová linka s minerální mořskou slaností. Suché, středně plné, s výbornou kyselinou a šťavnatostí, opět žluté ovoce, citronová kůra, hezká stavba, slanost, vyvážené a slušně dlouhé. Solidní kousek, baví. Koupeno ve Španělsku za něco málo přes 14€.

Jean i Fritz – přeshraniční burgundy Weingut Jülg

V Praze se zastavil, cestou na svou přednášku na letošním vinařské konferenci při Oenoforum 2024, Moritz Jülg z Weingut Jülg (web) a s dovozcem B.Wine představil pár vín z jejich nabídky. Jsme v oblasti Pfalz a obci Schweigen-Rechtenbach, doslova na hranicích mezi Německem a Francií, od centra nejbližší alsaské obce Wissembourg je to sotva dva kilometry. O vinařství už jsem se tu trochu rozepisoval, dnešek bude tedy jen doplněním pár novinek a aktualizací stavu, společně s degustačními poznámkami. Rodinné vinařství ve třetí generaci aktuálně jede v bio režimu (a považují to za něco, co by mělo být u kvalitních vinařství standardem) na 25 ha vinic na obou stranách hranice, ročně vyrobí do 250 tisíc lahví. Vzhledem k lokalitě mají v podtitulku „Francouzská elegance, Německá preciznost, nekompromisní kvalita“ :-) A druhým dechem u burgundských odrůd dodávají, že pro tu kvalitu je potřeba francouzské klony, ne ty německé. Králem vinic je podle nich Chardonnay, královnou Pinot Noir :-) Sběr ruční, selekce ve vinici i na třídícím stole, školení od nerezu přes velké až po malé sudy. Fermentace spontánní, v nádobách hezky podle dle lokalit s následnou selekcí, prostě nic nezvyklého.

Moulin-à-Vent je sto a doufá v 1er Cru vinice

Při psaní tohoto článku jsem na cestě do Beaujolais a těším se na ranní běh k jednomu slavnému větrnému mlýnu :-) Hlavní program se ale týká stoletého výročí „moderní historie“ jednoho producenta právě (především) Moulin-à-Vent, které se zároveň shoduje se stoletou historií tohoto cru. Považovaného v rámci Beaujolais za asi nejlepší, určitě s největším potenciálem zrání, a které aktuálně dělá další kroky, aby tuhle pověst jen posílilo. Takže se o tom dnes něco povíme a časem navážu určitě i nějakými degustačními poznámkami :-)