středa 28. února 2024

Svérázná červená z Rocco di Carpeneto

Dnešní zastávka bude v Piemontu, u vinařství Rocco di Carpeneto (aka Azienda Agricola il Rocco di Lidia Carbonetti, web). Už jsem tu o nich psal opakovaně, například v článcích Tři charakterní Barbery od Rocco di Carpeneto nebo Rapp, Rataraura, Reitemp…, ale už delší dobu jsem se nezmiňoval a jelikož dovozce Víno pro Vás s nimi opět začal pracovat, tak je to dobrá příležitost k opáčku. Vinařství Lidie Carbonetti a jejího manžela Paola jede certifikovaně bio a dost naturálně, jsou členy VinNatur a sami si do podtitulku dávají „Vini radicali in Alto Monferrato“ a nelze s nimi než souhlasit. To, co u nich nalézáte v lahvích, rozhodně nesedne zdaleka každému. Sídlí na náhorní plošině v kopcích Alto Monferrato, v Carpeneto (či Castrum Carpani jak bylo známo za římských časů). Pracují jen s místními odrůdami – hlavně Barbera, Dolcetto a Nebbiolo, ale též Freisa, Albarossa či Cortese – a především staršími výsadbami. Na 12 ha vinic jen síra a ve velmi omezení míře měď, ve sklepě žádná aditiva, vlastně ani ta síra ne (celková u všech vín se pohybuje do 10 mg/l, přidávají naprosto výjimečně). Vína zpracovávají v betonu a nerezu (ty jen fermentace či míšení sudů před lahvováním) i v sudech různých velikostí a původů (hlavně dub a též akát pro bílá) či amforách… prostě komplet sada. Fermentace spontánní (od počátku a v úplně novém provozu bez kontaminace případnými přidanými), delší macerace u červených a obvykle alespoň pár dní u bílých, vše bez kontroly teploty, žádné filtrace a čiření. Lahvování často až po několika letech.

Zobraz celý článek...

úterý 27. února 2024

Hergot, to je Riesling!

Ja vím, je to asi nějaká deviace, ale… po tom týdnu v Burgundsku jsem měl strašnou chuť na chlastací ryzlink. Já si ty šardonky ve dřevě umím moc užít, a komplexita/vrstevnatost které dosahují umí být až neuvěřitelná, ale stejně to do mne padá nějak pomaleji (ještě že tak, za ty prachy) než dobré bubliny nebo rýňák :-) A tak jsem si doma otevřel Riesling Deidesheimer Herrgottsacker 2021 trocken (VDP Erste Lage) z bio Weingut Lucashof (web, report z degustace, něco o vinařství) z Forstu, tedy oblast Pfalz a její část z nejzajímavějších. Hergot, to je tak dobrý pití! Je to docela velká (90+ hektarů) vinice co se táhne od silnice až k lesu na trase z Deidesheimu do Forstu a je poměrně různorodá pokud jde o půdu, najdete tam různé kombinace písku a spraší a pískovec a vápenec, ale vznikají na ní dost pěkné ryzlinky od spousty skvělých vinařů. Za všechny třeba Von Winning, Acham-Magin, von Buhl či Georg Mosbacher. A Lucashof.

Zobraz celý článek...

pondělí 26. února 2024

Živ a zdráv zpět z Burgundska

Uf, zpět z výpravy do Beaujolais a Burgundska. Bylo to náročné, ale více než podnětné. Naším cílem byla maličká (až mikro „jak jste na mne vůbec přišli?“) vinařství i négocianti, ale i větší či velmi slavná vinařské jména, povětšinou producenti jedoucí v bio či biodynamice ve vinicích a čistě i ve sklepě. Bylo skvělé sledovat, jak se oblasti mění a vyvíjí. Jak to kupa producentů v Beaujolais dělá „víc po Burgundsku“ a naopak burgundská vínařství třebas i komplet s třapinami a blízko semi-karbonické maceraci. Do Burgundska jezdí studovat vinařinu a učit se dělat charakterní víno přímo v provozech lidé z celého světa a mnozí tam nakonec zůstanou. Takže můžete poslouchat příběhy typu „jsem sice z Itálie a v roce 2010 jsem pro vinařství jen sbíral hrozny, ale teď už jsem tu pár let sklepmistrem“ i u legendárních vinařství, kde by člověk nikoho než rodilého Burgunďana snad ani nečekal. Kupa maličkých hráčů pracuje pro některé velké vinařství a vypomáhá v dalších a k tomu vlastní pár řádků tuhle či onde a díky práci se dostane k dalším hroznům, takže ve sklepě pak mají docela zajímavou nabídku. Domluvit se anglicky je vlastně snazší než dřív, i když teda francouzština furt dost pomáhá :-)

Zobraz celý článek...

pátek 16. února 2024

Už (skoro) zase chladím a skvělé netypické Fino

Uf, trvalo mi to. Když jsem tu na začátku ledna psal o tom, jak mi chcípla vinná chladnička, očekával jsem, že ji do 14 dní nahradím novým modelem. Nakonec jsem to stále odkládal, počasí umožňovalo v pracovně netopit a víno se nemělo špatně. Ale poslední dny už začala teplota stoupat, i přes vypnuté vytápění, a bylo nutné zasáhnout. A tak jsem dneska umístil nový model a začal ho plnit lahvemi. Ještě není v zásuvce, čekám na ustálení kapalin. Tak snad zítra nezjistím, že chladnička nefunguje, když už se ji podařilo procpat do místnosti :-) Každopádně jsem zároveň vzepřel síly a po letech zahájil kompletní inventuru. Hezky zapisuju co a kam (nejen do ledničky) ukládám. No nevsadil bych si, že seznam udržím v rozumném stavu déle než pár měsíců, ale doufat mohu!

Zobraz celý článek...

středa 14. února 2024

Böjt z Egeru a Csillag, Bikáver i Kékfrankos

Z egerské obce Ostoros k nám nedávno dorazil Gergő Böjt z vinařství Böjt (web), aby na degustační večeři v Danu Restaurant & Wine Cellar prezentoval vína svého rodinného podniku. Večeři jsem nestíhal, ale ještě před ní jsem s vinařem absolvoval ochutnávku dovezených vzorků a moc zajímavý rozhovor nejen o nich, ale o všem možném tematickém. Od problémů se speciální egerskou vinnou lahví, přes současnou nevyzpytatelnost počasí až po obecné problémy Maďarska jako takového. Podnik založili v roce 1993 Böjt László a manželkou Évou na 3 ha pozemků obdržených v rámci kompenzací. K tomu pořídili i v tufu vykutaný sklep. A postupně se rozrostli na současných něco přes deset hektarů, především v (i na oblast nadprůměrně) teplejších polohách Kutyahegy a Bikus. Dnes podnik řídí jejich děti a za vína je zodpovědný od roku 2016 především Gergő, který i vystudoval enologii a absolvoval si vinařskou praxi na Novém Zélandu a také přes celé dvě sklizně v Kalifornii (takže anglicky mluví perfektně). Odrůdově to mají celkem bohaté – Olaszrizling, Leányka, Sauvignon Blanc, Muscat, Chardonnay, Kékfrankos, Cabernet Sauvignon, Blauburger, Turán, Zweigelt, Pinot Noir či Merlot. Ale najdete u nich spíše cuvée a obecně by se vinař rád zaměřil na svou odrůdu z nejoblíbenějších, Kékfrankos aka Frankovku. S příchodem mladé generace začali na vinicích jet ekologicky a nový ročník už bude mít i bio certifikaci.

Zobraz celý článek...

úterý 13. února 2024

Fajn chlastací božo a Pinot z Čech

Jestli všechno vyjde, tak záhy vyrazím na pár dní do Beaujolais a Burgundska. A tak se trochu „kalibruji“ před cestou. Otevřel jsem třeba Gamay Noir „Vignes d’Ecussol“ 2020 od Château Thivin (web, z nabídky ooo.wine). O vinařství a jejich produkci jsem se tu docela rozepisoval a pak znovu u vícero jejich vín, je to hodně fajn producent. Ve sklence mi skončil jejich základní kousek, „jen“ Beaujolais-Villages z jedné specifické polohy u Quincié-en-Beaujolais, z keřů ve věku okolo 50 let. Semi-karbonická macerace, nijak dlouhé školení, v burgundské lahvi pod šroubovým uzávěrem. Rubínová barva, nic vyloženě tmavého. Čerstvé, čisté, vesele „božo“ ovocné, spíše červené plody jako jahody a trochu směrem tmavších, něco kořenitosti, badyán. Suché, čisté, středně plné, s fajn kyselinou a příjemnou ovocností, lehká svíravost ale třísloviny nijak výrazné, fajn délka. Dobře udělané „chlastací“ božo s něčím navíc, to mne baví.

Zobraz celý článek...

pondělí 12. února 2024

Staré keře z Ürziger Würzgarten od Loosena

Udělal jsem si radost a zase jednou otevřel i ryzlink v GG kategorii, konkrétně Riesling Ürziger Würzgarten Alte Reben Großes Gewächs 2015 z Weingut Dr. Loosen (web). Označení GG je na skle vlastně docela decentně, mnohem výraznější je jejich klasická nálepka „Dry“, kterou se snaží bojovat proti zažitým představám o Mosele coby čistě sladkých vínech, své exportní trhy (významně USA, kde si Loosen ostatně udělal jméno partnerstvím na tamním slavném ryzlinku Eroica) znají. I na zadní vinětě mají stupnici sladkosti, aby byla kategorie vína už úplně jasná. Co v jejich podání znamená „Dry“ je samozřejmě trochu otázka a označení „německy suché“ je pravdě blíž :-) Každopádně papírově je tenhle ryzlink opravdu lákavá záležitost, ostatně posuďte sami…

Zobraz celý článek...

čtvrtek 8. února 2024

Výtečný jurský Savagnin a Pinot z Oregonu

Dostal jsem chuť na důraznější klasiku pod flórem a místo některého z oblíbených sherry sáhl po Domaine Pêcheur (web) a jejich Côtes du Jura Savagnin 2017. O vinařství jsem tu psal nejvíce v článku 3x Jura od Domaine Pêcheur, ale rozepisoval se znovu v průběhu let i o jednotlivých včetně staršího ročníku tohoto Savagninu nebo i o jejich Château-Chalon. Savagnin pochází ze starších (40+ let) výsadeb na svazích u Passenans a Darbonnay, víno v ne úplně plných sudech pod kvasinkovým závojem zraje tři roky a lahvují je do dnes již klasické jurské lahve. Tmavší, matnější zlatá barva, efektn. Intenzivním, klasická vůně, tak typická a lákavá. Když tenhle styl máte rádi, samozřejmě. Stále svěží slinosbíhavý projev, trochu navinulejší ovocnost do malvic a citrusů, starý vlakový vagón, vlhké uzené dřevo a leštěnka na skříňky, oříšková směs a kari. Suché, středně plné, čisté, s výbornou kyselinou, opět malvice a citrusy, lehce svíravé, strukturované, trochu slané ve slušně dlouhé dochutí. Charakterní, moc pěkné. Báječné nejen k sýru Comté nebo tradičnímu zpracování kuřátka z Bresse :-)

Zobraz celý článek...

středa 7. února 2024

Čtyři různorodá červená z Moravy

Otevřel jsem v krátkém sledu čtyři červená z Moravy, různých původů a cenových kategorií. Začneme v supermarketu a skončíme ve vyzrálejším kousku školeném (mimo jiné) v gruzínských kvevri :-) Není to žádný souboj a neférové srovnání, prostě ta vína jen skončila v článku u sebe, tady žádnou segregaci netrpím. K řadě Albert (web) Sommelier Collection říkají „Přinášíme vám unikátní kolekci našich lokálních moravských vín od oblíbených menších vinařů jako je Mádl, Gotberg, Maňák nebo třeba Nové Vinařství.“, ale zdrojem jsou i producenti výrazně větší až vyloženě velcí, jako třeba Vinné Sklepy Valtice, od kterých je i chutnané Svatovavřinecké 2022 jakostní deklarované původem v mikulovské podoblasti. Pod selekci se jménem a tváří podepisuje Klára Kollárová, dnes národní sommelierka ČR, a v řadě najdete nejen vína domácí ale i zahraniční. Vizuál celé téhle řady je nápaditý a dobře zpracovaný. Vína obvykle stojí o něco víc, než papírově srovnatelné kousky hned vedle v regálu, třeba tohle bylo za již „vysokých“ 139.90 Kč a základní jakostní habáni nebo templáři spíš v zóně 79-109 Kč. Trochu tmavší rubínová barva, lehce fialový nádech. Čerstvá, přímočaře jednoduše ovocná trochu „uměle plastová“ vůně, tmavší peckoviny a trochu linka náplasti. Suché, svíravější, ovocnost na pomezí červených a tmavších plodů, solidní kyseliny, jednoduché, s trochu nepříjemným hrubším nahořklým dozvukem. Upřímně trochu zklamání, v zóně 5€+ u privátní značky s velkým odběrem očekávám vlastně čistší a příjemnější projev. A spousta těch levných domácích červených ho má.

Zobraz celý článek...

úterý 6. února 2024

„Alternativní“ ryzlinky od Kováře a Bauera

Už jsem se tu tak nějak opakovaně zmiňoval, že mám problém s „alternativním“ pohledem na Riesling / Ryzlink rýnský. A není to asi jen tím, že je to moje odrůda srdcová, vlastně tomu sám úplně nerozumím. Prostě mne u ryzlinku, mnohem víc než u jiných odrůd, dráždí… nerozpoznatelnost, zaměnitelnost, nezařaditelnost. A málokdy mne osloví různé oxidativní verze, kousky intenzivně macerované a vlastně ani ty s výrazným vlivem nového sudu mi nekonvenují. Podobné speciality od jinak špičkových vinařů, které v klasice uznávám a mnohá jejich vína obdivuji (za všechny třeba velká moselská jména Clemens Busch či Heymann-Löwenstein, nebo Von Winning z Pfalze), mne nepřesvědčily, nakolik mohlo jít o zajímavou zkušenost. Tenhle úvodník nepíšu proto, aby autoři následujících vín nebyli naštvaní, a abych dokázal, že problém je na přijímači a ne vysílači :-) Prostě mi přišlo fajn zopakovat, že nakolik si rád dám šardonku pod flórem klidně čiřenou bílkem z koňských vajec (taky vaše děti hrají Minecraft?), tak u ryzlinku trapně preferuji kousky s projevem řekněme encyklopedickým a předvídatelným :-) I když se ta vína ukázala vlastně možná míň „extravagantní“ než jsem čekal…

Zobraz celý článek...