pondělí 17. června 2013

Fajn pinot a velmi pitelná frankovka

spielberg_pinot_noir_2009Někdy mám pocit, vždycky krátce po pravidelném přechutnávání domácích rulandských modrých v pěti letech věku, že si od téhle odrůdy v naší podobě budu muset dát chvilku pokoj. Ale nakonec stejně podlehnu :-) Vína ze Spielbergu (web) vyloženě nevyhledávám, ale měl jsem s nimi poměrně dobré zkušenosti (hlavně mi přijde, že neujíždí tolik na cukrech a umí fajn červená) a v restauracích se jich rozhodně nebojím, ba naopak. Spielberg Pinot Noir „Austerlitz“ 2009 výběr z hroznů (trať Hrbiny, vinice Dubová) jsem měl už dříve na srovnávačce odrůdy v Bořeticích, kde opravdu neoslovil. Druhá zkušenost doma byla o dost pozitivnější. Barva již trochu naleželá a nic vyloženě tmavého. Vůně odrůdu i původ prozrazuje, což je sympatické :-) Není úplně přímočará, dá se s ní hrát. Ovoce do peckovin, něco sušených brusinek, již nazrálejší, i přes teplejší dojem stále svěží, dřevo nijak vlezlé a dobře doplňuje, kávový tón. Suché, spíše plnější, ovocité, rozumně dlouhé, osvěžující kyselina, nijak složité ale pěkně postavené, solidní kousek a nadprůměrný představitel odrůdy v kontextu Moravy. Klidně bych zvládl o chlup méně alkoholu, vůbec si nemyslím že by skvělé domácí červené musel být nutně výběr z hroznů a nestačí pozdní sběry, ale láhev jsme vypili s chutí. Schválně, jak to bude vypadat za rok :-)

raspi_kekfrankos_2011Jakožto pravidelnému odběrateli se mi dostal do rukou nový ročník vína, kterého jsem v uplynulých letech vypil opravdu hodně. Ráspi Kékfrankos 2011 přichází záhy po devítce, o které jsem tu psal v říjnu loňského roku, právě v tom článku najdete vše podstatné (případně odkazy na články starší, můžete se nořit do minulosti tohoto blogu a třeba se časem, až pracovní doba pokročí, zase vynoříte zpět… :o). U jedenáctky došlo k další podstatné změně ambaláže. Není jí ani tak QR kód v rohu viněty, ale fakt, že korek byl nahrazen šroubovým uzávěrem. Zrovna u Ráspiho krok docela nečekaný, ale prý ho učinil nejen u základních vín co se stejně vypijí rychle, ale i u prestižních kousků. Budu se muset zeptat, co hlavně ho k tomu vedlo. Ale teď už k obsahu lahve. Barva tmavá, fialový tón, ale víno nepůsobí nijak hutně. Ve vůni ovocité do peckovin, trocha lesního ovoce, fajn minerální tón, svěžest, mírná typická sklepní zemitost co Ráspiho vína mají skoro všechna, hodně příjemné. Suché, šťavnaté, ovocité, spíše lehčího střihu, parádní kyselina, vyvážené, dokonalá pitelnost, nekomplikovaný ale zajímavý krásně přístupný představitel odrůdy. Mám z toho takový čistší preciznější „rakouský“ dojem, starší vína mi přišla o kus svéráznější, divočejší, i proto o chlup zajímavější. Stále se slzou v oku vzpomínám na sedmičku, ta mi chutnala nejvíc a skvěle zrála, ale vzhledem k tomu, jak rychle láhev zmizela, tak nám očividně velmi chutnala i jedenáctka :o). A odrůdu manželka naslepo poznala správně, byť jsem ji mátl sklenicí na burgundské. Jinak zajímavá je cena, základní Ráspi Kékfrankos šplhala postupně tuším od 230 někam k 280, nyní by mělo spadnout zpět ke dvěma stovkám. A to se vyplatí :-) Ve sklepě mi stále zraje již vyprodaná devítka, v mezičase jde s klidem pít svěží jedenáctku.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails