pátek 14. ledna 2022

Blaufränkisch a Kékfrankos od Weningera

Dnes to bude opět Frankovka. Přesněji Blaufränkisch a Kékfrankos. Frankovky Franze Weningera (web) jsem s potěšením chutnal a pil mnoho let, vinařství opakovaně navštívil a i několik frankovkových článků sepsal. Postupem času se z vinaře stala jedna z nejzářivějších biodynamických hvězd Rakouska a vína posunul k trochu naturálnějšímu a lehčímu stylu. Poslední roky jsem je pil méně často a tak trochu nahradil Mencíou z Galície, různými Beaujolais i domácími červenými :-) Ale každé setkání mne jen utrvrzuje v tom, že kvalita stále zůstává, a to včetně úplných základů. Právě na ně, srovnávačku vína z jeho vinic v Rakousku i hned za hranicemi v Maďarsku (viz myslím zajímavý text o pěstitelých fazolí), se dnes mrkneme.

Základní Blaufränkisch 2018 dříve pocházela z čistě jeho domovského Horitschonu, dnes obsahuje hrozny i z pár kilometrů vzdáleného Ritzingu, celkem jde o mix asi 30 různých poloh s keři ve věkovém rozmezí 5 až 35 let. Ruční sběr, spontánní fermentace v dřevěných tancích a následně zrání rok a půl ve velkých dřevěných sudech. Bez filtrace, celková síra jen 24 mg/l. Voňavé, čisté, ovocné do červených peckovin (višně) a trocha tmavších plodů, energické, něco kořenitosti. Suché a šťavnaté a červeně ovocité, středně plné, živé, čerstvé, krásně pitelné, trochu chladnější/tvrdší, s fajn délkou. Fajn kousek, který myslím během roku či dvou půjde nahoru.

S Kékfrankos Balf 2018 už jsme za hranicemi, byť z Horitschonu je to vzdušnou čarou sotva deset kilometrů, na několika různých vinicích u obce Balf. A zatímco předtím jsme byli především na jílu s nějakým tím vápencem v nadmořské výšce ke třem stům metrů, tedy je to dost o břidlici a výrazně kamenitější, o sto metrů níž a ještě blíž mase Neziderského jezera. Také keře jsou starší, 20 až 48 let. Ruční sběr, spontánně kvašeno a macerováno 14 dní v nerezu, zrání 15 měsíců ve velkých dubových sudech. Bez filtrace, celková síra 14 mg/l. Jako vždy víno oproti rakouskému souputníkovi působí teplejším, sladším dojmem. Opět hlavně červené a také tmavší peckoviny, mírně džemový a lehce živočišný tón, projev otevřenější, s patrnějším nazráváním, s výraznější kořenitostí. I v chuti působí tepleji a zraleji a také o něco plněji, ač obě vína mají stejných 12.5 % alkoholu a naprosto minimálně si liší i dalšími analytikami, se sladší ovocností, zrnitější strukturou, trochu výraznějšími tříslovinami. Fajn délka, kořenitost, povedená frankovka.

Rakousko je „vertikálnější“, Maďarsko více do šířky, přístupnější teď ale zároveň myslím i s trochu menším potenciálem zrání a zajímavého pozitivního vývoje. Ve vinařství stojí Rakousko o pár centů víc, u nás u dovozce Veltlin to vyjde nastejno, po lahvi 330 Kč. Já jsem tým Horitschon/Ritzing. A vy? :-)

Komentáře používají Disqus