Mám opravdu rád sherry, to jste si tu už asi všimli. Je však jeden její styl, který jsem zatím plně nepochopil. A to i přesto, že jeho špičkoví představitelé jsou považování za vpravdě velká vína a dostávají neuvěřitelně moc bodů v různých hodnoceních. Řeč je o čistém Pedro Ximénez z vysušených hroznů, která se normálně používá na doslazování suchých stylů na sladší variantu „cream“. Což beru jako dobrý způsob použití. Samostatně to bývá tak výrazně koncentrovaně sladké, že kdykoliv někdo někde otevře láhev, tak všichni výživoví poradci po světě škytnou. Představte si celý dvoulibrový sladký britský vánoční pudink, který někdo zkoncentroval do půl deci :-) A ano, je to stejně aromaticky zajímavé a komplexní, ale… těžko se pije.
Okolo odrůdy koluje zajímavá legenda, že je snad příbuzná ryzlinku a do Andalusie ji přinesl německý voják Peter (Pedro) Siemens, jméno se postupně změnilo na místní variantu. Příběh se opakuje hlavně ve staré německé a holandské literatuře, ale téměř jistě není pravdivý. Ximénez je běžné příjmení v téhle části Španělska, odrůda tam dle všeho byla už velmi dlouho (nejdříve zmiňována v souvislosti s Malagou) a pochází právě odtud. Další teorie vychází ze zkratky PX, často jsou vína označována právě a jen takto, protože víno z této odrůdy bylo používáno jako mešní a jednou ze zkratek jména Ježíše Krista je právě P-X. V zásadě by ze zkratky vzniklo celé jméno. Inu proč ne :-)
Krom Španělska jsou poměrně velké výsadby v Austrálii, taky často připravováno jako sladké (v tomto případě botrytické) víno, ale nedávno jsem vyloženě hýkal blahem, když v lednici u známých narazil na láhev téhle odrůdy, vinifikované jako běžné suché bílé víno, z Chile. Trochu neutrálnější záležitost, ale ne úplně bez charakteru, stálo to pár desítek korun v Lídlu. Mé nadšení z objevu trochu ochladlo poté, co jsem zjistil, že v Argentině je velmi rozšířená odrůda Criolla pod jménem Pedro Giménez, ale s naším Pedro Ximénez nemá nic společného. A je velice pravděpodobné, ač na vinětách se dozvíme něco jiného, že chilský Pedro Jiménez je také Criolla (víno se zhusta používá na destilaci, výsledkem je znémé Pisco). Inu škoda :-) Ale teď už se mrkneme na dva klasické představitele z Jerezu…
Sherry Valdespino Pedro Ximénez El Candado pochází od špičkového producenta, právě Valdespino a jeho vína mne pro sherry nadchla, a nelze si ho v regále splést. Víčko je přiděláno zámečkem, bez klíče neotevřete :-) Zrálo v systému solera zhruba 12 let. Hnědá, tmavě oříšková barva. Výrazná sladší vůně, jitrocelový sirup proti kašli, sušené různorodosti polité tunami medu, směs ořechů decentně. V chuti jitrocelový sirup ještě výrazněji, obludně lepivě sladké, hutné, důrazné, s extrémně dlouhou dochutí se znatelným alkoholem a kombinací kávy a čokolády, rozinky, trochu rozhozené a ne stoprocentně harmonické (když si odmyslíme, že něco takhle sladkého bude jen těžko). Na lžičku za odměnu nebo pro polévání dezertu (zmrzliny), na pití tak jak si víno normálně představíme to prostě není (to i ledovky/slámovky se pijí snadno, proti tomuhle). Navíc to nikdy nevypijete vše, vždy na stěně sklenky ještě trochu ulpívá a postupně steče na dno :o) Při ceně ve Španělsko okolo 12€ (a i u nás se dá koupit okolo 350) celkem zajímavá zkušenost.
Sánchez Romate Pedro Ximenez Duquesa je jedním ze čtyř čistých Pedro Ximénez od mého dnes asi nejoblíbenějšího producenta (viz třeba i zde), v soleře přes osm let, alkohol stejně jako u předchozího 18 %, elegantní láhev. Barva o něco tmavší, temnější mahagonová hnědá. Zajímavé, složitější aroma, jitrocelového sirupu se sice nezbavíme, ale je tam toho mnohem více. Divočejší tóny, takové „sladké maggi“, alkohol lehce zatěká, oříšky, hrozinky. Zajímavé, lákavé. Brutálně sladké, sirupové (zase ten jitrocel proto kašli), teplé, dlouhatánské. Chuť je jakoby krémovější, hladká, komplexní, ale extrémně dlouho doznívá a nabízí jemnější tóny. Jsou tam zajímavé složitější odbočky, dřevo, sušené věci, tohle je vyloženě krásné. Pravda, na pití spíš zase maximálně velký panák, víc se toho nedá. Ale pokud něco, tak tohle doporučuji zkusit. Ještě mají variantu základní za pár euro (zrálo 5+ let), v téhle Special Reserver řadu (poměrem cena/kvalita myslím nejlepší, ale i ty základní jsou parádní pití) v soleře 15+ let a specialitu 25+, ale ty jsem nezkoušel. Přeci jen utrácím spíš za suché varianty.
