Loni jsem se tu rozepisoval o pár lahvích dnes už dost slavného biodynamického vinařství Gut Oggau z Burgenlandu a před pár dny měl možnost, opět na ochutnávce ve Fajšmekru, ochutnat aktuální nabídku. Jednalo se o vína mladá, sotva lahvovaná, která nutně potřebují více či méně času aby se ukázala v plné síle. Ale co naděláte, k archivním kouskům není snadné se dostat. K ochutnání byla i vína z top prarodičovské „generace“, celkem šest významně odlišných vzorků. Ve všech případech měla vína něco do sebe a rozhodně zaujala, jen… prostě na můj vkus jsou drobátko moc drahá (pro zjednodušení 400-500 základní řada, k tisícovce ta středí a spíš dvojku prarodiče) :-) Respektive se nemohu ubránit pocitu, že od některých svých oblíbenců dostanu srovnatelně zajímavá vína za menší obnos. Což neznamená, že kupa konzumentů a potažmo světová kritika to nemá úplně jinak, že jo.
Timotheus Weiss 2014 (Grüner Veltliner a Weissburgunder, odstopkováno, čtvrtina na slupkách pět týdnů v otevřených kádích, zbytek v 500l sudech kde i víno 9 měsíců zrálo) je víno tmavší kalnější žluté barvy. Pikantní mladá vůně, citrus, divokost, mineralita. Suché, mladé, pikantní, s dotykem tříslovin, výtečná kyselina, delší, zajímavé, svérázné charakterní bílé.
Mechthild 2013 (Grüner Veltliner, 8 dní na slupkách bez odstopkování, fermentace a zrání v 500l sudech 20 měsíců) kalná žlutá barva, divočejší hutnější trochu zemitá vůně, různé malvice, zajímavé jemnější odbočky. Suché, svíravé, delší, bylinkové, strukturované bílé. Zvláštní „surová“ elegance. Hodně zajímavé.
Emmeram 2014 (Gewürztraminer, odstopokováno a nemacerováno, fermentace a zrání 9 měsíců v 500l sudech) tmavší barva, divočejší, hutnější těžší květinová tramínová vůně, trochu pikantní, složitější, chce čas a vzduch, trochu zaprděné. Suché, středně plné, květiny, kyseliny, struktura, délka. Seriózní tramín s velkým potenciálem.
Joschuari 2013 (Blaufränkisch, částečně odstopokováno a fermentace v otevřených kádích a kontakt se slupkami sedm týdnů, zrání v 500l dubových sudech 20 měsíců) je intenzivní, mladá a velmi syrově vonící frankovka, tmavě peckovinová, syrové vlhké dřevo, od vůně svíravé a očekávání tříslovin. Suché, pevné, šťavnaté tmavě peckovinově ovocné, svíravost a třísloviny nejde přehlédnout, minerální, energické, delší, středně plné ale se zvláštní lehkostí a pitelností. Potřebuje čas a bude skvělé.
Bertholdi 2013 (Blaufränkisch, bez odstopkování a 8 týdnů macerace, fermentace v otevřených kádích a zrání v 500l sudech 20 měsíců) mladé, výrazné, čerstvé, syrové, s vůní peckovin, višně a černé třešně, elegantnější a složitější než Joschuari. Suché, syrové, s výraznějším projevem dřeva, svíravé, výrazné třísloviny, štavnatě peckovinově ovocné, zajímavé, s obrovským potenciálem. Krásná velká frankovka.
Josephine 2014 Sweet (Roesler, Trockenbeerenauslese deklasované na zemské, hrozny kompletně napadené botrytidou a víno samo přestalo kvasit se zbytkovým cukrem 120 g/l, bez odstopkovaní, vylisováno a rovnou kvasit a zrát do 500l sudů po 9 měsíců, bez filtrace a s rizikem dalšího rozkvašení ) zvláštní, divoká vůně, medová, sladce moštově tmavě ovocná, těkavá. Efektní a sladké v chuti s až nečekaně výraznou brutální kyselinou, kombinace lehkosti a plnosti díky cukru, květiny, zemitost, slupka z okurky hadovky, med… dost velký a naprosto nezaškatulkovatelný úlet.
Za mne Timotheus Weiss a pak jejich frankovky, ty jsou skvělé. Jen… prostě… konkurence veliká :-)
