středa 26. července 2017

Nejen bubliny na průřezové ochutnávce sortimentu Champagnier

hure-4-elementsAntonín Suchánek alias Champagnier, spolupořadatel festivalu Praha pije víno a dovozce především charakterních pěstitelských Champagne a dalších francouzských bublin, včera páchal průřezovou ochutnávku svým sortimentem. Vzhledem k tomu, že některá vína jsou alokována ve velmi malých množstvích a prakticky hned vyprodána (za všechny třeba Labet z Jury, ten prostě už vůbec není), šlo o dost unikátní možnost se s některými kousky naposledy potkat před tím, než se rozletí do různých restaurací a barů. Krom Champagne byla představena i stále relativní novinka v podobě vín alsaského naturálního vinařství Domaine Binner, kousků z alsaské bio Domaine Sylvie Spielmann a také dvou vín prvního biodynamika v Burgundsku a jednoho z prvních ve Francii jako takové, Domaine Jean-Claude Rateau. V době, kdy jsem odcházel, bylo k dispozici 33 otevřených lahví. Náročná práce tohle, když chcete poctivě projet vše :-) Poznámek je trochu víc, pokud se vám to nechce číst (chápu), tak stačí sjet na konec textu…

Sylvie-Spielmann

Od Sylvie Spielmann byla k dispozici dvě bílá. La N'alsace 2014 alias víno s čápem je styl edelzwicker / gentil, směs různých alsaských odrůd. Již trochu nazrálejší květinovější lehčí příjemné nekomplikované pití. Gypse Terroir Unique 2014 nese jméno podle podloží, ostatně tam mají sádrovcový důl, a postaveno je na burgundských odrůdách. Jde o víno tmavší, zralejší a trochu oxidativně postavené, plnější, ovocnější, s fajn kyselinou a délkou. Obé, i její další vína, by mne docela zajímala v mladé podobě.

binner2binner

Z trojice bublin od Domaine Binner bych určitě preferoval nazrálejší, trochu divoký, šťavnatý, řízný charakterní Crémant d'Alsace extra brut 2010 nad dvěma pét naty. Ryzlinkový Katz 'en Bulles 2014 byl dost plný, nasládlý, koncentrovaný, svíravější, dost punk teda. Les Vins Pirouettes La Bulle de René mne asi bavilo víc, výrazně perlící ostřejší a zároveň medově nazrálejší záležitost. Projekt Les Vins Pirouettes je vůbec zajímavý, jde vždy o víno od nějakého malého bio(dynamického) pěstitele se kterým Binner pomáhá, cílem je připravit dostupná naturální vína a umožnit těm pěstitelům obejít se bez prodeje hroznů družstvu. Po pravdě i ze setu tichých bílých mne více oslovilo Les Vins Pirouettes le Riesling de Stéphane 2014, pikantní šťavnatá říznější záležitost s lehce jurským štychem, vybalancovaná a zábavná. Binnerova úplně vlastní vína mne vlastně stylově spíš trochu míjí a z celé sady mi asi nejvíce vyhovoval Riesling Wineck Schlosberg Grand Cru 2014, zralejší lehce čajově výluhová záležitost, s medovými tóny a trochu jurskou pikantností, silnější a výrazné víno, ale tak nějak dost mimo to jak si Wineck (a obecně vlastně stále docela mladý alsaský ryzlink) představuji. Mnohým by ale mohl sedět Kaefferkopf Grand Cru 2010 i 2013, v obou případech hutnější koncentrovanější nasládlá vína, v případě třináctky navíc zajímavě lékárensky bylinkové. Zde jde o směs Gewürztraminer, Riesling a Muscat.

fleury

Klasikou sortimentu a hodně populární u nás je biodynamické Champagne Fleury. Bavil mne základní neročníkový Brut Blanc de Noirs (odstřel 1/2017), čerstvý minerální svěží jablkově ovocný, v takhle mladé podobě živější a jakoby lehčí než bývá. Dost fajn je i Rosé de Saignée Brut (taktéž degoržování 1/2017), ovocné malinovo-jahodové, minerální, svěží, zábavné. Cépages Blancs 2009 Extra Brut je čerstvá, energická, již trochu nazrálejší krémovější záležitost, bohatší, suchá, šťavnatá, s bezva kyselinou a šardonkovou čistotou a precizností. Moc pěkné. Prestižka Robert Fleury 2005 Extra Brut v aromatice nejdříve trochu sevřenější, postupně se otevírala do komplexního mixu zralého žlutého ovoce, sladkého dřeva, dotyky koření, vanilky. Koncentrovanější, stále svěží a energické, delší, seriózní dost dobré pití.

hure-frereshure-elements

Naopak novinkou, čerstvě přivezenou, je Champagne Huré Frères, kterému předvídám úspěch a asi se mu pověnuji detailněji časem, ta vína si to zaslouží a i jejich „technikálie“ jsou velmi zajímavé. Už základní Invitation (báze 2013, odstřel 2/2017) je čerstvé, bohatší, čisté, ovocné, krásně postavené Champagne s lehce vyšší (v kontextu podobných vín) dozáží 6 g/l. Inattendue 2012 (odstřel 2/2017) je čisté ročníkové Chardonnay, čerstvé a řízné už od vůně, citrusové, vlhká křída, šťavnaté, je tam jistá lehkost i při jinak důrazném projevu, přísné ostřejší kyseliny, fajn délka. Instantanée 2008 (08/2016) je zralejší klasika se znatelným vlivem vzduchu, suché, plnější, klasické, krásně postavené pití. Mémoire Extra Brut je taková lahvovaná rezerva vlastně, solera založená v roce 1982, s výraznou převahou modrých odrůd. Expresivní aromatika, s poměrně výrazným projevem až jakoby syrového dřeva, vanilka. Suché, plnější, bezva kyseliny, koncentrace, délka. Pozoruhodný kousek, byť ne nutně to co u Champagne hledám. Hodně zajímavá byla série 4 Eléments – vždy jedna vinice, jedna odrůda a jeden ročník připravené stejným způsobem (600l sudy, bez malolaktiky, na kalech 3 roky a dozáž 3 g/l). Chardonnay 2013 je parádně čerstvá, přísnější, minerální, chladně ovocná záležitost. Víno říznější, s bezvadnou lehkostí a pitelností, krystalicky čisté, vybalancované, pěkně dlouhé. Pinot Noir 2013 ovocnější a trochu bylinkovější, klasická jablka a oxidativní tóny, suché, vyvážené, s bezva kyselinami, dobrá struktura, délka, zábavnost, pitelnost. Charakterní fajn pití. Pinot Meunier 2013 ze všech tří nejovocnější, jablkově-kdoulový, plnější, koncentrovaný, skvělá pitelnost, seriózní a zároveň zábavný projev. Tohle vinařství mi prostě sedlo velmi.

val-frison

Což bohužel nejde říct o Val'Frison. Bio až hodně přírodní přístup, mentoři v podobě alsaských i šampaňských bio/naturálních legend, ale… Goustan Blanc de Noirs Brut Nature (báze 13, odstřel 3/2016) trochu divočejší, čerstvé, energické, zralejší, znát dřevo, navinulejší ovocnost, šťavnaté, slušné. Tohle mi přišlo asi nejlepší. Lalore Blanc de Blancs Brut Nature (báze 2014, odstřel 12/2016) šlo aromaticky směrem kvašené zelí a i v chuti bylo rozstřelené, ostřejší a s hrubším perlením. Prý bývalo mnohem lepší, budu mít možnost ochutnat další láhev, ale moc šancí tomu nedávám a vzhledem k projevu se bojím o celou šarži / sud. Přechutnat láhev by asi dávalo smysl i u dalšího vzorku. Portlandia Sélection de Terroir Brut Nature (báze 2014, odstřel 10/2016) divočejší, zralejší ovoce, těkavé tóny, v chuti docela výrazné, plnější, se zemitějším dozvukem bohužel až znatelně směrem myšina. V kontextu ostatních vín okolo to fakt neměla Valérie Frison snadné. Chutnal jsem její vína z jiných ročníků (11 a 12) už dříve a bylo to lepší, byť teda i z téhle doby mám v poznámkách myšinu u rosé…

Vouette-et-Sorbée

Ale popojedeme. Vouette & Sorbée alias Bertrand Gautherot je jednou z legend pěstitelských Champagne, jejich řekněme lehce extrémnějšího stylu. Jeho vína mne rozhodně vždy donutila dost přemýšlet, a v pár případech se mi opravdu velmi líbila, ale nekritickým obdivovatelem jsem se (naštěstí, můj rozpočet je omezený…) nestal. Je to ale spíš záležitost vkusu. Ze srovnávačky Fidèle Brut Nature mi lépe než aktuální mladý ročník 2014 vyšel 2013, se svojí zralejší ovocností a bylinkově-čajovými výluhy, s fajn kyselinou a balancem. Blanc de Argile Brut Nature (báze 14, odstřel 10/2016) alias šardonka z jílu potřebuje čas, je to ještě trochu sevřené, ale potenciálně hodně zajímavé. Šťavnaté, ovocné a bylinkové, něco krémovosti a hezká mineralita, pěkně dlouhé, charakterní. Textures Brut Nature (báze 2014, odstřel 11/2016) je novinka, čistý Pinot Blanc fermentovaný a dále školený v gruzínské kvevri. Bohatší pěkně texturovaná (to jméno svádí…) záležitost, se spoustou jemnější odboček. Skvělé kyseliny, krásně postavené, strukturované víno, svíravější, delší. Hodně zajímavý netradiční kousek. Obvykle největší úlet bývá Saignée de Sorbée Brut Nature (báze 2014, odstřel 11/2016), před lety to pro mne bylo neakceptovatelně divoké a zvláštní (a cenu považoval za totálně ulítle mimo, což se tedy nezměnilo), pak se jakoby zklidnilo a blížilo více běžným rosé, teď to zase byla divočina, byť ne tak veliká. Tmavší jahodová barva, velmi ovocné, bylinkové, divočejší, Pinot Noir z KPZtky. Suché, šťavnaté, svíravé, něco tříslovin, efektní, třešňové, krásně pitelné. Jiné, vtipné, charakterní.

Ulysse-CollinNo a pak tu byl Ulysse Collin. Tohle vinařství letí každým rokem nahoru a nejspíš bude stále těžší (a dražší) se k jeho lahvím dostat. Chutnali jsme dvě vína z ročníku 2013 odstřelená v únoru 2017, takže vyloženě na počátku cesty. Les Pierrieres Blanc de Blancs Extra Brut je víno svěží, ovocné, s trochu uhlazenějšími krémovými a dřevěnými tóny. Suché, šťavnaté, strukturované, moc fajn. Ale zatím projev jen klouže po povrchu. Opakovaně mne dostává Les Maillons Blanc de Noirs Extra Brut a ani tentokrát to nebyla výjimka. Tentokrát a v mladé podobě to bylo jako parádní setkání Champagne, Burgundska a Jury. Ovocnost, dřevo, pikantnost, mineralita, bohatost, struktura, délka, koncentrace, komplexita… tohle je neuvěřitelně parádní záležitost, která bude v lahvi skvěle zrát mnoho let. Za mne bez nejmenšího váhání top víno ochutnávky. Dovoluji si tvrdit, že by mohlo chutnat i těm, kteří milují klasická velká bílá, ale bubliny nijak zvlášť nevyhledávají.

Domaine-Jean-Claude-RateauPo bublinách přišel čas na Domaine Jean-Claude Rateau a červené Burgundsko. Přiznám se, že mne výrazně více oslovil vesnický Gevrey Chambertin 2015 než Beaune 1er Cru Les Bressandes 2013. To Gevrey bylo samozřejmě příliš mladé, ale byla v něm parádní energie, čistota, svěžest, peckovinová ovocnost, ta správná svíravost, délka. Velmi povedené. Bressandes oproti tomu působilo zemitějším a aromaticky trochu divočejším dojmem lehce s tóny zeleniny, byť v chuti bylo pěkně šťavnaté a hezky postavené.

tl;dr: Ulysse Collin Les Maillons chcete mít a pít, i kdybyste kvůli tomu měli jet na levnější dovolenou. Vouette & Sorbée alespoň ochutnat a udělat si názor. O Huré Frères by se mělo zajímat osazenstvo restaurací…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails