pondělí 6. června 2016

Několik tipů z galadegustace Wine4You

V poslední době se v Praze uskutečnilo několik větších vinných přehlídek, jednou z nich byl již pátý ročník galadegustace dovozce Wine4You. Bohužel jsem na průřez jejich sortimentem měl mnohem méně času než bych si býval přál a prolétl jen několik vinařství. Dnes se zmíním o čtyřech z nich, která z toho či onoho důvodu zanechala silnější dojmy. Za pozornost rozhodně stojí vinařství Raventós I Blanc, jejich bubliny i tichá vína. Producent s kořeny až někdy v patnáctém století a zakladatel produkce bublin ve Španělsku nedávno opustil apelaci Cava, která se podle nich z původní ideje šumivých vín světové kvality přesunula k synonymu levné masové produkce s nízkými standardy vinohradnické práce a bez vazby na terroir. Což je asi pravda, byť právě poslední dekáda zažívá renesanci špičkové cavy. Své bubliny nyní značí jako Conca del Riu Anoia a na jejich webu si můžete přečíst pravidla, která vína musí splňovat. Docela drsné, v kontextu běžné cavy rozhodně :-) Bavilo mne tiché čerstvé řízné Xarel·lo Extrem 2014 s minimem síření (a bez filtrace a tak) i o něco uhlazenější zajímavé minerální Xarel·lo Silencis 2014 starých keřů, oboje biodynamika a stojí za další zkoumání. Ale jejich doménou jsou hlavně bubliny a ty prostě umí, o tom není sporu. Povedené jsou i základy, vyšší řady pak rozhodně jako typická cava nevypadají a snahy se od jména distancovat chápu :-) Gran Reserva de la Finca 2012 má perfektní balanc ovocnosti, toastovosti, minerality, hodně fajn. Textures de Pedra 2011 je tvořena i méně známými odrůdami, na kalech je 42 měsíců a na trhu bez dozáže. Zralejší, řízná, toastová, komplexní zajímavá záležitost. Poprvé jsem ochutnal jejich prestižní cuvée Manuel Raventós 2008, výběr top poloh a vín, na kalech 72 měsíců, bez dozáže. Minerální, lehkost a zároveň koncentrace, zralost i čerstvost, ovocnost, toastovost, oříšky, komplexní výborné bubliny. Jen teda bohužel cenově už trochu… no v zóně špičkových Champagne :-)

K dispozici byla obrovská hromada vzorků, přes třicet jich bylo, vinařství Francis Ford Coppola. A zde dobrovolně přiznávám, že jejich vína prostě nechápu a míjí mne. Tedy ne Inglenook Estate (nejen Rubicon ale prakticky i všechna ostatní vína od nich), který Coppola také vlastní, v tomto případě jsem o moc lepší z Kalifornie nepil. Ale jejich normální produkce je pro mne tak nějak schematická a bez duše. A nikdy mi to přijde i takové nevyvážené a těžko pitelné, přestřelené, všeho moc a ve výsledku nic co bych chtěl pít. Nevím. Zkusil jsem základy, různé úrovně Cabernetu (a blendu s ním) včetně top cuvée Archimedes 2012 a prostě nevidím důvod, proč koupit zrovna tohle. Nemůže mi chutnat vše :-)

Zaujala mne některá vína od Roeno di Fugatti z Alto Adige, hlavně tedy výtečný Riesling Praecipuus 2013. Italský rýňák dává málokdy smysl, ale některé právě z Alto Adige jsou výjimkou, tohle je krásný představitel, již trochu nazrálý, s dotyky medu a meruňkou ve vůni, s trochou cukru ale moc fajn kyselinou v chuti, opět meruňková ovocnost, něco minerality, fajn délka, pitelnost, dost dobré. Měli i Marzemino, ale tam mám nějak v hlavě stále Eugenia a tohle bylo spíše takové jednodušší lehčí jahůdkové pití. Ovšem mají také, jako jedni z mála, odrůdu Lambrusca a foglia frastagliata a z ní dvě vína. Enantio 2011 je teplejší, zralejší, kořenitá, tmavě ovocná, velmi pěkná záležitost. Enantio Riserva Terradeiforti 2009 pochází z devadesátiletých vinic, je to víno temné, vyzrálé, velmi koncentrované, temně ovocné, s oxidativním štychem, starosvětské, suché, plné, silné, s výrazným tříslem, efektní. Hodně zajímavé.

Hodně mne oslovilo vinařství Rapaura Springs z Nového Zélandu, oblasti Marlborough. Základní (Estate řada) Marlborough Sauvignon Blanc 2015 je krásně čerstvá záležitost, limetková, herbální, živá, řízná, šťavnatá, vyvážení. Nic excesivně zeleného, bezva věc. Estate Marlborough Pinot Gris 2015 předvedl výrazný rozpor mezi vůní a chutí. Voněl hodně čerstvě, ovocně, na odrůdu trochu netypicky podobně jako Sauvignon s výraznější herbální linkou, ale v chuti zralejší, kulatější, plnější a koncentrované s trochou cukru. Marlborough Sauvignon Blanc Reserve 2014 je docela wow záležitost, s výraznou aromatikou, herbálnost, mineralita, střelný prach i pěkná ovocnost. Suché, koncentrované, s výraznou kyselinou, herbální ale i tropicky ovocné, delší, nic ostrého a zeleného, efektní a moc pěkné. Na ochutnání byl Estate Marlborough Pinot Noir 2013, světlejší čerstvé energické ovocné červené s docela výraznou herbálně-tabákovou linkou čerstvě ubaleného jointu. Suché, šťavnaté, dobře pitelné. Ale o třídu jinde byl Central Otago Reserve Pinot Noir 2013 z hroznů z oblasti Bannockburn. Důraznější aromatika, čerstvá chladnější ovocnost, třešně, trochu zemitosti, divokosti a vlhkého lesa. Suché, středně plné, šťavnatě ovocné, krásně postavené, delší, vyvážené, poměrně efektní, bohatší, elegantní víno. Krásná klasická „burgunda“, moc dobré. To bych si dokázal doma užít celou láhev.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails