Nedávno jsem tu psal o ryzlinkové degustaci s Masters of Wine a jak je pobavil „rocková hvězda“ přístup k jejich účasti. Není tedy bez zajímavosti, že titulem se už pár dní může pyšnit devatenáct dalších odborníků, z nichž hned několik jsou už docela dobře známá jména. Jak se stává už docela pravidlem, tak více nováčků je žen (11:8, v tomto případě), sympatický trend v jinak spíše muži zaplaveném byznyse. Celkový počet MW stoupl na číslo 340 ve 24 různých zemích. Zájem o tento vrcholný titul vinného vzdělání je očividně velký, ke studiu před pár dny přijali 74 nováčků a v různých fázích studia se momentálně nachází 320 studentů ze 37 zemí. Kdy titul získá první osobnost z České Republiky? :-) Richard Hemming MW psal o svém studiu fajn deníček (některé části jsou volně, zbytek pro předplatitele) a je to právě on na přiložené fotce, kde předvádí poznávací znamení „gangu“ MW a krásně ukazuje, že představa MW jako upjatého brita v dobře střiženém obleku je už drobátko zastaralá (byť od nich obvykle nelze čekat přístup á la Gary Vaynerchuk). Mimochodem na téma role vinného kritika a formálního vzdělání v dnešní smartphone době, kde je na Vivino kritikem každým, sepsala zajímavý text Jancis Robinson do life & arts sekce Financial Times.
K tématu vinného vzdělávání jsem tu už v minulosti něco psal: Vinné vzdělání netřeba (a zajímavá reakce na článek o kterém text je), jak mi přišel certifikát k WSET Level 3 a něco k testovacím otázkám z kurzu a jaká vína se také chutnala nebo o senzorických zkouškách ve Valticích. Je extrémně nepravděpodobné, že bych se někdy stal MW, především z časových, logistických a částečně také finančních důvodů (ve zkratce by se dalo říct i „rodinných“) jsem odpískal i plány na předstupeň v podobě WSET Level 4 (Diploma), v oboru se spíše živit nehodlám a přišlo mi to prozatím zbytečné. Byť tedy Demetri Walters MW, poté co jsem s ním ochutnal vzorky vína a přetlumočil jeho degustaci, mne přesvědčoval, že diplomu dám a měl bych zkusit. Kdo ví, spousta věcí se mění a třeba někdy po papíru zatoužím.
Ať tak či onak pro zájemce o další čtení na téma přikládám článek, který jsem loni psal pro dnes již zaniklý IN Magazín Hospodářských novin (dobrovolně přiznávám, že mi ty pravidelné příspěvky do novin trochu chybí; nějaké nové věci se sice rýsují, ale nefungují zdaleka tak dobře, jak bych si představoval).
Svět vína je obrovský a množství odrůd, vinařských oblastí a odborných termínů, ať již degustačních či týkajících se sklepních prací či vinohradnictví, může tomu, kdo se o téma začne zajímat nad rámec „tohle víno mi chutná, koupím ho i příště“, někdy až nahánět strach. A tak není divu, že krom vzrůstajícího množství degustací stoupá i počet možností, kde se o víně vzdělat i teoreticky. Vinaři a vinohradníci mají své specializované školy a studijní obory na zahradnických fakultách, ale možnosti mají i konzumenti, obchodníci s vínem, sommeliéři a další z druhé strany. Většině postačí samostudium díky mnoha zajímavým knihám na trhu, doplněné praktickým a veskrze příjemným popíjením doma, které lze rozšířit o všemožná školení na určité vinné téma čím dál častěji pořádané vinotékami či vinnými bary. Ale samozřejmě jde jít i mnohem dále a k dispozici jsou náročnější kurzy a studijní programy, které mohou být i zakončeny mezinárodně uznávanou zkouškou a certifikátem.
Především pro ty, kteří chtějí pracovat v restauracích, pořádá Asociace sommelierů České republiky pravidelný kurz zakončený Certifikátem sommeliera. Některé domácí soutěže vyžadují, aby hodnotitel prokázal schopnost rozpoznání a vnímání základních chutí a pachů a schopnost barevného vidění pomocí certifikátu senzorických zkoušek dle ČSN ISO 8586-1, případně byl rovnou certifikovaným posuzovatelem vína dle ČSN ISO 8586-2. Senzorické zkoušky a školení na posuzování vína jsou zajímavou zkušeností i pro běžného vinného nadšence.
Ve světě pak existuje několik větších organizací s propracovaným systémem školení a různými úrovněmi vinného vzdělání, kterých můžete dosáhnout. Patří mezi ně International Sommelier Guild či prestižní a především v USA vysoce uznávaný Court of Masters Sommeliers. Vrcholem je jistě titul Master of Wine udělovaný po studiu Institute of Masters of Wine. Obtížnost získání titulu a s ním související prestiž dokazuje mimo jiné i to, že od roku 1953 jej získalo pouze 366 můžu a žen. V současnosti se zkratkou MW u jména pyšní 312 vinných odborníku z 24 různých zemí.
Populární a propracované je vzdělání ve Wine and Spirits Education Trust (WSET). První dvě úrovně vás zde seznámí se základy vinné a vinařské problematiky a degustace vína a jsou určeny i běžným vinným nadšencům. Třetí úroveň zvaná Advanced již jde více do hloubky, zjednodušeně řečeno odpovídá nejen na otázky „co a kde“ ale i mnohem více i na „proč“, a je zaměřena spíše na osoby se zájmem pracovat v oboru či opravdové nadšence. Úroveň čtvrtá, Diploma, je již vysokým vinařským vzděláním a jakýmsi předstupněm pro možné budoucí studium Master of Wine, málokdo toto studium absolvuje již jen pro radost a dobrý pocit, je určena především pokročilým lidem z vinařského oboru.
Studium a certifikaci WSET lze získat v Anglii, nejčastěji v Londýně, ale i v dalších městech po světě. Od října 2010 je možné první dvě úrovně v češtině a třetí v angličtině absolvovat i u nás, v Prague Wine Academy, na kurzech běžících ve spolupráci s Weinakademie Österreich. Pro Level 4 je nutno cestovat do Anglie či, mezi místními studenty častěji, do rakouského Rustu. Od roku 2011 v Praze úspěšně absolvovalo úroveň Advanced na 60 milovníků vína, z nichž zhruba 25 pokračuje ve studiu Diploma a jeden student zahájil vloni studium na titul Master of Wine.
Následujících několik otázek bylo vybráno jako reprezentanti dvou úrovní znalostí vyžadovaných od studentů Level 2 a Level 3 (Advanced) WSET a přeloženo do češtiny. Vyšší úrovně samozřejmě přidávají i komplikovanější degustační požadavky, primárně vyžadují psané odpovědi na široké spektrum vinných otázek spíše než jednoduchý výběr z možností, či rozpracování určitého tématu do delšího textu.
Level 2
1. Pinotage je odrůda primárně používaná pro:
a) Jihoafrická červená vína
b) Portugalská fortifikovaná vína
c) Australská bílá vína
d) Kalifornská růžová vína
2. Která odrůda je vhodná pro bílá vína vysoké kvality jak v Německu, tak v Austrálii?
a) Merlot
b) Semillon
c) Shiraz
d) Riesling
Level 3
3. Který region v Itálii produkuje Gavi DOCG?
a) Piemont
b) Lombardie
c) Benátsko
d) Toskánsko
4. Který z následujících popisů nejlépe definuje styl ryzlinku z Alsaska?
a) Suché s vysokou kyselinou a petrolejovou vůní
b) Polosladké s vysokou kyselinou a petrolejovou vůní
c) Suché s nízkou kyselinou a medovou vůní
d) Polosladké s nízkou kyselinou a medovou vůní
5. Ve kterém z australských států se nachází Margaret River?
a) Nový Jižní Wales
b) Victoria
c) Jižní Austrálie
d) Západní Austrálie
6. Který z následujících párů k sobě pasuje?
a) Condrieu a Marsanne
b) Hermitage a Grenache
c) Saint-Joseph a Syrah
d) Côte-Rôtie a Cinsault.
7. Který ze stylu Madeiry je nejsladší?
a) Sercial
b) Verdelho
c) Bual
d) Malmsey
8. Která z následujících US AVA je známa pro kvalitní aromatický Riesling a Chardonnay ve stylu Chablis?
a) Paso Robles
b) Mount Veeder
c) Dry Creek Valley
d) Finger Lakes
9. Kde se nachází Kaiserstuhl-Tuniberg?
a) Burgenland
b) Rheinhessen
c) Franken
d) Baden
10. Červená ze které části Mendozy mívají nejlepší potenciál zrání?
a) Limari
b) Uco Valley
c) San Antonio
d) Rio Negro
Pro Level 3 může styl otázek, na které je nutné dát psanou odpověď, vypadat například takto:
Zákazník, který pravidelně nakupuje klasická vína z Francie, požádal o jejich alternativy z Nového světa. Doporučte vhodná novosvětská vína pro každé z vín níže a uveďte důvody pro vaši volbu.
a) Pouilly-Fumé:
b) Côte-Rôtie:
c) Saint-Emilion:
d) Margaux:
e) Chablis:
Správně odpovědi: 1a, 2d, 3a, 4a, 5d, 6c, 7d, 8d, 9d, 10b
