čtvrtek 20. srpna 2015

Na ryzlincích s mistry vína

masterclassVčerejší odpoledne a večer jsem strávil ve velmi zajímavé společnosti. Na cestě do a z Tábora, ryzlinkové degustaci a následné večeři jsem doprovázel Elsie Pells (Cape Wine Master) a rovnou tři držitele titulu Master of Wine, konkrétně se výpravy účastnil Andy Howard, Demetri Walters a John Umberto Salvi. Byla to pro mne cenná zkušenost, protože v minulosti jsem jiným MW maximálně tak položil pár „zásadních“ dotazů ohledně vín z ČR či nějakých vinných trendů obecně, zatímco teď jsem měl možnost bavit se s nimi velmi neformálně v klidu o všem možném, poslouchat jejich historky, názory, sprosté vtipy a pobavit se o ledasčem týkajícím se (nejen) vína. Dokonce i nesouhlasit jsem si dovolil :-)

Bylo dost zábavné poslouchat všemožné drby a zákulisní hlášky o vinařích, vlastně velmi podobné tomu, co řešíme mezi námi běžnými vínomilci u producentů z Čech a Moravy. Jen s tím drobným rozdílem, že tady šlo o pikantnosti ze světa Château Cheval Blanc a podobných legend. Tady se bavíme vtípky o „stříkání vinic v noci“, John Salvi dával k dobru příběh, jak původní majitel Château Margaux, již po dokončeném prodeji svého milovaného vinařství finanční skupině Félix Potin (resp. rodině Mentzelopoulos, která jej vlastní i dnes) odvážel o půlnoci mezi vinicemi na trakaři lahve legendárních ročníků na své další sídlo. A Salvi ho náhodou potkal, protože v té době bydlel na Château Palmer. A tak :-)

demetri_waltersDemetri Walters, který v táboře ryzlinkovou masterclass vedl, byl upřímně pobaven svým jménem obřími písmeny na plakátu coby hlavního taháku celé akce. Nic podobného v životě nezažil, před plakátem se fotil a ostatní MW si z něj dělali legraci po zbytek výletu. Poprvé v životě se mu také stalo, že za ním po degustaci přišel někdo pro podpis. Holt je tady vnímáme jako větší hvězdy než za které se sami považují, přese všechno co musí znát a jak obtížné je titul získat.

MW jsou v ČR, jako už docela tradičně, na hodnocení letošního Vinaře roku, vítěz titulu bude vyhlášen již dnes. Sám jsem bohužel, z pracovních i rodinných důvodů, nestíhal si finálová vína sám prochutnat. Ale podle MW tam bylo pár velmi dobrých kousků i kupa úplně obyčejných vín. Do Tábora pak jeli kvůli již zmíněné ryzlinkové masterclass, kterou jsem tak trochu moderoval a zároveň tlumočil. Šlo o fajn ochutnávku s kupou zajímavých informací. Ale po pravdě musím říct, že mohla být ještě lepší, kdyby si vína vybíral sám Demetri (a mohl předem dodat i věci, které třeba na našem trhu běžně nejsou). Bohužel přišel k hotovému setu, vyloženě eurocentrickému bez vzorků z dnes již docela důležitých oblastí „nového světa“. Osobně mne dost zamrzelo, že vzorek z ryzlinkově naprosto zásadní Mosely byl docela zklamání, kulantně řečeno „nešlo o první ligu“. Na druhou stranu považuji za odvahu, že vína šla vždy v párech Morava versus známá ryzlinková oblast. Ovšem nezařadit ani jedno víno z Čech je neomluvitelné! ;-)

Top vínem večera se nejen pro mne stal vyvážený, výrazněji ovocný a velmi dobře postavený Riesling Kogelberg 2013 Kamptal DAC Reserve Erste Lage z Weingut Brandl v Zöbingu, vzorek od táborského dovozce Pro-Vino.cz. Ale nejen Demetri byl hodně nadšen z mladého Ryzlinku rýnského 2014 od Milana Sůkala (byť tvrdil, že láhev chutnaná ráno působila čerstvějším a ještě lepším dojmem), to je velmi povedené víno a s klidným svědomím ho mohu doporučit. Hodně povedený, čerstvý, aromatický, vyvážený a krásně udělaný byl Ryzlink rýnský 2014 pozdní sběr z Liščího vrchu od Filipa Mlýnka (jasně jsem ho preferoval před Ryzlinkem rýnským 2012 pozdní sběr z Purmice od Vinařství Volařík). Suverénně největší zklamání (obě chutnané lahve) pak předvedl Ryzlink rýnský 2010 pozdní sběr z nejvyšší řady od Sonberku, pro mne víno hodně unavené a zároveň podivně reduktivní (z poznámek zhruba před rokem mi už přišlo za zenitem, ale vlastně docela zajímavé), pro MW prostě připravené z nemocných hroznů a k tomu přizpůsobené technologii, se kterou to v čase nemohlo vydržet.

ryzlinky

Moje poznámky nejsou zrovna detailní, přeci jen jsem neměl úplně moc času něco datlit a zároveň se snažit udržet v hlavě Demetriho dlouhé věty s nemalým výskytem jílů, spraší, žul, rul a jiných vápenců :-) Které bylo ve výsledku možná snazší přenést do češtiny, než bádání nad oblíbeným výrazem somewhereness či zásadním rozdílem mezi subjektivním názorem na víno („tohle mi chutná a chci pít“) a názorem „objektivním“, snahou profesionálně zhodnotit klady a zápory a tržní potenciál vína, které třeba vůbec nemusí spadat do škatulky jeho oblíbených. Fajn to bylo a večer jsem si rozhodně užil.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails