čtvrtek 20. října 2011

Báječná fino sherry nad zásilkou ze Španělska

 Emilio Lustau Fino „Jarana“ Solera ReservaPtal se mne teď jen dovozce na názor na pár lahví sur-lie Muscadetu z Loiry, jestli prý má smysl to vozit. Ač velmi tradiční, je to hlavně v zahraničí v poslední době tak trochu „geek“ víno, poměrně dost vyhledávané nadšenci (jenže ti mají tendenci vyzkoušet jednu láhev od každého vína, udělat si zářez do degustační pažby a začít se poohlížet po něčem dalším, dovozce prostě neuživí… na téma teď vyšel jeden fajn článek, možná se v něm taky najdete), ale jinak vyžaduje náročnější práci prodejce (oproti těm profláklým oblastem a typům vín) a sommeliéra v restauraci. Jinak řečeno… když ho se štěstím zalistujete v běžném podniku, tak vězte, že ho číšník nabídne jako muškátek (školení neškolení, navíc personál se dost mění) a zákazník po přivonění bude dost zmaten. Bez degustací a aktivního tlačení se jen tak neprodá. Trochu mi to připomnělo situaci s mou milovanou sherry…

Ta je na našem trhu už zastoupena docela slušně, jak základy tak opravdu výbornými kousky, ale zda se smysluplně prodává, a to především v suché podobě (sherry si většina lidí spojí se sirupově sladkou variantou), moc netuším. Vypiju sherry docela dost a pár mých kamarádů je na tom podobně. Když nám teď došla zásoba, prostě jsme se dohodli a objednali pár beden přímo z jednoho španělského e-shopu. Dovozci nejsou nadšeni, nám cílovým zákazníkům září očka nad báječnými kousky pod 7€ i s dopravou, a to i v případě kusových nákupů a tím pádem možnosti přechutnat spoustu různých druhů. Většinou ani nemám blbý pocit, že dovozce podobným přístupem nějak podrážím, protože v případě sherry typicky kupuju něco co se tu možná i prodává (rozuměj „někdo má zalistováno v sortimentu“), ale že bych to nějak častěji viděl na ochutnávkách a měl tedy možnost víno si oblíbit díky aktivitám dovozce to ne. Navíc podobným nákupem neriskuju, že dostanu Fino co tu leží někde na skladě už tři roky a tím pádem zdaleka nemá očekávanou kvalitu. Je to začarovaný kruh, po pravdě. Ale při pohledu na rozhrabané balíky, kvůli kterým se nemohu hnout v ložnici, mne to momentálně nějak netrápí :-)

muy_fragil_bednyJedním z vůbec nejlepších producentů sherry, tedy alespoň pro mne, je Emilio Lustau. Už jsem tu o jejich produktech a přístupu psal několikrát, začít můžete v článcích Čtyři sherry (nejen) na léto či Od Fino po Oloroso – dvanáct podob sherry (a nad jejich specialitou jsem cosi plodil i v článku Chuť na skleničku sherry, obecně o tomhle bezva druhu vína psal v Sherry suchá nepochopená i sladce omamná či Dvanáct destilátem posílených vín). Včera jsem, při vybalování krabic, neodolal a rovnou si nalil vychlazené Emilio Lustau Fino „Jarana“ Solera Reserva, klasický kousek v jeho bezvadné podobě ze solery v Jerez de la Frontera, postavený samozřejmě čistě na odrůdě Palomino Fino. Už i do Jerezu dorazil šroubový uzávěr a pro tento typ vína jsem za něj rád. Víno má fajn bledší, jakoby zředěně slámovou, barvu. Vůně je pronikavá, až trochu štiplavá, s klasickým projevem zrání pod flórem, svěží, slinosbíhavá. Spojuje se v ní nádherná mineralita, taková slaná vůně vyschlého břehu moře, do toho kouř a pražené mandle, křísnutí křemenem. Pocitově je to neuvěřitelně příjemná kombinace jakoby až křehce minerálních projevů a přitom důraznosti. Zajímavé je zkusit i vyšší teplotu, víno pak nabízí další vrstvy, ale chuť je lepší při vínu trochu podchlazeném (9°). I v chuti se projevuje ona mineralita a slanost, je to křupavě čerstvé a živé, krásně suché s bezva kyselinou a delším teplejším dozníváním, opět trochu mandlí. Ale alkohol 15% v tom snad ani neodhadnete, ten se připomene až po pár skleničkách. Je to parádní pití a v kategorii fino špičkový představitel, Puerto Fino od stejného producenta mi možná přišlo ještě o kus lepší, ale tohle k němu nemá daleko.

Pokud má někdo rád čísla, tak tenhle kousek dostal od Roberta Parkera ve Wine Advocate hezkých 90 bodů. Už je to „luxusnější“ varianta sherry, stála mne… počkejte si… děsivých 10€! :-) Ale mám pocit, že ať si píšu co píšu (a nalévám návštěvám jak to jen jde), tak tohle pití se tu prostě hned tak slavným nestane. Je to škoda. Protože když ho zkombinujete s nějakými tapas, olivami, sušenou šunkou, ale i třeba nějakou grilovanou rybou s bylinkami, tak si doslova sednete na prdel. A i ti největší odpůrci kombinací vína s jídlem a „snoubení“ při podobných kombinacích uznají, že tohle prostě funguje dokonale. Možná je to cesta – degustace s párováním suchých sherry s jídlem. Jinak tu bude stále krásná neznámá :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails