pondělí 27. dubna 2009

O hledání starorůžové

O víkendu jsem se zúčastnil zajímavé ochutnávky. Skupina více či méně profesionálních degustátorů / sommeliérů / vinných nadšenců se sešla, aby ochutnala tři desítky růžových vín a rozhodla, která z nich má smysl do budoucna zařadit na e-shop zřízený právě pro tento typ vín. U vzorků z JAR, Slovenska, Francie a další série z Moravy jsem tedy přispěl názorem i já s manželkou. V některých momentech se pak nemohl ubránit smíchu, především hodnocení barvy ze všeho nejvíc připomínalo výpravu za grálem v podobě starorůžové. Každou chvilku ji někdo nadhodil, ale byl sražen k zemi záplavou lososů, meruněk, broskví, naoranžovělých tónů, zředěných malinovek, jahodových kompotů a dalších přirovnání. I u tónů ve vůni představivost pracovala na plné obrátky. Cítím rebarborový koláč… já spíš těkavky… a taky je tam angrešt… no a možná hroch… hroch lososové barvy… možná je to spíš bagr… hroch, ale spíš zředěné švestkové barvy… a nebo jsou to červené bobule s trochou zelených tónů… jo, to by mohlo být… tak jo, to odpovídá nejvíc. Prostě ve výsledku se většina vždy nějak dohodla a odhlasovala asi šestinu vín jako vhodné a další zhruba tři prošla „do druhého kola“. Svým způsobem nic moc výsledek, ale lepší méně nějakým způsobem zajímavých vín, než obrovský sortiment balastu. Bohužel překvapivě hodně vín bylo dost divných, v mnoha z nich (nejčastěji Slovensko) jsem cítil „sladké bonbóny rozpuštěné v ředidle“, prostě trochu falešnou a divnou ovocitost v kombinaci s těkavými látkami. Ale něco se mi naopak hodně líbilo.


Naprosto nadchl hned první vzorek, to už je u mne taková tradice, že mne nejvíc baví kousky na úvod či zavíňovací sklenky spíše než celý zbytek degustace :o) Ale na tomhle se shodla většina a byl přechutnán preventivně ještě jednou v průběhu. Rosé Frankovka 2008 z vinařství Mikulica (Velké Pavlovice, viniční trať Išperky) je velmi svěží, s trochu zelenějšími (ale mooooc hezkými!) tóny ne stoprocentně zralého černého rybízu a angreštu. Neuvěřitelně svěží, ovocité, jen lehce zakulaceno trochou zbytkového cukru, jež je okamžitě vyvážen říznou kyselinou. Fajn dlouhé, skvěle pitelné. Takhle se mi rosé líbí. Překvapením byl vyloženě miniaturní korek :o)

Vinařství pojmenované po výhledu na horu Simonsberg v oblasti Stellenbosch, Simonsig, se prezentovalo báječným šumivým v lahvi kvašeným Kaapse Vonkel Brut Rosé 2007. Postaveno je na 90% Pinotage doplněné Pinot Noir, obvykle přidávají i něco Pinot Meunier, ale tentokrát se nějak nevyrovnal s lednovým horkem a cuvée s ním prý bylo nevyvážené. Tohle má kupu klasických tónu druhotného kvašení v lahvi, voní intenzivně ovocně, trochu marmeládově, ale svěže a bohatě. Objevuje se vůně pěkně opečeného koláče s rybízem a tvarohem. Chuť je čistá, svěží, s mírným dotykem cukru krásně vyváženým kyselinou a bublinami. Nějak si k tomu představujeme poctivé domácí kremrole. Skvělé růžové bubliny, na nějakou láhev si brousím zuby. Tarlant to sice není, ale snad bude stát třetinu :o)

Asi i další favority bych měl z JAR, třeba zajímavou směs Shirazu a Viognieru z vinařství Lindhorst, hutnou plnější záležitost aromaticky nejsilněji řízenou právě Viognierem. A dost potěšilo vinařství Jordan (opět oblast Stellenbosch) a jejich Chameleon Rosé 2007, směs Syrahu a Merlotu (s lehkou příměsí Cabernet Sauvignonu). Pěkně ovocitá vůně s trochu tónů angreštu a rybízového listí (taková ta příjemná „zelenost“) a sérií spíše zvláštních aromat bylin a zeleninových směsí (libeček, směs na svíčkovou). V chuti plnější a hutnější, ale skvěle suché a živé, tak akorát dlouhé, velmi dobře pitelné. Nadšení jako u Mikulici nebo bublinek Simonsig se nekoná, ale z prezentovaných vzorků jeden z nejsilnější. A zde výběr zakončím, protože u tohoto vína byla v barvě objevena „novorůžová“ :o)

Tyhle pokusy o přirovnání, rozbití vína na nějaké známé vůně a chutě, zjednodušení na pár slov a ovocí, má to vlastně smysl? Nedávno o tom něco psal P.J., výsledek malého testu taky nebyl zrovna průkazný. Snaha vína popsat pro obchod, definovat k čemu se nejlépe hodí a jak se ve vůni a chuti projevují, je jistě záslužná a lepší než slepě opsat PR text vinařství (byť si nejsem jist, jak blízko skutečnosti má kompilát popisů více lidí do jednoho textu). Ale není nad to mít možnost si láhev prostě ochutnat a rozhodnout se dle vlastních smyslů. Protože, a s tím nic neuděláte, pro někoho je tam příjemná pikantní kyselina a jiný to má hnusně kyselé. Někdo tam má rozšlápnuté přezrálé špendlíky na hlíně babiččiny zahrady, ale druhého štve zemitost až zatuchlina. A třetí zase nevěří nikomu, komu koukají chlupy z uší :o) Víno, jeho popis a hodnocení, nikdy nebude nějaká exaktní věda. Nejde, a doufejme hned tak nepůjde, smysluplně shrnout do jednoduchých čísel a tabulek. K čemu by pak člověk prchal z práce od počítačů, Excelu a formulářů, když ne k něčemu takhle úžasně nevypočitatelnému?

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails