čtvrtek 5. září 2019

Mencía, směs z Languedocu a Vidličky s noži

Dneska to budou tři „lehčí“ červená, ve smyslu trochu přímočařejší ovocnosti a přístupnosti, spíš než vína na velké přemýšlení. Jednou ze stálic v mé domácí vinotéce se stalo El Castro de Valtuille Mencía Joven (DO Bierzo) z Bodegas y Viñedos Castro Ventosa, o víně i vinařství jako takovém už jsem tu psal opakovaně. Nerezová šestieurovka v poslední dekádě hodnocená obvykle RP 90+ (i proto se vždycky děsně bavím, když někdo podobná hodnocení u velmi drahých vín bere jako něco zásadního a důvod proč si připlatit). Čerstvý ročník 2018 má tmavší barvu, tón do fialové, nic hutného ale. Mladá, čerstvě ovocná, svěží vůně na pomezí červených a tmavých plodů, peckoviny, květinový fialkový tón, něco kořenitosti a kamenité minerality. Suché, šťavnaté, s bezva kyselinou a nerušivou tříslovinou, snadno pitelné, mladistvé, přímočaré ale skvěle udělané a pitelné. To mohu!

Mas de Daumas Gassac je legendou Languedocu (viz starší zápisek) a tamním producentem z nejslavnějších. Pod tímhle jménem produkují klasické zásadní červené, top čistý Cabernet starých keřů Cuvée Émile Peynaud, bílé, šumivou růžovku, raritní likérové víno a také pálenku. No a pak mají ještě druhé vinařství, Moulin de Gassac, pod kterým vznikají dostupnější kousky především z hroznů dalších místních pěstitelů. Pont de Gassac 2016 (IGP Pays d'Hérault) se vizuálem tváří trochu jako druhé víno Mas de Daumas Gassac a pochází z ručně sbíraných hroznů okolních blízkých vinohradů. Odrůdově Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah a menší díl Grenache. Temně rudá barva. Stále pěkně ovocná, čerstvá a poměrně energická vůně, spíše tmavší plody a k tomu středomořsky kořenitá a lehounce živočišná linka. Suché, čisté, šťavnaté, středně plné a vyvážené, opět tmavší ovocnost v kombinaci s kořenitostí, fajn délka a pitelnost. Slušný kousek. Třístovková záležitost u Kupmeto.

Po delší době jsem otevřel také magnumku naturálního červeného Forks and Knives 2016 moravské zemské od Milana Nestarce, což je takové jeho základní červené do gastronomie (na vinětě má „Víno k jídlu, víno jako jídlo“). Spontánně kvašený čistý Pinot Noir, macerace jen asi tři dny. Polovina vína leží v nerezu a druhá něco přes rok v 225l použitých dubových sudech. Nefiltrováno, nečiřeno, nesířeno, lahvováno pod korunkový uzávěr. Pěkná rudá barva. Višňová ovocnost, která překvapivě dominuje projevu více než když přišlo víno na trh. K tomu lehce zemité, s trochou divokosti a živelného funku. Šťavnaté, zábavné, svíravé, trochu pikantní, lehčí ale s důrazem, skvěle pitelné, se slušně dlouhým závěrem. Ideální trochu podchlazené a ta magnumka zmizne sama.

Komentáře používají Disqus