úterý 2. prosince 2014

Burgundská biodynamika Bruno Claveliera

Bruno-Clavelier-Vosne-Romanée-Les-Hauts-de-Beaux-MontsMinulé úterý jsem se těžce rozhodoval, zda vyrazit na vinaře ze Strekova nebo jednu ze stoupajících hvězd vinařství v Burgundsku (to jsou problémy, že jo, třeba tuhle středu a čtvrtek člověk taky neví kam skočit dřív). Nakonec zvítězila Domaine Bruno Clavelier z Vosne-Romanée, hlavně proto, že strekovské mám přeci jen trochu napité a dostat se k podobné burgundské degustaci je znatelně složitější, navíc vinař mne v minulosti některými jednotlivými víny dost zaujal. Degustaci pořádal Royal Wine Club a připravil si pro nás celkem deset vzorků, často srovnání ročníků 2012 a 2009 a různých terroir. Bylo to dost fajn.

Bruno Clavelier sice sledoval vinaření od dětství, ale nastoupil kariéru hráče rugby a byl v tom dobrý. Kariéru ukončilo zranění, takže si střihnul vinařskou školu a vrátil na konci osmdesátých let do rodinného podniku, u kterého rozšířil provoz a změnil směřování z prodeje hroznů a vína négociantům na lahvování vlastní produkce. Hned ze začátku také nastolil ve vinicích ekologické hospodaření a postupně přešel na biodynamiku, kterou dnes aplikuje na všech svých vinicích. Hospodaří na 6,5 hektarech se zásadním podílem starých keřů, obvykle je jim přes šedesát let a některé už mají přes osmdesátku, platí to i pro základní regionální apelace. Sběr samozřejmě ruční do malých bedýnek, třídění na keřích a znovu při příjezdu do vinařství. I ve sklepě je přístup čistý, rmut (obvykle alespoň s malou částí stopek) kvasí spontánně v dřevěných kónických tancích, jen s minimálním ručním rozbíjením matolinového klobouku. I zrání je ve dřevě, zhruba rok a půl, ale jen menší část sudů je nových, zhruba do jedné třetiny pro 1er Cru a méně pro vesnická vína, vždy mix různých bednářství a francouzského dřeva. Klidné zrání a malolaktika v chladných sklepích, minimální nebo žádné přetáčení, výrazné omezení siřičitanů. Vinařství má vlastní lahvovací linku a jede pod ochranným plynem, opět aby mohlo minimalizovat vstup síry. Zároveň lahvují vzhledem k počasí a lunárnímu kalendáři, tedy v momentě, kdy je víno nejlépe usazené, nepoužívají totiž ani čiření ani filtraci. Vinařství se snaží maximálně nechat promluvit specifické geologické a další podmínky té které polohy a pokud mohu posoudit dle ochutnaných vín, tak se jim to daří. Projev ročníku a polohy je přirozený a jasný, ale takový sympaticky strukturovaný a zároveň trochu strohý rukopis vinaře v chuti (aromatika je expresivnější), na hony vzdálený opulentnější ovocnosti s podporou nového dřeva společné mnoha současným hvězdám, se prolíná vším. Jaká všechna vína dělá najdete na jeho webu, má tam dokonce možnost podívat se na přesnou polohu jednotlivých vinic přes Google Earth, takhle se dělá radost geekům :o)

Crémant de Bourgogne (chutnán již dříve na jiné akci RWC) je směsí 1/3 Aligoté, 1/3 Pinot Noir a Pinot Blanc a 1/3 Chardonnay z regionálních apelací. Čerstvé, živé, čisté, šťavnaté, slušně stavba pití, velmi příjemné, dobře postavené, trochu serióznější ale stále spíše snadno pitelné bubliny.

Bourgogne Pinot Noir – Les Champs D´Argent 2012 (vinice na hranici Vosne-Romanée a Nuits-Saint-Georges, staré keře) spíše světlejší barva. Příjemná pikantnější ovocnost, tmavší peckoviny, černý rybíz, dotyk pryskyřice. Suché tvrdší trochu trpčí peckovinově strukturované v chuti, svíravější, mladičké, dobrá délka. Baví mne, potřebuje ještě čas, velmi slušná základní burgunda.

Bruno-Clavelier-Vosne-Romanée-La-Combe-BruléeVosne-Romanée „La Combe Brulée“ 2012 je poloha sice hned u 1er Cru a nad špičkovými Grand Cru, ale zároveň výrazně chladnější kvůli proudícímu vzduchu skrze terénní zářez / údolí. Hendikep zde trochu vyvažují velmi staré keře (85+ let). Hodně světlounká barva. Mladičká pikantnější lehce herbální vůně, zároveň poměrně intenzivní, chce hodně času a vzduchu aby nabídla více trpčí peckovinové ovocnosti a další vrstvy, trochu divočejší. Suché, šťavnaté, svíravé, mladičké strukturované, čerstvě ovocně v chuti, lehčího a dobře pitelného typu, chladnější a tvrdší projev, mineralita. Takové, jaké by z této polohy asi mělo být.

Vosne-Romanée „Les Hauts-de-Beaux-Monts“ 2012 je z vinice vlastně hned vedle předchozí, ale neovlivněné tolik chladným vzduchem, a z mladších (výsadby 1988) keřů. O něco tmavší barva a také jakoby hutnější, zralejší teplejší vůně, bohatší ovocnost a lehce dotyk herbálnosti, i trochu znatelnější dřevo, mladé s velkým potenciálem. Suché, šťavnaté, výraznější, mladičké strukturované víno, poměrně dlouhé, bohatší. Příjemné, ne tak tvrdé a jakoby „uhlazenější“ ale stále velmi dobře strukturované se skvělou páteří kyseliny. Seriózní záležitost. Nadchlo mne. Možná i tím, že mám tendenci nadržovat lahvím, které pocitově kopou vyšší ligu než říká apelace. A tohle pro mne mělo 1er Cru kvalitu. Navíc asi bylo o něco přístupnější už teď než ostatní vzorky.

Bruno-Clavelier-Vosne-Romanée-La-Montagne-MonopoleVosne-Romanée „La Montagne“ Monopole 2012 je vlastně jakýmsi prodloužením La Combe-Brulée, s trochu odlišnými půdními i povětrnostními podmínkami, v monopolním vlastnictví Claveliera. Mírně tmavší barva a takovým směrem i „fialovější“ mladé aroma, mladistvé, poněkud sevřenější a ostřejší, herbální tóny, pikantnost. Suché, ovocné, poměrně dost výrazná kyselina a tvrdší projev, fajn jemnozrnná tříslovina, dobrá délka s ovocitým dozvukem. Sympatický složitější kousek. Který měl trochu nevýhodu, kvůli chybě byla láhev otevřena až před degustací, zatímco ostatní už od devíti dopoledne.

Vosne-Romanée „La Montagne“ Monopole 2009 již trochu zralejší vůně s bohatší ovocností, peckovinově šťavnaté, decentní herbální štiplavost/pikantnost, poměrně vrstevnaté a zajímavé. Suché, šťavnaté, pěkně strukturované, důrazněji ovocná, dobrá délka, vyvážené, krásně udělané, sympatické, solidní stavba.

Bruno-Clavelier-Vosne-Romanée-1er-Cru-Les-Beaux-MontsVosne-Romanée 1er Cru „Les Beaux-Monts“ 2012 je premiérová poloha poměrně vysoko na svahu s dobrou expozicí a nečekaně vyšším podílem jílu. V barvě nic hlubokého ale trochu tmavší odstín. Intenzivní, mladičká, čerstvě ovocná důraznější vůně, pikantní herbální linka, hlubší a vrstevnatá, pryskyřice, obrovský potenciál a potřebuje hodně času. Suché, šťavnaté, výrazná kyselina v chuti, mladistvé, svíravější, pěkná délka, seriózní třísloviny, potenciál. Strašně mladé víno, které bude jednou fantastické.

Vosne-Romanée 1er Cru „Les Beaux-Monts“ 2009 má totožnou barvu ale bohatší sladší ovocnou vůni, intenzivní, vyzrálou, poměrně efektní ale přirozeně sympatickou, s výraznějším projevem dřeva (zde se hodně projevoval rozdíl ve sklenkách a velká Grand Cru vítězila rozdílem třídy, víno v ní pro mne působilo mnohem kompletnějším vyváženějším dojmem). Suché, šťavnaté, strukturované v chuti, výtečná délka, stále mladistvé čerstvě ovocné, delší dochuť peckovin a cumlání pecky, koncentrovanější. Fajn kousek.

Bruno-Clavelier-Chambolle-Musigny-1er-Cru-La-Combe-d’OrveauxChambolle-Musigny 1er Cru „La Combe d’Orveaux“ 2012 je dost zajímavý terroir, vinice přímo navazuje na jednu z legendárních a možná nejlepších vinic Burgundska, Grand Cru Musigny, respektive jedno z jejích tří lieux-dits, Les Petits Musigny v monopolním vlastnictví vinařství Comte Georges de Vogüé. I když navazuje asi není správný termín, protože část La Combe d’Orveau už má apelačně přímo právo nést jméno Le Musigny, od roku 1929. Zbylá část je 1er Cru, byť podle Claveliera polohou s Grand Cru potenciálem a premiérovou vlastně „jen“ administrativně (jeho část vinice je od pozemků Les Petits Musigny asi nejméně vytrčená, ač z části o něco více ve svahu, a něco na tom je, dle všeho sdílí více z charakteru a kvalit terroiru Musigny než některé povýšené pozemky, ovšem ne nutně všechen). Spekuluje se, že v roce 1929 mohla být povýšená mnohem větší část La Combe d’Orveau, ale tehdejší majitelé se neúčastnili kvůli poplatkům a vyšším daním z Grand Cru, takže povýšena byla jen ta část, kterou vlastnil Jacques Prieur. Tuto teorii podporuje i fakt, že k dalšímu rozšíření Musigny opět o kousek La Combe d’Orveaux došlo v roce 1989, znovu také šlo o pozemky ve vlastnictví vinařství Jacques Prieur :-) Každopádně to víno má tmavší barvu, byť stále nic vyloženě hlubokého. Až extrémně mladičké ve vůni, důraznější expresivní peckovinová ovocnost, mineralita, bohatší komplexnější projev který potřebuje hodně (10+ let) času. Suché, šťavnaté, plnější strukturované v chuti, výrazná páteř kyseliny, mineralita, bohatší ovocnost, trochu ostřejší, strašně mladé. Ale bude skvělé.

Chambolle-Musigny 1er Cru „La Combe d’Orveaux“ 2009 opět tmavší ale nijak hluboká barva, stále ovocně mladistvá vůně ale již s nazrávajícími tóny, vlastně docela zajímavý mix bylinkové linky a ostřejší ovocné mladosti. Suché, šťavnaté, výrazná kyselina, ovocnost, poněkud zvláštní fáze vývoje a jistá rozháranost, výborná délka, velmi solidní struktura a potenciál. Ale za mne otevřeno v nevhodnou dobu.

Chambolle-Musigny 1er Cru „La Combe d’Orveaux“ 1989
je věkem odskok úplně jinam od všech předchozích vzorků. Relativně tmavá barva, ale již hodně nazrálá, spousta depotu. Efektní nazrálá vůně, stále sladší ovocnost do tónů vysychající marmelády, jemná kořenitost, linka trochu lascivní živočišnosti / zpocená člověčina. Suché, nazrálé, pěkné kyseliny a dobrá struktura, stále ještě dotyky ovocnosti, nijak zvlášť dlouhé ale ještě v dobré kondici. Sympatická připomínka let dávno minulých.

Všechna vína jsem chutnal z klasické pinotovky od Riedelu a k tomu své vlastní Burgundy Grand Cru téhož výrobce, rozdíl v aromatice mnohých vín byl propastný a v naprosté většině případů jsem preferoval vyváženější širší projev Grand Cru sklenice oproti přímějšímu projevu sklenky běžné. Což je pro mne mimochodem důkaz potenciálu a kvalit vína, ze zkušeností se stejnými pokusy v minulých letech vím, že mnohá vína naopak velkou sklenici nedají a poněkud se v ní ztratí nebo vyloženě rozloží. Na degustaci bylo dost času vína v klidu zkoumat a později se ke vzorkům i jednou či dokonce dvakrát vrátit. Po celou dobu panovalo navíc nečekané ticho, obvykle se někde u čtvrtého až pátého vzorku začíná rozjíždět bujará zábava :o)

Vína mají jednu naprosto zásadní nevýhodu. Když pominu dost omezenou dostupnost, náš dovozce má u některých třeba jen karton a vzhledem k alokacím to o moc lepší asi nebude, jsou jí ceny. Clavelier už si docela věří a tak se pohybujeme (běžné MO ceny beze slev a u mladých vín) někde na úrovni 1700 Kč za vesnická vína a o tisícovku více za 1er Cru. Crémant a základní burgunda jsou v pětistovkové kategorii. Což je v kontextu současné situace v Burgundsku ještě vlastně „snesitelné“, ale stále… že jo :-( A mám obavu, že bude hůře. O mnoho hůře.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails