Včerejší večer byl v restauraci Blue Wagon zasvěcen odrůdě Pinot Noir. Pro vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, s vinařem Jaroslavem Springerem osobně na degustaci přítomným, je odrůda zásadní a nejdůležitější. I v nových výsadbách, plánují k šestnácti současným hektarům (nově bio certifikovaným) přidat ještě čtyři, bude dominovat. Springer často odkazuje k Francii a klasickému burgundskému pinotu jako předobrazu tomu co dělá a dělat chce, dalo by se říct „Romanée-Conti, náš vzor“ :-) Velké Burgundsko to sice stále není, ale vína byla jinak dost fajn, na domácí půdě určitě jedna z červených špiček a s potenciálem projevem zaujmout vínomilce i mimo naši zemi.
Sarah’s Rosé 2012 (Pinot Noir, Svatovavřinecké a něco Modrého portugalu) je aromaticky docela divoké, zatím trochu zaprděné, broskvová ovocnost se mísí těkavějšími tóny, kvasnice, suché, šťavnaté, slušná délka, nejspíše velmi málo síry, trochu zemitější. Úplně mne to neoslovilo. Blanc de Pinot Noir 2012 barrique mělo nakonec barvu možná o chlup tmavší než rosé výše. Příjemná pinotová ovocitost do jahod a červených peckovin a k tomu výraznější projev nového sudu. Suché, šťavnaté, ovocné, oslazené a zakulacené dřevem, výraznější kyselina, delší karamelové doznívání. Na mne to dřevo zatím až příliš dominuje.
Největším nápisem na lahvích u pinotů jsou názvy vinic, což nejen mne těší a poučený zákazník vinařství Stapleton-Springer už i vyžaduje. Bratáčky 2012 (trať spadající pod Terasy) je víno tmavší, efektní, voňavé, Mon Chéri bonbóny, dřevo, ovocitost. Suché, poměrně hodně tříslovin, šťavnaté, dobrá délka a kyseliny, fajn věc. Obecně mi u dvanáctek přišlo dost výrazné a syrové dřevo, ale dle vinaře prý spíše cítím výrazný vliv třapin… nevím, za mne je to dřevo :-) Čtvrtě 2011 víno barvy znatelně světlejší, již trochu naleželejší a urovnané, peckovinově ovocné, kouřové, s pěkně zakomponovaným dřevem, elegantní a takové „burgundštější“. Suché, šťavnaté, jakoby o něco lehčího střihu ale dostatečně důrazné, vyvážené, dobrá délka, mladičké ale s potenciálem. Moc pěkný kousek.
Trkmanska 2009 se prý vyvíjejí trochu divoce, respektive část je v „debilní fázi“ a ve vinařství některá zrají pro rychlejší vývoj na stojáka. Zde bylo víno již nazrálejší, ale stále s pěknou jahodo-třešňovou ovocností, suché, vyvážené, velmi solidní. Pod jménem Roučí (což je ovšem jeden ze starých názvů pro Pinot Noir) vinařství dříve prodávalo výbornou směs pinotu s vavřincem, ale dnes už prý netřeba navyšovat barvu vína přídavkem jiné odrůdy a tak je Roučí 2012 čistý pinot. Peckovinový, efektně ovocitý, třapinově svíravý a se syrovějším projevem dřeva, suchý, šťavnatý, delší, s tónem čokolády, pěkně pitelný. Zajímavý kousek, dost mne zajímá jak to bude zrát. Trmanska 2007 je pinot uleželejší, s takovou tou pikantní šťavnatou ovocitostí a trochou masitých tónů, suchý, delší, bohatý, s lehce čajově bylinkovou linkou, velmi příjemný. Ve skvělé kondici i po sedmi letech.
Pinot Noir The Best Of 2012 je výběr těch nejlepších sudů, víno mladé, šťavnaté, výrazné a seriózní, pěkně peckovinově ovocné s výraznějším dřevem, šťavnaté s parádní kyselinou, delší, s velkým potenciálem ale už teď pitelné. A na závěr legendární Roučí 2007, víno již pěkně nazrálé ale stále višňově ovocné, suché, šťavnaté, klasické starosvětské červené, elegantní, mírně živočišné, vyvážené. Fakt moc pěkné.
Blue Wagon si k vínům připravil chutné pětichodové degustační menu. Jestli musím něco ocenit, tak je to jak dokáží pracovat se zeleninou. Sice maso hraje hlavní part, ale ty zeleninové přílohy mi často přijdou chuťově opravdu zajímavé a výborně připravené, u grilovaného pupku mne ve výsledku bavila zelenina víc než to maso :-) Jak se ještě stále snažím pár kilo shodit (což z podobných degustačních aktivit asi není úplně patrné…), tak už k nim na obědy vlastně vůbec nechodím, rád jsem si ale připomněl, že je to v okolí Náměstí Míru na jídlo a víno stále bezva volba.
