čtvrtek 20. září 2012

Veltlín? Zillingerův Veltlín! A taky Chardonnay…

Herbert ZillingerMoc mne baví degustace, ze kterých odcházím rozzářený jako sluníčko, nadšený, s pocitem že svět vína má smysl (a matnou vzpomínkou na jakýsi vyplněný objednávkový formulář). Byl to případ včerejšího večerního posezení ve winebaru Veltlín s vinařem jménem Herbert Zillinger (web) z Ebenthalu, tedy od Moravského pole a s vinicemi v místech, kde se možná válí ztracená koruna Přemysla Ottokara. Asi by ho šlo označit za vycházející hvězdu rakouského vinařství, kdyby už dnes neměl ve sbírce nějaký ten prestižní titul, jeho vína ve slepých degustacích neporážela co mohou, a nebyl zhusta označován jako jeden z vůbec nejlepších producentů ve Weinviertelu. Tedy žádný objev, tahle hvězda už zazářila hodně jasně. O vinaři se rozepisuje dovozce, já si dovolím jen pár drobností navíc a hlavně poznámky k vínům.

Herbert momentálně hospodaří směrem bio na 10ha vinic a ročně připravuje, dle ročníku, zhruba 80 tisíc lahví. Někde okolo podobných čísel by se chtěl i udržet, považuje je za rozumné maximum při kterém se všemu může věnovat tak jak chce. Což, vzhledem ke stoupajícímu zájmu o jeho vína, v podstatě znamená, že do budoucna lze očekávat horší dostupnost nebo navýšení cen. Ale tím se zatím netřeba trápit :o) Schválně jsem se ho ptal, jestli má nějaké vzory v Alsasku (při chutnání tramínu a protože tam jednu dobu pracoval). Prý se nechce po Alsasku opičit a hodlá dělat vína unikátní, ale oslovuje ho třeba Ostertag, Zind-Humbrecht, starší věci od Hugela či, s jasně popsanými výhradami, Marcel Deiss. Začínám chápat, proč u nás vzniká tak málo vín srovnatelné úrovně jako ta Zillingerova… podobný rozhled a srovnávání se s opravdovou zahraniční špičkou tu poněkud chybí.

Bogdan Trojak je blázen do veltlínu a daří se mu nacházet fantastické předsdtavitele téhle odrůdy...Pro Zillingera je specifická, a v rámci oblasti je to myslím docela unikátní, jedna technika zpracování hroznů. Je jí cílená oxidace moštu před fermentací (a s tím související minimalizace síry), relativně nedávno mne hodně bavila vína Patricka Piuze ze Chablis připravená podobně. Cílem není mít víno primárně ovocitě voňavé, ale hlavně strukturované a odrážející místo původu. Při fermentaci občas úmyslně ponechává trochu slupek, vína také leží několik měsíců (i rok, v případě top produktů) na kalech, vyšší řady jsou bez filtrace a ty nižší jen hrubý filtr. Přijde mi, že to celé funguje :-) Všechna vína jsou poměrně výrazná, extraktivní, koncentrovaná, ale v tu samou dobu i poměrně elegantní, krásně pitelná. Jejich důraznost není ve vysokém alkoholu či zbytkových cukrech, spočívá ve struktuře, zakomponování kyselin, minerality a dalších složek. Jsou tak akorát, precizně vyvážená, a to napříč jednotlivými řadami. A navíc umí zrát, byť jsou přístupná i v čerstvé mladé podobě. Nejsou to žádné kousky na vypití do roka a do dne, kterých je Weinviertel plný, leckterá mohou a měla by pro ukázání plného potenciálu ležet nejméně tři roky.

Zillinger je důkazem, že když se to opravdu umí, jde udělat špičková vína i v nerezu. Jasně, dokazuje to i můj oblíbený Hans Czerny (biodynamik a navíc, stejně jako Zillinger, s víny pod šroubovým uzávěrem), pravidelně geniální jsou vína Pascala Joliveta, hromada Chablis či výtečných německých ryzlinků. Ale mnohem častěji vína, která mne opravdu osloví až nadchnout a je v nich „něco“ jen těžko definovatelného navíc (povedlo by se vám odhalit, vzhledem k obsahu vychází z trochu nečekaného prostředí, autora citátu: „Kvalitu je ve víně snazší rozpoznat než definovat“?), taková u kterých se mi v poznámkách objevuje nápis VÍNO, viděla minimálně staré velké ale spíše i menší sudy. Ale zase ne moc! Krom Leroy, že jo :o) Nelze být dogmatikem a odmítat masivní použití nových dubových sudů na straně jedné či čistého nerezu na straně druhé, protože vždycky najdete až příliš mnoho výjimek, které vás snadno přesvědčí o opaku.

indiskretNa úvod Indiskret, extra brut růžové bubliny z odrůdy Zweigelt připravené klasickou druhotnou fermentací v lahvi (na kalech něco přes rok). Zařazeno ve vinařově nejvyšší řadě, Edition „Z“. Má s manželkou bubliny strašně rád a proto tyhle dělá… aby měl co pít. Lepší důvod není :o) Hodně fresh projev, ovocitý styl do třešní, mineralita, lehkost. Suché opravdu hodně, živé a řízné, dobrá stavba, délka a pitelnost. Výborně udělané bubliny, na pomezí aperitivní zábavnosti a serióznějšího projevu.

veltliner_dac_ebenthalerEbenthaler Lagen Weinviertel DAC 2011 tohoto vinařství jsem měl v posledních týdnech několikrát. Třeba celou láhev při obědě v jedné pražské restauraci, k telecímu řízku s bramborovým salátem, a hýkal jsem blahem. Narazil jsem na něj i při degustaci po konferenci Apelace 2012, kde byl jedním z reprezentantů Weinviertelu a hravě strčil do kapsy většinu vín okolo. Mizel pod rukou i na Apetit Pikniku. A přitom jde spíše o „základní“ víno vinaře, sice má ještě jednu lehčí variantu, ale tohoto vína dělá vůbec nejvíc (řada Ebenthaler Lagen je směsí hroznů z různých vinic), je to čtvrtina celé produkce a taková jeho vizitka. Pokud vám tenhle veltlín sedí, má smysl zkoumat jeho další vína. Živé, svěží, minerální, vyzrálé hrozny, jablko, pepřovost. Suché, živé, důrazné a přitom nijak plné, příjemná dochuť a parádní pitelnost. Rozvíjí se a mění, je to na celou láhev (sám!) večer. Dokonale vyvážené, láká k dalším douškům. Nekomplikované a přitom dostatečně seriózní. Malý zázrak do gastronomie.

chardonnay_ebenthalerEbenthaler Lagen Weissburgunder 2011 kombinoval ve vůni ovocitou svěžest a krémovost, vůně grepu, minerální linka. Suché, silnější, živé a pěkně postavené, žlutý meloun, hodně mladé, výtečně zakomponovaný alkohol. Nic složitého ale dost fajn. Vyloženě mne ovšem nadchlo Ebenthaler Lagen Chardonnay 2011, takhle dobrou šardonku bez dřeva jsem nepil už dlouho. Mladičké, svěží, ještě mírně kvasničné a lehce zaprděné tóny, které ale odvětrávají. Je to Chardonnay a přitom žádné uni, je to své. Poměrně bohaté, minerální, ovocité, šťavnaté, živé, strukturované, delší, elegantní, vyvážené… vrší se mi v poznámkách všemožná adjektiva a vykřičníky. Prostě tohle mi hodně, hodně sedlo. Hned z degustace jsem sociálně vsítil fotku :o)

veltliner_weintalriedNásledovalo srovnání dvou veltlínů z vyšších řad. Grüner Veltliner Weintalried 2011 pochází z poměrně chladné polohy, kde sice bez problémů dozraje, ale vždy si zachování parádní kyseliny (a přesto vinař tvrdí, že u tohoto vína preferuje ročník 2010, právě i kvůli vyšší kyselině). Víno velmi mladé, ale již nyní komplexní a zajímavé, hodně ovocité, až trochu exotické ovoce, kořenitost nejen s tóny pepře ale i čímsi sladším, evokujícím až (spíše se dřevem spojovanou) vanilku. Suché, živé, ovocité, poměrně koncentrované a přitom ne hutné, svěží a skvěle pitelné. Velký potenciál zrát.

radikalRadikal 2011 je pak vlajkovou lodí vinařství, Grüner Veltliner z nejlepších vybraných hroznů, z nejstarších výsadeb (40+ let). Na kalech rok, víno ještě není na trhu (bude zhruba od prosince a je ho necelých osm set lahví) a bylo lahvováno jen dva dny před degustací (bývalo by možná bylo ideální ho nějakou dobu před servisem dekantovat). Tmavší zlatavá barva. Výrazná, komplexní vůně. Koncentrovaná, ovocitá a minerální, kouřový tón, sladší vánoční kořenitost. Silné v chuti, sladce medově ovocité s výtečnou kyselinou, i přes tyhle „hutnější“ tóny stále poměrně elegantní a lehce pitelné. Teprve na cestě, samozřejmě, ale paráda.

traminer_in_haidenAle nejen veltlínem živ je člověk a tak nás na závěr tramín, hezky suchý a hned ve dvou podobách. Nejdříve Traminer In Haiden 2011, poměrně hodně aromatický do těžších květinových tónů, lehce mladě zaprděný, paštika z vnitřností (i když tohle je možná sugesce, u vína se vedla debata o jeho vhodnosti k játrům; příští týden to prý zkusí v baru nějak spárovat). Suché, živé, krásně postavené svěží víno. Delší, vyvážený, precizní suchý mladý tramín, výtečně pitelný. Inu proč ne.

profundA pak též Profund 2011, Traminer z vybraných nejlepších hroznů, starších keřů a déle na kalech. Efektní, výrazná a jasně tramínová vůně. Kořenitější, svěží, citrusové, li-či, růže. Vína v nejvyšší řadě dělá jen v ročnících. kdy mu to dává smysl, tohle je první Profund od ročníku 2007. Suché, živé, skvěle strukturované v chuti. Ovocná sladkost, mineralita, vyváženost, délka. Teprve na cestě, ale výtečný představitel odrůdy. S tímhle se před svými oblíbenci z Alsaska stydět nemusí, byť stylem je někde trochu jinde.

Osm vzorků, ze kterých jsem neměl problém ani s jedním, a mnohé rád pil doma. Při ceně řady Ebenthaler Lagen pod tři stovky rozhodně chci zásobu DAC veltlínu i té šardonky. Moc by mne zajímalo, co v lahvi udělají Radikal a Profund, až budou jasné ceny tak se možná praštím přes kapsu a něco do sklípku uložím. Každopádně celé to bylo jedno z nejpříjemnějších vinných setkání za dlouhou dobu.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails