Pár předchozích dní připomínalo spíše parný letní den než jaro, dokonce i několik historických dubnových teplotních rekordů padlo. Osvěžit se šlo různými způsoby. Třebas takovým Champagne Varnier Fannière Brut Blanc de Blancs Grand Cru, už dříve jsem se tu zmiňoval o jeho ještě sušším bratříčkovi. Jde o čisté Chardonnay, což z Côte des Blancs má logiku (jsou tam hrozny z Grand Cru obcí Avize, Oger, Cramant a Oiry). Hodně výrazně zašumí, následně spíše běžné perlení středně velkých bublinek. Velmi příjemná čerstvá a harmonická vůně, citrusovo-květinová, bebe sušenka. Suché, živé, fresh, minerální v chuti. Nijak zvlášť řízné, přesto krásně suché, poměrně uhlazené a elegantní. Kompaktní, skvěle pitelné, s lehce oříškovým a příjemně mírně nahořklým tónem v závěru. Dost fajn a po pravdě o hodně vyváženější a zajímavější než Brut Zéro varianta, při stejné ceně.
Neodolal jsem vyzkoušet nový produkt z Prazdroje, jejich Fénix. Mělo to docela zajímavou „virální“ kampaň, projekce reklamního videa nalákala v Praze spoustu lidí. Fénix je svrchně kvašený za použití pšeničných sladů a je do něj přidávána pomerančová kůra a koriandr, oboje mám strašně rád. V kontextu letních ochucených/ovocných/podivných speciálů, které po úspěchu Staropramen Cool Lemon teď všechny velké pivovary vrhají na trh, jde o poctivější produkt, žádnou chemicko-technologickou zhůvěřilost jako třeba Gambrinus limetka a bezinka, kterou ovšem připravuje stejná firma :-) Fénix jsem měl točený zatím jednou a dovedu si představit, že někdy v létě bych jich pár zvládnul. Barva kalnější slámová. Vůně hodně čerstvá, svěží, pšeničná, s kořenitějšími tóny, koriandr znát, celek jemnější a dost příjemný. Suché a osvěžující, s trochu nasládlou linkou a jen decentně hořké, spíše lehčího střihu, snadno pitelné. Je to fajn, ale nemá to nijak zvlášť zajímavou strukturu a nějak tomu chybí „koule“, působí až tak trochu zředěně. Prý je to o hodně lepší s trochou čerstvého pomeranče, ale to jsem netestoval.
Ochutnal jsem také Delirium Tremens (web), silný belgický ale, točený v podniku specializujícím se právě na belgické speciály, Los v Oslu. Krásná zlatá barva. Svěží, pšeničná, sladovější, sladší komplexní ovocnější vůně s kořenitými tóny. Suché, svěží, hodně silné, s příjemnou hořkostí, vyvážené, dlouhé, elegantní. Přes tu sílu nekompromisní snadná pitelnost. Dát toho ale třeba tři kousky někde na sluníčku by asi nemuselo skončit dobře :-) Škoda jen, že obě vyzkoušená jídla (guláš, kuřecí špíz) v tomhle podniku byla na takové úplně běžné hospodské úrovni „obědové menu“ za ceny výrazně vyšší. Ale výběr piva je tam skvělý.
Stejně mi ale nejvíc chutnalo doma na balkóně tohle…
A možná ještě více jejich lehčí ale neméně hořký Sumeček. Oboje, stejně jako jeden Matuška, nákup v nové pivotéce mezi Jiřího z Poděbrad a Florou, U pivní lahve. Sortiment je tu dost divoký, krom několika menších pivovarů a zajímavostí tam mají právě i jedny z těch nejulítlejších pivních směsek a produkci velkovýrobců, ale ostatně proč ne. Když tam budou mít pravidelně nachlazeného Samuraje či Raptora, tak ať si jinak prodávají třeba i plechovkový gambáč :-)
