pátek 30. září 2011

Autentická či prostě jen poctivá vína – sada bílá

korky_mixMinulý týden jsem se skupinou vinných nadšenců pozotvíral několik lahví, které již nějakou dobu skladoval v archivu, leckdy jejich věk už začínal vzbuzovat obavy, a měl na ně chuť, ale nějak mi nepřišlo ideální zbavit je korku jen ve dvou. I proto, že už jsem je většinou pil dříve a chtěl se o ně podělit s dalšími, očekávaje i tradičně zajímavé rozhovory o víně nad vínem, které podobné vzorky umí rozproudit lépe než jiné. Uprostřed týdne vyšla hezky série květových dnů a čas na společné prochutnání biodynamických, autentických či prostě jen poctivě připravených vín tak byl vyloženě ideální. Až na čestné výjimky nešlo o špičkové kousky jednotlivých vinařů, ale ti samotní představovali spíše vinařskou elitu. A, světe div se, ač dělají víno „jinak“ než je dnes typické, tak jsou za špičku považování i většinou světových odborníků, nemusí se se svými víny nikde skrývat :-) V dnešním zápisku se podíváme na šestici bílých vín z různých koutů Evropy, tedy až na jeden vzorek vlastně z Francie.

Domaine_BregeonnetteDomaine de La Bregeonnette - Muscadet de Sèvre-et-Maine 2009 sur lie (Francie / Loire / Vallet)
Něco na zavínění, náhodný nákup na jedněch trzích. Vinařství obhospodařuje deset hektarů vinic v podstatě v bio režimu už od šedesátých let, od roku 1991 jsou certifikováni. Stéphan Orieux to nepřehání ani ve sklepě, vína kvasí spontánně a jak je pro dobrý Muscadet (odrůda Melon de Bourgogne, ale v Burgundsku už je jí minimálně) zvykem, tak vína si poleží delší dobu na jemných kvasnicích. Vysoká zdobená láhev pro Muscadet (informace o sur lie přístupu je přímo ve skle), kovová záklopka a nečekaně jen krátký korek z drti. Výraznější nazlátlá barva. Příjemná aromatika do žlutého ovoce, svěží, slinosbíhavá s minerálním tónem. Suché, středně plné v chuti, příjemně žlutě lehce krémově ovocité, fajn kyselina, čerstvé svěží živé víno, dobře pitelné a delší. Při vyšší teplotě se objevuje trochu nepříjemná „hadr na podlahu“ pachuť, která mne tam dost ruší. Ale jinak poměrně sympatické pití.

marcel_deiss_pinot_blancDomaine Marcel Deiss - Pinot Blanc Bergheim 2006 (Francie / Alsasko / Bergheim)
Enfant terrible a jedna z hvězd alsaského vinařství. Rozepisoval jsem se o něm, i tomto konkrétním víně, před více než dvěma lety, tenkrát i nějaké vzorky zakoupil. První Pinot Blanc jsem otevíral před rokem a nějak to nefungovalo, ryzlink padl letos na vánoce a druhý Pinot Blanc teď. Hodně tmavá nazlátlá barva. Nazrálejší a prostě a jednoduše alsaské aroma. Když začnu lovit nějaké konkrétní tóny z celku, tak je tam příjemná medovost, mírně barvy a laky, chlebovina a snad i podhoubí. Ten věk je vidět, ale víno se s ním potýká se ctí. V chuti spíše suché jen s mírným dotykem cukru, medové a trochu kořenité, pěkně postavené a hezky delší minerální doznívající. Nijak složitá ale moc pěkná struktura. Čisté, vyvážené, moc fajn víno.

lafarge_raisins_doresDomaine Michel Lafarge - Bourgogne aligoté "Raisins dorés" 2005 (Francie / Burgundsko)
Dneska to jde snáz, i o tomto slavném burgundském vinařství už jsem se rozepisoval a to přímo nad stejným vínem které chutnáme. Citrusovo-zlatavá barva. Spíše jemná, pozornost vyžadující a nazrálá vůně už s mírnou „stařinkou“, evokující podzim, podzimní ovoce. Nijak komplikované, ale stále příjemné. Suché, lehčí, kulaté s pěknou kyselinou a délkou, naprosto čisté a krásně pitelné. Elegantní, jemně strukturované, vyvážené, s poslední připomínkou ovoce a decentní mineralitou. Přemýšlím, jestli bych mohl od šestiletého Aligoté čekat víc :-)

leroy_bourgogneMaison Leroy - Bourgogne Blanc 1997 (Francie / Burgundsko)
U Burgundska jsem měl obrovskou nevýhodu, že jsem velmi blízko počátku intenzivnějšího poznávání jejich vín narazil na Leroy. O moc výš už prostě jít nejde a člověk se neubrání srovnávání. O tomhle konkrétním víně jsem tu psal hned několikrát, nejvíce asi v článku Slepý jako burgundský krtek. Vůbec netuším, jaké hrozno v něm skončilo, teoreticky by mělo být čtrnáctileté základní Bourgogne už dlouho po smrti… ale není. Jaký projev měla tahle konkrétní láhev? Barva temně zlatá. Výrazně nazrálá vůně do medových a kořenitějších tónů, výraznější dřevitost a takové ty tóny „starý vlakový vagón“, ale ne zlomené, působí čistě, zajímavě. Suché, čisté, medové v chuti, dobrá kyselina a délka, minerální linka, stále vyvážené a bezproblémově pitelné. V ústech dlouho zůstává až karamelově nasládlý dojem.

joly_les_vieux_closNicolas Joly - Savennières „Les Vieux Clos“ 2006 (Francie / Loire / Savennières)
O víně i vinařství (můžete tu docela pěkně vidět, jak jsem přišel k ochutnávaným vínům, prostě jsem po nějaké akci, ze které odcházel nadšen, investoval vždy alespoň do jedné lahve) jsem tu už také psal, v článku Biodynamické chrámové oblouky Nicolase Jolyho. Vinař je jakýmsi věrozvěstem biodynamiky ve víně a bez něj by ochutnávka nebyla kompletní. Les Vieux Clos je pak jeho základním vínem (= z ne tak dokonalého terroir jako je Clos de La Coulée de Serrant, přístup k vinici a zpracování hroznů je ale stejný). Musím říct, že tady nepomohla ani tříhodinová dekantace, to víno potřebovalo o hodně víc času aby předvedlo to nejlepší. Co naděláte, tak alespoň poznámky k jednomu momentu v životě tohoto vína, které jde ale uchopit jen dost špatně. Temná barva, sune se až do měděné. Sevřená vůně, postupně (ochutnávka trvala na počet vzorků dost dlouho, s některými bylo možno hrát si přes dvacet minut) se otevírají různé vrstvy a odbočky, od ovocitých (pečené jablko) přes sladší květinové, dřevitě třapinové, až do… úplně jiných. Suché, plné až hutné v chuti, výrazné, výborná kyselina a struktura, délka, bohatost dojmů. Komplikované víno, mladé, spíše nalahvovaná filozofická esej na téma „víno a lidé“ než prostý alkoholický nápoj.

strohmeier_traubenFranz Strohmeier - Pinot Blanc "Trauben, Liebe und Zeit" 2007 (Rakousko / Štýrsko)
I o tomto vzorku už jsem se tu nemálo rozepsal, tenkrát mne naprosto dostal a i při dalším setkání tomu nebylo jinak. Krásná zlatá barva. Na úvod poněkud zaprděné a vyžaduje čas, ale i tak poměrně efektní. Postupně se otevírá do dalších a dalších vrstev, kde ovoce rozhodně nehraje prim, je to mnohem bohatší, komplikovanější. V chuti naprosto suché, čisté, zde již i výrazněji ovocité, parádní kyselina, šťavnatost, krásná struktura i délka. K tomu všemu mírná svíravost, třísloviny, hromady drobných odboček nutících hrát si s tím znovu a znovu. Tohle víno prostě žeru! :-) V poměru k ceně jedno z nejlepších vín školených bez síry o kterých vím.

309886_10150300871861409_300496991408_8290298_681086014_nNa úplný závěr ochutnávky, po červených o kterých bude další zápisek snad někdy v příštím týdnu, padlo ještě Fondo od Bogdana Trojaka. Píše o něm: „Je čas lahvování ročníku 2010. Nejraději mám kalné víno ode dna, které je plné kvasnic. Letos jsem asi 35 l tohoto "hlubinného" moku dal do lahví. Stavte se na kvasnicové víno :-)“. Tahle neortodoxní „sudovka“ je samozřejmě už dost úlet a čistě záležitost s příběhem do sklípku či hodně specializované vinárny (je myslím stále ještě k dispozici v Bistrotu Vin Naturel na Žižkově), ale krásně demonstruje, jak široký, roztodivný a krásný je svět vína. Pokud na něj nekoukáte jen skrze sterilní filtry, přes které… no je toho vidět prostě mnohem méně :-)

kuchyne_rano

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails