středa 29. června 2011

Vína a poznámky z oslav

zusslin_cremant_2001Ku příležitosti narozeninových oslav jsem otevřel pár lahví s několika vinně postiženými kamarády, další jsem tahal k příbuzenstvu (třeba ten crémant od Albrechta, nechtěl jsem u babičky utrpět demíčko od bohémky), povětšinou otevíral věci na které se už nějakou dobu těšil, poslední lahve od oblíbených vín, magnumky co v ledničce způsobují logistický chaos a tak podobně. Navíc jsem si je spíš užíval a psal jen krátké poznámky a dojmy, ale stejně mi to nedá a musím se o nich zmínit, někdy možná použiju i poznámky co jsem se napsal před pár týdny k jiné lahvi téhož vína. Jako přípitek šel ročníkový Crémant d’Alsace 2001 z biodynamického vinařství Valentin Zusslin, o kterém jsem psal po oslavách Silvestra. A tentokrát mi přišel snad ještě lepší. Velmi suché, elegantní, trochu do medu a bylinek a půdních pocitů, hodně dobře postavené, kyseliny, pěkné délka, vyvážené. Šampaňského stylu, navíc s potenciálem nadchnout i ty co sekty normálně nemusí (hodně vinné), v poměru k ceně (šest stovek za magnum láhvi) na našem trhu v podstatě nevím o ničem lepším. Radost z něj mi nezkazilo ani to, že jsem první nalitou sklenku záhy rozbil a bubliny se vsákly do parket. Přinášejí Riedel střepy větší štěstí než střepy normální? :-)

holzapfel_riesling_vorderseiberJako další magnum láhev jsem odšpuntoval, vlastně šroubový závěr ukroutil, vínu Riesling Vorderseiber Smaragd 2006 z vinařství Holzapfel ve Wachau. O vinařství i jejich ryzlincích (pět různých) jsem se zmiňoval v článku Zweigelt a další pochoutky od Holzapfelů, i tenhle ryzlink jsem tenkrát chutnal, ale z klasické sedmičky. Tenhle působil mladě, čerstvě, byl hodně květinový, minerální, v chuti pěkně stavěný s krásnou páteří kyseliny, delší, povedený. Ale naprosto zoufale, obzvláště když vím jak se může vyvíjet, mladý. Část zůstala v lahvi do druhého dne, víno se maličko otevřelo, objevila se pěkná meruňková ovocitost a trochu medu, ale stále to víno padlo příliš brzy. Magnumky pitomé, kdo na ně má čekat! :o)

albrech_chardonnay_cremantOtevíral jsem i další bubliny, Crémant d’Alsace Chardonnay od vinařství Lucien Albrecht. Nedám na ně dopustit, jejich crémant z ryzlinku a roséčko z pinotu považuji za jedny ze stabilně nejlepších co se dají běžně koupit, ale tenhle mi přišel (a to je prosím dražší, vinař si ho považuje víc)… no… vlastně mnohem průměrnější a blíže tomu, jak alsaské crémanty vypadají běžně. Květinový, příjemný, lehčí, dobře pitelný, ale s trochu většími bublinami a pocitově na kalech ve sklepě nijak dlouhou dobu. Stále dost fajn, jen důvod si připlatit nevidím. O vinařství a nejen jeho bublinách jsem psal třeba v článcích Jeden ryzlink tichý a druhý bublavý, Pfingstberg vůni, chutí, obrazem i hmatem, Třikrát Francie – Weid, Montus a bio sekt, Dvě předsilvestrovská bublání, 7x ryzlinkové překyselení žaludku.

Tomáš Dominec ve svých En Primeur e-mailech (jako vždy velmi vtipná záležitost, vyplatí se sledovat i když třeba nic nekupujete) nedávno napsal tohle:

„Během minulého týdne v Bordeaux jsem najezdil přes 600 kilometrů, ochutnal přes 200 vín a přibral přes 3 kila. Čerstvě nabyté zkušenosti bych vyhodnotil takto:

  1. neotevírat ročník 2008 a počkat s ročníkem 2006 (bude časem skvělý !)
  2. pít: lahodný ročník 2007 na nižší a střední úrovni, báječný ročník 2005 na základní úrovni, obecně ročník 2003 (je na vrcholu) a ročník 2001 (začíná trochu slábnout) a také ročník 2000 na nižší i střední úrovni (vyzrává rychleji, než se čekalo)
  3. pít ročník 2004 na střední úrovni a rozdat na nižší úrovni (nevyvíjí se nijak radostně)
  4. necpat se tolik“

Docela to koresponduje s mými zkušenostmi, byť jsou založeny jen na zlomku toho, co měl možnost ochutnat on. I proto jsem zařadil do narozeninových vín jednu svou oblíbenou nulasedmičku a jednu nulačtyřku. Château Croix-Mouton 2007 (psal jsem detailněji v Dvě mladé červené krásky) jsem koupil celý case (12 lahví), aby mi vydrželo. Nedaří se, už je skoro pryč. Báječné, šťavnaté, ovocité, skvěle pitelné červené. Popíjeli jsme ho i k čokoládovému dortu (díky, Evo) a víno s ním nemělo nejmenší problém. A do sklenek šel (bez dortu, předtím) i Connétable Talbot 2004 (k detailům se zase proklikáte třeba z Vánice s ročníkovým šampaňským a Talbotem), klasické příjemně nazrálé Bordeaux. Momentálně je ve stavu ideálním k pití (alespoň tak jak ho mám rád já), jednu láhev si asi experimentálně nechám, ale kdo ho má ve sklepě nechť otevírá a užívá si.

cervena_francie
Ráspi Kékfrankos 2007
jsem vyloženě propadl (i další vína tohohle netypického vinaře jsou skvělá, už delší dobu chystám souhrnný článek, ale stále jsem se k tomu nedokopal), posledních několik lahví pil ze sklenek na pinot, které tomuhle vínu dokonale sedí, a při troše štěstí mám u dovozce rezervován poslední karton. Ovocité, švestka sušená i čerstvá, až trochu burgundský projev, mírná těkavka. Čisté, středně plné, ovocité, vyvážené, kyseliny, dobrá délka, komplexita, dokonalá pitelnost. Živé, příjemné, zábavné pití. Pro mne prakticky ideální červené na „jen tak vypití“ i když si chci s vínem hrát.

Aby se neřeklo, že v nabídce chyběl Pinot Noir, otevřel jsem Alex Gambal Bourgogne Pinot Noir 2007 „Cuvée Les Deux Papis“, detaily v článku Chutné burgundské a moravská frankovka. Alex je moc sympatický chlapík a oproti jiným burgundským vinařům má jednu zásadní výhodu… i zoufalec jako já, co není schopen se naučit z francouzštiny ani základy, si s ním perfektně pokecá. Nedávno se mu podařilo zakoupit další pěkné vinice a hezky se rozrůstá. Jeho vína mi přijdou občas trochu moc dřevěná, ale umí fakt krásné kousky (můj jasný favorit je bílý Saint Aubin 1er Cru „Les Murgers des Dents de Chien“). Cuvée dvou páprdů není náročné pití, i po těch čtyřech letech je to voňavý, ovocný, spíše lehký a výborně pitelný pinot, se spíše jednodušší stavbou, ale moc příjemný.

raspi_dv_vlasak
O Pinot-Chardonnay 2004 asi nemá smysl se moc rozepisovat, nevím jestli jsem na těchto stránkách věnoval jinému vínu tolik prostoru (viz třeba Čtyři odrůdy, čtyři roky potěšení), stále se krásně drží. Otevřel jsem také Ryzlink vlašský 2008 sur lie vinařství Koráb, víno co mne opakovaně nadchlo (detaily v Koráb plný netradičního skvělého vlašáku). To víno je pokaždé jiné, tentokrát mi přišlo moc dobré ale o kus jednodušší než minule. Zbytek dopíjený druhý den rozkvetl do podoby co si pamatuji. Nespěchat! :-)

riesling_maidenburg_2006Neodolal jsem a vytáhl i poslední láhev Riesling Maidenburg 2006 od Reistenu, který už hodně dlouho nepil, ale stále měl v živé paměti. Naposledy jsem se na něj chystal před rokem, ale láhev mi uplavala (už se na letošní tábor opravdu moc těším). Nejnadšeněji jsem ho popisoval v článku Ryzlink na břidlicový žal. Zlatavá barva, nazrálá vůně, bylinková, decentně barvy a laky, med, velmi příjemné. V chuti hodně suché, čisté, hodně výrazné kyseliny, slušně pitelné, delší a stále v kondici. Ale už to tak trochu ztrácí a chuť se zjednodušuje. Může to být konkrétní lahví, mít jich víc tak raději nějakou další otevřu a rozhodnu se, zda to letos v létě nedopít :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails