čtvrtek 5. března 2009

Kamínky příjemné jižní Francie

Oblíbená hláška mojí zubařky je „já vím, že to strašně bolí, ale jinak to nejde.“ Včera si tuhle poznámku užila opakovaně. Zatím si nejsem jist, že její drastický zákrok pomohl, ale dám tomu ještě den šanci. Kolik stojí dvacet minut v nějakém sado-maso salónu? Já dal za dvacet minut bolesti a ponižování 230,- Kč. A přišel s odvážnou teorií. Vinný kámen se, při pravidelné konzumaci přírodních vín, mění na velmi odolný kámen zubní! Jiný důvod pro jeho tak rychlý růst v mých ústech nevidím :o) A touto lékařskou oklikou se dostáváme k vínu, které má kamínky či oblázky, cailloux, v názvu. A navíc je moc dobré!

Konkrétně je to Cailloux 2005, VdP Côtes Catalanes z vinařství Domaine de la Serre, které sídlí kousek od obce Maury a minimálně posledních několik let (sedm, zhruba, od změny majitelů) je ve vinicích zapovězena chemie, produkce je bio(dynamická). Víno je skoro stoprocentní Grenache Noir (docela staré keře, byť dělají i vyloženě variantu vielles vignes kde se přeci jen počítají na 50+ let) s příměsí Carignanu, ruční sběr hroznů, dvacet dní macerace a následné zrání v tanku, dřevo to nevidělo. Korek je komplet z drti, viněta s kamínky (na každém víně jeden vyplněn nějakou barvou) moc pěkná. Barva docela mladistvá, fialka, hlubší ale stále je vidět skrz :o) Vůně tak akorát výrazná, červeně ovocitá s dotykem živočišnosti, působí lehce, svěže a jemně, přirozeně ovocně. Chuť hezky suchá, byť ovocitost nastoupí v takovém tom klasickém přezrálém marmeládovém stylu, ale strašně snadno se to pije, tříslo znát ale již dost uhlazené, dochuť spíš normální, harmonické a skvěle připravené. Jih Francie v překvapivě svěží a jednoduché podobě, kdy ta jednoduchost je plus a ne důvod pro odsouzení. Víno na pití, co ale ani chvilku nenudí. Jediné, co bych opravdu netipoval, je alkohol 14.5%. Klopíte to do sebe jako domácí kabinet a najednou se vám zatočí hlava :o)


Láhev jsem koupil za nějaké dvě stovky po ochutnání jejich vyšší řady před pár týdny a rozhodně nelituji, za ty peníze určitě stojí. Podařilo se mi vyhrabat poznámky z degustace před čtyřmi lety, kdy jsem několik kousků od tohoto vinařství dostal do spárů, ale tenkrát mne dost zklamala. Možná ještě nebyla „bio“ :o) Nebo naopak už „přirozená“ byla a tenkrát mi to v kontextu jiných vín z Languedocu přišlo divné. Kdo ví…

Ještě k Maury, když už jsem ho tu zmínil… Jedna z hvězd Bordeaux, Jean-Luc Thunevin, tam zrovna buduje sklepy, moderní architektura to bude, solární panely na střeše a podobně, prostě taky eko přístup. Je to dneska móda :o) Ale jedna z těch, které mají smysl.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails