pátek 19. září 2008

Zachraňujeme domácí vinařství. Mirakulínem!

Když nedávno pan Cuketka na Twitteru napsal, že se chystá zkoušet látku, která mění vnímání kyselé chuti na sladkou, hned jsem si řekl, jakým způsobem by se tím dalo „zachránit“ domácí vinařství. Pak o té zázračné bobulce/pilulce napsal celý článek (kterýžto doporučuji na úvod) a bylo vymalováno, tohle musím zkusit! Ne, nemyslete si, že domácí vína považuji za kyselý sajrajt, který nemá smysl pít bez něčeho podobného jako je Miraculin. Mám vlastně přesně opačný problém, vadí mi vína zbytečně přeslazená, honba za vysokými přívlastky a zbytkovým cukrem (jistě, asi se to lépe prodává a lze nasadit vyšší cenu), vína která se mi naprosto nehodí k jídlu a na večerní popíjení. A tak jsem si říkal, že kdyby se tabletka téhle látky přidělávala na záklopku lahví se svěžími kabinety a harmonickými suchými pozdními sběry, mohl by si ji každý sladkomil před konzumací vína vycucat, ale pro nás ostatní by víno zůstalo takové, jaké má být – suché. Samozřejmě tu vzniká komplikace, že sladce by pak chutnalo nejen víno, ale alespoň by nebyl problém s tradičně komplikovaným „snoubením jídla a vína“, vše by sedělo dohromady (a stejně je v téhle zemi zvyk pít víno až po jídle a ne vyloženě k němu). No každopádně tu látku jsem zkusil a výsledky přináším…

Miraculin jsem testoval včera večer v jedné příjemné restauraci / hospůdce (místě, kde slušně vaří, točí hned několik druhů piv a mají na výběr desítky destilátů, hezky se tam sedí, ale u vína nabízí jen asi čtyři různé hnusy… tradiční problém v téhle zemi) a zkombinoval ho s pěti různými nápoji a soustem večeře. Cucání tablety, což je vlastně spíš vylisované to „zázračné ovoce“, chuťově připomíná jedení jablečné křížaly. V ústech nic nenasvědčuje tomu, jakým způsobem vám to s receptory kyselosti zamíchá.

Jako první přišel na řadu Veltlín, základní jakostka od Znovínu za pár kaček, víno tak nějak „tupě květinové“, příšerně kyselé a s lehkou mandlovou hořčinou v závěru. Po tabletě obludná šťáva, do které někdo nasypal kilo cukru. Tedy jiným způsobem nepitelné než předtím. Taková Frankovka 2006 od Chateau Bzenec, ve vůni nevýrazně ovocitá a v chuti hodně trpká a spíše lehčí, chutnala po tabletě jako ty nejlevnější vína odrůdy „Isabella“ z Moldávie. Sladká šťáva, oslazené ovoce. Nejsem si jist, jestli by s těmito výsledky můj „záchranný plán“ vyšel :o) A je mi líto, na nějakém pořádném Bordeaux či Burgundsku jsem to nezkoušel, tenhle zážitek mi úplně stačil.

Zajímavá ovšem byla kombinace s pivem. Oblíbený citronový Hoegaarden překvapivě zesládl jen trošku, tak nějak „zlíbivěl“ a zakulatil se, výsledek veskrze pozitivní! Zbaštěný měsíček citronu chutnal jako silně pocukrovaný grep. A další pivo, zajímavý „Starokelt“ (půl napůl světlý Staropramen s Keltem, vyzkoušejte!), taktéž zesládl a chuťově se přiblížil kávě s hodně mlékem a cukrem. Naštěstí tu bylo něco, co dokázalo chuťové buňky umravnit. Trochu jako v kině IMAX, kde upozorňují, že pokud se vám začne točit hlava, tak máte zavřít oči a opřít se nohama o zem, tak sázka na jistotu u mirakulínem zmatených smyslů je panák Fernetu. Ten je stále stejně výjimečně dobrý, výjimečně hořký :o)


Takže asi tak, pro vědu se musí trpět, ale podobné pokusy zase na nějakou dobu vynechám. Sice je Miraculin schválen v USA jako dietický doplněk, jeho efekt po pár desítkách minut zmizí (a pan Cuketka jakožto lékař a především restaurační kritik by snad necucal něco, co mu zničí chuťové buňky :-D), ale zbytečně riskovat nemá cenu. Ta představa, že jakéhokoliv vína se napiju, tak bude chutnat jako ten veltlín, je příliš děsivá :o) Každopádně přeji příjemný víkend, s mirakulínem i bez, a pěkné počasí na některém z mnoha vinobraní, jen v okolí Prahy jsou tři…

P.S. Omluva za nekvalitní fotky, odešla mi baterka v foťáku a tak jsem musel využít služeb mobilního telefonu. Výsledky tomu odpovídají :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails