Člověk by skoro čekal, že se mu ryzlinky za chvilku přepijí, obzvláště po návratu z Wachau, a taková monotematická ochutnávka jen téhle odrůdy bude vyčerpávající záležitost. A ono ne. Ryzlink... kyselý je to, normální konzumenty v zemích, kde se víno typicky pije samotné a ne k jídlu (rozuměj v ČR) nebaví. Ale my, vinní nadšenci a ryzlinkofilové, stejně moc dobře víme, že takhle odrůda je nejlepší, nejuniverzálnější, jdou z ní vyrobit vína všech možných i nemožných druhů a během pár let bude populárnější než Chardonnay a Sauvignon Blanc dohromady :o) Nebo taky ne, ale to nám nevadí. Včerejší domácí ochutnávka představila celkem 13 různých ryzlinků (+3 další kousky mimo oficiální sadu), jedno šumivé a pak čtyři trojice vždy po jednom vzorku z Německa, Čech a Moravy. V každé trojici byla vína stejného ročníku a podávána naslepo, před odtajněním proběhla malá statistika tipů na zemi původu. Chutnalo se ze sklenek Riedel Riesling, z mého pohledu nejuniverzálnější degustační sklenky pro všechny účely a ideálního skla na ryzlink. Co se vypilo, jaké to bylo a zda většina poznala vzorky z Německa, domoviny to ryzlinku, prozradí následující řádky.
Úvodní šumivka pocházela z vinařství Markus Molitor a šlo o Riesling Sekt Haus Klosterberg. Vinařství je tradiční historický podnik na Mosele a jedno z tamních nejzvučnějších jmen, na strmých svazích pěstují samozřejmě hlavně Riesling a jejich snahou je co nejlépe prezentovat potenciál, otisk terroir, konkrétních tratí. Šumivka je čistý ryzlink, kvašený tradiční metodou v lahvi a od začátku do konce poctivá ruční práce, včetně degoržování. Hlubší barva, perlení nijak extrémní, spíše decentní. Vůně svěží, květinový med, mineralita, odrůda naprosto jasná, uměřené a nijak vlezlé, velmi příjemné. V chuti perfektně čisté, svěží, minerální, delší. Nádherný voňavý moselský ryzlink kabinetního typu doplněný o další rozměr bublinami. Paráda.
První trojici tichých vín zahájilo Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem a jejich Ryzlink rýnský p.s. 2007 (Litoměřicko / Vetlá / Sovice). Nazrálé, spíše těžší květinové aroma, lehounce exotické koření. V chuti suché, čisté, lehčí, příjemné, vyvážené, dobře postavené, delší (s lehkou jablečnou pecičkou, horčinkou ke konci). Fajn víno. Pokračovalo se vinařstvím Michal Robek a Ryzlinkem rýnským p.s. 2007 (Slovácko / Blatnice / Roháče), již jsem o něm psal dříve. Čistý, aromaticky velmi typický jemnější mix medu, náznaku barev & laků a lehce citrusu. Nijak zvlášť výrazné, uměřené, dobré. V chuti čisté, typické až lehce šablonovitým stylem, moc fajn kyselina, čistota, délka. Slušné víno. A na závěr vinařství Müller-Catoir z Pfalze a Riesling Gimmeldingen Kabinett trocken 2007. Tenhle podnik byl považován za špičku oblasti a vinař stojící za jejich úspěchem, Hans-Gunter Schwarz, je jednou z německých vinařských legend. Po jeho odchodu do důchodu v roce 2001 se vinařství ujal jiný tým a sláva trochu upadla (mimo jiné kvůli opuštění původních technik jako fermentace pouze přirozenými kvasinkami z vinice a sklepa), nyní jsou ovšem opět na vzestupu. Víno je bledší, ve vůni působí mlaději než předchozí vzorky a objevuje se trocha redukce. Při troše nadýchnutí nabízí bohatší květinovo-ovocné aroma, velmi příjemné, ale vínu by ještě slušelo trochu času. V chuti čisté, suché, svěží, lehce zaperlí, výrazná kyselina s až mravenčením na špičce jazyka, pěkná mineralita, citrus, precizní „německá“ struktura a slušná délka. Povedené.
Druhou skupinu zahájil tradiční producent z Rheingau, Weingut Johannishof, a archetypální Riesling Geisenheimer Kläuswerg Spätlese trocken 2006. Klasická, nazrálá, hutnější, efektní petrolejo-medová, čistá a krásná vůně. V chuti pěkně suché jen s lehkým dotykem cukru, svěží až pikantní kyselina, čisté, perfektně postavené, minerální s dlouhým dojezdem. Nádhera. Ovšem ani druhý vzorek nezklamal, už jsem o něm taktéž psal (od té doby se umístil v první pětce ryzlinků v soutěži Prague Wine Trophy, ovšem s cenou na zlomku konkurence), šlo o Školní statek Mělník a Ryzlink rýnský p.s. 2006 (Mělnicko / Liběchov / Budyně). Čistá, ryzlinkově petrolejová vůně, zajímavá a lákající ke zkoumání, s linkou bylinek, hlavně podbělu. V chuti tak akorát plné (spíše lehčí pitelný styl), s říznou výraznou kyselinou, čisté, dobře postavené a příjemně doznívající. Moc dobré. Ostatně stejně jako vinařství Reisten a Riesling Maidenburg p.s. 2006 (Mikulovsko / Mikulov / Valtická), taktéž víno, o kterém jsem se tu už zmiňoval. A které mi dál doma zraje, mění se a ještě pár lahví zbývá. Na téhle ochutnávce mám v poznámkách, že je nazrálé, klasické, čisté, především do květinových tónů a minerality. V chuti opět čistota, tak akorát plné a vyvážené, ke květinám se přidává sladší ovocitost, mineralita, je to pěkně dlouhé a celkově výborné.
Třetí sada pokračuje Moravou, nalévám Tanzberg a Ryzlink rýnský p.s. 2007 (Mikulovsko / Bavory / Slunečná), něco tu o něm bylo před pár týdny. Víno je nejdříve lehce reduktivně zaprděné, chce rozdýchat. Vůně je mladší, čistá, efektní, klasický jemnější ryzlink. V chuti suché, čisté, kvanta kyselin a delší doznívaní, opět tak akorát plné a vyvážené, intenzivní, minerální a velmi dobře strukturované. Pokračujeme Moselou, vinařstvím Grans Fassian a Mineralschiefer Riesling Trocken 2007, opět jedním z tamních slavnějších jmen a historickým podnikem založeným již roku 1624. Za takovou dobu se s ryzlinkem naučíte pracovat a máte nějakých informací k předávání z generace na generaci :o) Ve vůni sevřené, mladé, především šťavnatě ovocité. Chuť svěží, vyvážená, dobře postavená, delší a minerální, precizně strukturovaná. Ale asi by to chtělo ještě trochu času. Skok do Čech byl tentokrát dost výrazný, ve sklence skončilo víno Luďka Vondráka, konkrétně Ryzlink rýnský p.s. 2007 (Mělnicko / Mělník / Liběchovská). Aromaticky výrazné, hodně květinové až do takových těch tramínových opadávajících (však je Tramín taky jedním z rodičů Ryzlinku) a květinové vody, jemně siláž a snad i náznak botrytických tónů. V chuti suché, fajn kyseliny, vyvážené, kytičkové, slušné ale poněkud obyčejné, ten celkový dojem nic zásadního a s aromatikou jsem měl trochu problém.
Poslední trojice nejmladších vzorků navazuje vínem z Čech, chutnáme Žernosecké vinařství a Ryzlink rýnský kabinet 2008 (Litoměřicko / Velké Žernoseky / Velká Vendule). Hodně mladé, květiny a až podivně candy (umělá, pouťová) ovocitost. V chuti suché, čisté, fajn kyselina, květinovost, ucházející délka. V pohodě, ale měl jsem z toho takový divně nepřirozený pocit. Následoval Weingut Dönnhoff z Nahe a Riesling Kabinett Oberhäuser Leistenberg 2008, typický kabinet na nižším alkoholu a vyšším cukru. O vinařství jsem se rozepisoval u reportáže z degustace. Bledší barva, aromaticky moc zajímavé, medové, minerální, exotičtější ovoce, bohaté. V chuti hodně mladé, svěží, čisté, příjemná kyselina se snoubí s kupou zbytkového cukru, ale pro pocit úplné vyváženosti je ho tam pro mne trochu moc (za čtyři roky to bude ovšem možná úplně jinak). Delší doznívání, mineralita. Sladší klasika, nic zásadního ale dost fajn. A na závěr opět Reisten a Riesling Maidenburg 2008 (Mikulovsko / Mikulov / Valtická), psal jsem o něm v reportu z degustace více jejich nulaosmiček a měl možnost ho pít již vícekrát, to víno se oproti prvnímu dojmu trochu sevřelo a potřebuje více času, ale stále hodně zaujme. Aromaticky mladé, květinové, mírně candy ovoce a lehce opadávající květiny a náznak reduktivních aromat, komplexní ale chce čas. Suché s fajn kyselinou a znatelným zbytkovým cukrem, plnější styl, minerální, bohaté, ovocité, delší.
Mimo program, k jídlu a na popíjení po ochutnávce, padla tři další vína. Byl to Ryzlink rýnský ve výběru z hroznů vinařství Holánek, z trati Aeibis. Nazrálejší až lehounce naoxidované, květiny, plnější, poněkud měkčí (méně kyseliny) ale jinak dobře postavené a pitelné, fajn. Nadchl Markus Molitor a jejich vyzrálá nízkoalkoholická (7.5%) Mosela v podobě Zeltinger Schlossberg Riesling Spätlese 2002. Intenzivní, krásná, nazrálá vůně. Bohaté, bylinkově medové, komplexní. V chuti hodně sladké s příjemným doplňkem kyseliny, intenzivní, velmi dlouhé a minerální, med, bylinkový čaj na dobré spaní. Nádherný poctivý slaďák. A úplně na závěr jsme ochutnali ještě, pro účely tohoto večera narychlo stočenou, láhev Ryzlinku rýnského 2008 (Velké Bílovice a trať Zadní hora, nakupované hrozny) z barikového sudu od vinařství Jaroslav Osička (web) – nazrálejší, efektní, lehce oxidativní styl (vyrobeno v podstatě bez síry a na kvasničních kalech), suché, čisté, moc fajn kyselina, vyvážené. Netypický styl ryzlinku, kde se vyznává spíše reduktivnější přístup, ale moc pěkný!
Původně jsem měl v úmyslu k vínům (ne přímo k degustaci, ale k nějakým lahvím navíc) připravit zajímavé kombinace s jídlem, ale z časových důvodů musel plány trochu ořezat. Podařilo se nám se ženou vyrobit něco suši (lososové nigiri a pár maki), které mám s ryzlinkem opravdu rád. Sice obvykle nejde o bůhví jaké snoubení, ale ten ryzlink skvěle čistí ústa a připravuje je na další sousto :o) Testovali jsme čtyři druhy různě vyzrálých a slaných holandských kravských sýrů. Ale zaujaly především dvě sladké záležitosti. Z Wachau jsem totiž dovezl želé z hroznů ryzlinku (od Domäne Wachau, družstva hospodařícího na třetině místních vinic, ale s překvapivě fajn víny) a poctivou domácí meruňkovou marmeládu ročníku 2009 :o) Právě aroma meruněk je totiž v ryzlinku docela časté. Snad to nebude znít příliš sebestředně, když jsem ochutnávku pořádal, ale měli jsme se fakt dobře. Jen by to chtělo větší stůl :o)
No a na závěr trocha té statistiky. Po prozkoumání tabulky s tipy na původ jednotlivých vín jsem zjistil, že Německo bylo správně určeno ve vysokých a přesvědčivých 84% případů! Nejsem si jist, zda šlo o určení projevu vína či prostě většina přiřadila Německo k nejlepšímu vzorku z trojice, ale taková úspěšnost mne dost překvapila. Čechy byly správně určeny v 56% tipů a u Moravy je to již jen 45%. Nejpřesnější tipy byly u, z mého pohledu kvalitativně nejsilnější, trojice vyzrálejších nulašestek od Weingut Johannishof (Rheingau), Školního statku Mělník (Mělnicko) a Reistenu (Mikulovsko).
