pondělí 10. května 2010

Úvodní fotoprůlet a dojmologie z Wachau

riedel_wachau Proč vyrazit na výlet do Rakouska a konkrétně Wachau? Samozřejmě v případě, že máte rádi Veltlínské zelené (Grüner Veltliner) a/nebo Ryzlink rýnský (Riesling), především v jejich suché variantě. Nebo když vám chutnají meruňky ve všech podobách, ideálně jako marmeláda a pálenka. A vůbec všemožné další pálenky. Taky když se rádi setkáváte se sympatickými vinaři a procházíte vinicemi. Jestliže si chcete užít výborné poctivé jídlo na všech úrovních, od prkének obložených tlačenkami, salámem a sýry všeho druhu u vinařů, až po vyšší načinčanou gastronomii, ovšem zhusta ze sezónních či tradičních surovin. Nebo pokud je vaším koníčkem jízda na kole, zde máte kupu možností v někdy až nepravděpodobně krásných kusech krajiny (ne nadarmo je celá ta oblast zařazena na seznam světového dědictví UNESCO). Když rádi poznáváte nová místa, plná historie ale velmi živá a zajímavá i nyní, tak i pro Vás toho Wachau mnoho nabízí. A není to vůbec daleko. Dneska jen takové rychlé a krátké shrnutí dojmů z prodlouženého víkendu, těkání z tématu na téma, s pár fotkami. Později se rozepíšu víc o několika konkrétních vinařstvích i s degustačními poznámkami, pravděpodobně vždycky po otevření některé z dovezených lahví.

vinice_wachauspitz_1spitz_rotes_tor 
vinice_spitz
Čím začít? Vinicemi! Okamžitě strhnou pozornost, hned jak projedete Melkem či Kremsem (záleží, ze které strany se do Wachau blížíte). Začínají na plackách blízko k Dunaji, ale pak strmě stoupají a okupují podstatnou část svahů v údolí. Jedna terasa za druhou, zpevněné zídkami a jen velmi těžko dostupné mechanizací (ale nevěřte propagačním materiálům, že obdělávat jdou opravdu jen ručně, viz fotka minipásáku). Z výšky krásný pohled na jednotlivé parcely, každou trošku jinou, žádný monolitický blok. Vřele doporučuji vyšplhat si třeba ke slavné bráně nad obcí Spitz, Rotes Tor, a následně sejít skrze vinice dolů. Ceny vín vám hned budou připadat o něco méně strašné. O „hard-core“ vinaření na polohách jako je Achleiten ani nemluvě.

pasacekprace_vinice_singerriedeltrocha_herbicidu
Vlastně z celé té idylky mne vytrhávaly jen dvě drobností. Jednou z nich je kapénková závlaha, kterou sice neuvidíte u všech vinařů, ale podstatná část i těch opravdu nejlepších viničních poloh ji zhusta využívá. Druhým rušivým elementem jsou všudypřítomné pásy zažloutlých spálených travin u příkmenného pásu, které tak nějak neznačují, že s herbicidy si tu většina hlavu opravdu neláme.

ryzlink_v_kempuriesling_achleitendurstein

Vína! Musím kvitovat perfektní a naprosto jasné rozdělení místních vín, o kterém jsem psal už dříve. Prostě podle kategorie víte, co můžete očekávat za typ projevu a nebudete zklamáni. Steinfeder jsou vína s nízkým alkoholem, velmi lehká, na pití po litrech (ale dost mizí, v poslední době je čím dál častěji základem až kategorie druhá). Federspiel je plnější, ovocný, vyvážený styl, ovšem stále naprosto perfektní k popíjení. Označení Smaragd (podle místní zelené ještěrky, lepší záběr než ten jeden co tu máte se mi prostě nepovedl, jsou to mrštné potvory) nesou vína nejvyzrálejší, intenzivní, s potenciálem delší archivace.

smaragdslimakdurstein_2
Všechno je v tradičních štíhlých vysokých lahvích. V posledních letech se u lehčích vín na dřívější pití začíná velmi silně prosazovat (což kvituji) šroubový uzávěr (screw cap), svou cestu si nachází ale i ke smaragdům. Některé starší takto uzavřené jsem pil a je fakt, že víno působilo méně nazrále než kdyby bylo ze stejného ročníku s korkem, ale zrálo. Možná trochu jinak, stále ale pěkně. Pokud náhodou budete bydlet v kempu, což byl i náš případ (peníze ušetřené za penzion raději vrazím do ryzlinků), dejte si pozor na slimáky :o)

spitz_2wachau_svahheurige

Paráda je, že u místních vinařů není problém ochutnat v podstatě celou aktuální produkci (ten nejmladší dostupný ročník, vyzrálejší kousky jsou obvykle trochu komplikovanější, ale také to jde), v případě heurige (viz článek na toto téma na O Víně) i s nějakým tím jídlem. U mnohých není nutné se předem hlásit a objednávat. Umět něco německy se vyplatí, ne každý vinař zvládá alespoň trochu angličtinu či jiný jazyk. Schopnost mluvit plynně anglicky je samozřejmostí u slavnějších vinařství, i takové služby se pak odrážejí v cenách :o)

sklipekmelk

Vína jsou typicky velmi svěží, s kupou kyselin a minerality, především čistě z nerezu. Ale ani zrání ve velkých dřevěných sudech není nic výjimečného a podařilo se nám ochutnat i něco regulérních barikovaných vín. U malovinařů můžete najít i sklípek, který jako by z oka vypadl těm u nás. Včetně velmi starého historického lisu a postesků, že nemají peníze na nový. Působí to tam přirozeně, funkčně. Jasně, v hlavě vám neustále vyskakují ty pásy zažloutlé trávy. Ano, vinař přizná, že vyrval šedesátiletou vinici a nasadil novou, protože velmi nízký výnos té původní pro ně už nebyl rentabilní. Ale to souznění se dvěma hlavními odrůdami, se kterými dokážou zázraky, většinu pochyb zahladí.

spitz_3 knedlo_vepro

Příjemně mne ovšem překvapilo i místní Chardonnay a Neuburger. U červených si asi na zadek nesednete. Ochutnal jsem špičkové Zweigeltrebe či fajn Svatovavřinecké, pěstuje se tu Rulandské modré a jako lehký úlet narazil i na Cabernet Sauvignon, ale jde o dost okrajové záležitosti. V lahvích končí jak vína z jedné konkrétní vinice (a vinař třeba i doplní, že federspiel je z její dolní plošší částí a smaragd z výše položených teras), tak i směsi různých poloh. Běžné jsou směsi více odrůd. Jeden z vinařů tvrdil, že v případě dvou odrůd jde o „cuvée“ a u tří a více o „gemisch“, ale o nějaké zavedené označení nejde.

palenka_30_let Na okraji zájmu tu rozhodně nestojí pálenky. Mají je skoro všichni, leckteří si je i sami vyrábí. Meruňky (Marelle) jsou všude, pálenky z nich na každém rohu. Na levnou meruňkovici mám nepěkné vzpomínky z raného mládí a ač jsem chutnal už i objektivně výborné, tak si je stále nějak nemohu opravdu užít :o) Ovšem ochutnali jsme famózní pálenku z planých jablek a několik úžasných vinných a matolinových. Najdete je v podobě čirých mladých destilátů i vyzrávané roky (třeba i třicet) v sudu a stojí za pozornost. Ceny zde skáčou více než u vína, půl litru 40% mladé pálenky pořídíte za 9€, ale taky klidně za 60€ a víc.

riedel_wachau_2zalto_sklenka

Na několika místech jsme narazili na krásné sklo, perfektní na pití i degustaci. Vyzdvihnout musím lehounké ručně foukané sklenky řady Denk’Art sklárny Zalto, to je nádhera! Skoro častější byla sklenka od Riedelu, Vinum Riesling, která je pro Wachau vyrobena jakožto speciální na minerální smaragdy a má na sobě nápis Wachau a obrázek ještěrky. Na funkci nemají kresbičky vliv a šla koupit za sympatických 12€.

vedeni_vinicesmeti_z_topolulavicka

Dojmů kupa, více sepíšu časem. Zakoupená vína se již uklidňují po cestě a v měsících (a v případě některých ryzlinků i letech) následujících se k návštěvě Wachau jistě ještě vrátím. Či tam spíše zajedu znova, je to tak blízko a tolik co objevovat! A pokud se do Wachau sami chystáte a máte nějaké dotazy, tak se klidně ptejte zde v komentářích nebo na Facebooku, na něco jsem schopen i odpovědět a případně poradí i další návštěvníci tohohle blogu :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails