pondělí 24. března 2008

Nejen VOC za dobu mé nepřítomnosti…

Za dobu mé nepřítomnosti se ve světě domácího (nejen) vína semlelo hned několik zajímavostí. Za tu nejdůležitější považuji určitě uveřejnění výrazně konkrétnějšího návrhu apelačního systému, či spíše jakýchsi stupňů VOC klasifikace, od výborného vinaře Radomíra Nepraše v časopise Vinařský obzor, rozšíření čistě technického popisu (parametry, které musí víno splňovat) z čísla lednového, od pánů prof. Krause a Ing. Michlovského. Kompletní text návrhu a komentář P.J. (plus zajímavou diskusi) si můžete přečíst na O Víně.

O tématu VOC jsem se zmiňoval v různých článcích dříve, třeba v Svatomartinská vína – trénink na apelační systém? či Jak má vonět Frankovka? Návrh pana Nepraše je zajímavý minimálně v tom, že definuje kompletní hierarchii a navíc zavádí postup „získávání Cru“, tedy nepřipouští, že by se nějakou rychlokvašenou metodou rovnou vytvořilo „Grand Cru Liščí vrch“ či „Cru Šobes“, tento proces má trvat mnoho let, během kterých bude nutné doložit typičnost vín z tohoto konkrétního terroir na základě vzorků z mnoha po sobě jdoucích ročníků.

Nejsem si jist, zda je tato země připravena na Grand Cru v názvu vína, ani zda tento návrh je tím úplně nejlepším. Přesto považuji všechno kroky k postupnému nahrazení systému s množstvím cukru ve víně za dokladované místo původu jako smysluplné. Nepřipravenost země na Grand Cru vidím ani ne tak v nedostatečně kvalitních vínech, jako spíše v tom, že rok od roku a vinař od vinaře se vína i z jednotlivých mikroterroir liší příliš. Systém je možná až zbytečně komplexní a cesta třeba směrem Rakouska by mohla být lepší. Možná ale právě nutnost ukázat původ hroznů pro získání certifikace povede k ustálení technologických postupů a výraznějšímu zachování jedné konkrétní linie dle místa původu (naivní, jako u mne tradičně). Kdo ví. Každopádně je to celé zatím jen návrh, zuří a ještě zuřit budou velké bitvy. Válka o VOC je teprve na začátku a svá vojska budou vysílat obrovská vinařská družstva a podniky, malovinaři, nadšenci i stát. Jedna z bitev se uskutečnila 20.3. a skončila předčasným ukončením Valné hromady SVČR, více informací ZDE.

Druhou zásadní událostí je udělení první hvězdičky Michelin pro Českou republiku. Ale to už určitě všichni víte, stala se z toho velká mediální událost. Hvězdičku získala restaurace Allegro v hotelu Four Seasons. Již dříve „hvězdičkový“ kuchař Andrea Accordi navázal na Vita Mollicu a dovedl Allegro k jednomu z vysněných cílů asi každého restauratéra tohoto typu. Na Allegro jsem vsázel docela hodně, ale po pravdě doufal i v hvězdičku pro kupříkladu Le Terroir či La Dégustation Bohême Bourgeoise. No třeba příště, teď už se sem komisaři bát nebudou :o)

V pořadu Na plovárně vystoupil prof. Vilém Kraus a rozhovor s Markem Ebenem rozhodně stojí za shlédnutí. Bez zajímavosti nejsou ani další rozhovory s tímto nestorem našeho vinařství na rádiu Dyje. Pořad Vinařský magazín s prof. Krausem je ke stažení ZDE (1. část) a ZDE (2. část). Setkání s prof. Krausem a jeho vyprávění při jedné akci v Bořeticích pro mne bylo velmi silným zážitkem, rozhovor v televizi příjemným zavzpomínáním.

Jsou známy výsledky Jarovín Rosé, partička mládeže degustovala krabicová vína no a oficiálně je otevřen osmý ročník Salonu vín České republiky, o kterém jsem tu už také něco páchal. Tak už jen vyrazit na Moravu :o)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails