pondělí 14. listopadu 2011

Tři mladá vína od Autentistů a jejich charta

mladi_autentisteKvalita letošních Svatomartinských je výrazně vyšší než loni, krom páteční trojice jsem něco ochutnal ještě o víkendu a tak strašně jako tenkrát netrpěl. Stále to typicky není víno, u kterého bych viděl nějaký výraznější důvod proč jej kupovat v počtu větším než jedna láhev „aby se neřeklo“. Snad ještě častěji než u vín běžných jsou nepřirozeně převoněná, milerka chutná po banánech a dalším exotickém ovoci (Tetur byl krásná ukázka) a podobně, a to mne moc nebaví. Jednoduše řečeno díky kvalitě ročníku nemuseli vinaři dělat hromadu záchranných zákroků, jinak se ale uchýlili ke stejným „vylepšením“ jako vždycky. O pořádný kus zajímavější je přístup, který zvolilo jedno mé oblíbené sdružení vinařů, Autentisté. Rozhodli se též svézt na vlně zájmu o mladičká vína, ale jelikož mají přeci jen trochu poučenější klientelu, pojali to po svém. Jejich vína by měla být nefiltrovaná, nesířená, čerstvá tak nějak „přímo ze sudu“, nalahvovaná pro konzumaci během pár dní a bez nutnosti je upravovat tak, aby vydržela zacházení v běžné distribuční síti (a byla pitelná ještě někdy v dalším roce po pobytu pod světly v regálech supermarketů, což je osud mnohých svatomartinských). Jejich vlastní popis je tradičně trojakovsky vzletný a moc se mi líbí: „Jedná se o upřímná mladá, rukodělná vína v jejich nejčistší podobě. Mučit listopadová vína filtrací nebo čiřením je podle zásad nekonformního vinařského sdružení Autentisté nesmyslné. Mladé víno by se mělo dostat na stůl ve své ryzí podobě, takové, jaké je s chutí a nedočkavostí pije sám vinař v přítmí sklepa ze sudu. Musí vibrovat mladistvou energií, musí být živým, chvějivým médiem, které přenáší do útrob i duší prozářenost jižních strání, víření barevného hmyzu a závany teplých zářijových větrů.“ Trojici chvějivých médií jsem ochutnal u Fajnšmekra. Jaká tedy jsou?

kocarik_muller_2011Petr Kočařík Mladé víno 2011 (Müller Thurgau) mne z letos ochutnaných mlaďochů nadchlo nejvíce. Od pohledu poměrně kalné. Svěží, mladičké, kvasnicové. Muškátové a těžší květinové až zemitější tóny, citrusová svěžest, charakter trochu připomínající můj oblíbený Národní park 2009 z Dobré vinice. Osvěžující v chuti, plnější, čerstvé, ovocitost do citrusů, vlastně dost zajímavá stavba a nic vyloženě jednoduchého, nesířené, náznak krémovosti, vyvážené, perfektně pitelné. Tohle mne moc a moc baví a v kontextu toho, co očekávám od mladého vína „mrkněte na naše první dítka a těšte se na hotová vína za měsíce a roky“ v podstatě ideální. Vyzkoušel jsem ho na několika běžných konzumentech a nevzbuzovalo nějaké „to je divné“ reakce, snad jen dotazy, zda je to takhle kalné v pořádku.

korab_vecerka_2011Vinařství Koráb Mladé víno ze starých vinohradů 2011 (Veltlínské červené rané z viniční tratě Dukejský v Boleradicích) mělo výrazně tmavší barvu do zlatavé, hodně čistou. Vůně potřebovala trochu odvětrat a poté se projevovala zemitě až trochu třapinově s ovocnými tóny do hrušky a podzimního ovoce. V chuti suché, čisté, zemitější, s pěknou kyselinou, opět ovoce do hruškového moštu a hrušky sušené, slušná dochuť. Působí docela hotovým dojmem a po pravdě, ač špatné nebylo, mne nějak zvlášť nezasáhlo.

chrastek_trojak_vavrinec_2011Chrástek & Trojak Mladý svatý Vavřinec 2011 (vinice Kraví hora v Bořeticích) byl opět poměrně kalný a ve vůni vyloženě syrový, jak chutnaný rovnou ze sudu, víno v jedné z prvních fází vývoje. Projevuje se ovocitost do červených peckovin, švestka, pecky (a taky taková vlhčí vápenitá zeď). V chuti čisté, svěží, šťavnatě mladě mile ovocité, moc pěkně udělané, příjemně déle doznívající. Nezmanipulované mladé se skvělou pitelností a hodně fajn první ukázka ročníku.

Takže tak, Autentisté mi prostě stylově sedí a nic s tím neudělám :-) Což mi připomíná, že jsem se tu zapomněl zmínit o jedné zásadní změně v tomhle uskupení. Od konce října totiž mají všemi členy podepsanou Chartu, ve které shrnují základní principy sdružení, o co jim jde, co je dovoleno a co ne. Není nad nimi žádný kontrolní orgán, stále je jen na nich si to uhlídat (je to pár malých vinařů co se dobře zná, takže to zatím není velký problém), ale alespoň veřejně prezentují, jak by to vypadat mělo (a co nejjasnější nastavení pravidel je prvním krokem k možnosti kontroly).

Uveřejněná pravidla zní rozumně. Zajímalo by mne, proč není povinností (alespoň řekněme „do tří let od podepsání charty“) bio certifikace, protože požadavky pro vinici se do ní pohodlně vejdou. Pro sklep jsou požadavky poměrně náročné (toto samotná bioprodukce vůbec neřeší). Možná by bylo fajn, aby některé věci byly vyžadované a ne jen doporučené, ale to třebas přinese čas. Autentisté hodně mluví o pěstování na původních svažitých polohách a také o tradičních odrůdách. V tomhle kontextu mi tam možná trochu chybí požadavek na hrozny čistě z vlastních nebo dlouhodobě obhospodařovávaných (tj. pod plnou kontrolou vinaře-autentisty) vinic. I odrůdy jsou v chartě řešeny spíše „upřednostňováním“ oněch autochtonních a tradičních, ne nějakým direktivním seznamem. Docela to chápu, protože třeba Ota Ševčík dělá hodně dobrý Cabernet Sauvignon, což fakt není typická lokální odrůda, ale jinak mu lze jen máloco vytknout. Taky by mne zajímalo, jak by se řešil případný problém s vínem, které by z toho či onoho důvodu pravidla nesplnilo (tj. sice by třeba neneslo nálepku s velkým áčkem, ale všichni stejně vinaře vnímají jako autentistu) a podobně. Přijde chvíle, kde se budou muset začít vypořádávat s různými problémy, a je vždycky lepší na ně myslet předem. Každopádně tato Charta je velký krok kupředu pro samotné sdružení i jejich zákazníky.

Sakryš, teď mne taky napadlo, že jsem ještě nic nepsal o poměrně povedené (pro vinaře, kteří chtějí dělat autentická vína, ale i pro konzumenty a nadšence podporující tenhle styl) knize Authentic Wine: Toward Natural and Sustainable Winemaking (autory Jamie Goode a Sam Harrop MW). Musím to v nejbližších dnech napravit, mám ji přečtenou už docela dlouho a k některým částem se vracím opakovaně…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails