pondělí 18. srpna 2008

Bublinkové výročí těchto stránek

Tak včera tomu byl (již? teprve?) rok, co jsem publikoval první příspěvek zde na blogu. Předtím jsem některé ze zdejších pravidelných čtenářů svými výplody obtěžoval na různých jiných místech, ale až zde dostaly ty vinně-publicistické pokusy nějakou jasnější a především pravidelnou formu. A kupodivu sem chodí čím dál víc nejen nadšenců jako já, ale i vinařů či dovozců vína. A někteří, k mé velké radosti, zanechávají i své komentáře. Doplní další informace, poopraví mé chyby či (a to, však to znáte, se vyloženě zatetelím) potvrdí některé mé dojmy. Jsem za to rád. Díky tomuhle blogu jsem poznal (jak virtuálně, tak vlastně i osobně a na živo) docela dost zajímavých lidí a právě to považuji za jeho největší přínos pro mne. Samozřejmě krom toho, že mne jistá závislost na něm (mám pocit, že ho píšu odjakživa, ne rok) donutila pravidelně přepisovat degustační poznámky a dojmy z vína i akcí okolo něj, poznámky, které bych třeba za pár měsíců už ani nenašel (nebo je něčím polil a už nepřečetl, jak je mým dobrým zvykem).

Neuvěřitelně se těším na to, až se na tenhle blog (ať již s aktuálními příspěvky, nebo jen jako archiv potom, co s ním třeba v září 2008 seknu :o) podívám třeba za pět lět a zasměji se těm šílenostem, co jsem tu psal a navíc jim i věřil :o) Až se proflákne, že nějaký bio vinař, na kterého jsem skládal ódy, míchal do svých vín techno-koncentráty odněkud z Chile, třeba. Nebo až si za rok otevřu naprosto zhroucené a nepitelné víno, kterému tu předpokládám velký archivační potenciál.

Za ten rok si mi přihodila spousta více i méně příjemných věcí, objevil jsem nová skvělá vína (a o objevy se podělil) a mnohá jiná naopak zklamala má očekávání. Stále dokola mne dokáže nadchnout spousta drobností a stejně tak i štvou stejné věci, v článcích se opakují a mám obavu, že budou i nadále. Ostatně na obrázku vpravo máte část jedné zábavné reklamy z posledního Vinařského obzoru. Prostě svět vína nejsou jen vinice s minimem postřiků, fajn vinaři a poctivá vína, ale i masová produkce tlačená do podoby, která se líbí běžným spotřebitelům. I taková se mi ve sklence (a je to častěji, než z tohoto blogu asi vypadá) objevují, jen psát o nich se mi většinou nechce.

A aby nebyl tenhle text jen takovým výkřikem „už vám píšu rok, gratulujte“ a týkal se i vína, tak přidávám i jednu „recenzi“ na víno, kterým jsem roční výročí blogování (právním zástupcem Víno & Styl zatím neukončené, byť spor ještě zdaleka není dořešen a dostal se do dalšího kola, na tahu jsem ale zase já…) to jubileum včera tak trochu oslavil. A šlo o typ vína, u kterého je ten „základ“ (alespoň pro mne) ze všech typů vín nejpodobnějším a různé drobné nuance navíc jsou nejsilněji o pocitech a dojmech, stejně jako tenhle blog. Hurá na šampaňské. Konkrétně Billecart-Salmon Brut Réserve. Základní cuvée tohoto domu (70% celkové produkce), postaveno vždy na třech různých ročnících třech odrůd – Pinot Noir, Chardonnay, Pinot Meunier – ze špičkových poloh v Marne, navíc vyzrávané ve sklepích déle než je zvykem.

Velmi efektní černo-stříbrná viněta, vyloženě mi sedí, stejně jako krabice. Moderní a přitom s kusem tradice. Víno po nalití silně zapění, ve sklence pak sledujete spoustu krásných vytrvalých pramínků jemných bublinek. Vůně je, dle očekávání, příjemným mixem kvasinkového kvašení v lahvi a navinulých jemně jablečných a hruškových aromat, ale velmi elegantním, čistým a příjemným. Krom toho základu se v dalších vrstvách objeví máslové sušenky, bílé ovoce a květiny a v jednom momentu bych přísahal na závan kopru :o) Vůně vyvolává až očekávání „citronové“ kyselosti v chuti, která se ovšem nedostaví. Chuť je sice krásně suchá, čistě ovocná, delší a velmi osvěžující, kyselinka je skutečně téměř citrónová a hraje tu roli z nejvýraznějších, ale spíše dotváří harmonický dojem a rozhodně nevyčuhuje. Vůbec je to celé spíše o harmonii a eleganci než nějakých výrazných jednotlivostech. Víno sice nemá bohatost ročníkových cuvée, ale jistou přímočarou hravost, prostě se to nádherně pije. A v konkurenci běžných základních brut šampaňských se kvalitou pohybuje spíše u vrcholu žebříčku, pokud tak mohu soudit. Cena na našem trhu skoro vždy atakuje či přesahuje hranici tisíce korun a kvalitě v kontextu jiných šampaňských odpovídá, přesto je to za láhev bublinek, které nadšeně vyzunknete ani nevíte jak, snad až příliš moc peněz. Ale tak je to se vším :o)
O vinařství najdete další informace buď na pěkně udělaném webu www.champagne-billecart.fr, nebo na stránkách oficiálního dovozce. Na jedné velké degustaci jsem měl možnost chutnat i jejich rosé, přímo z rukou rodinného zástupce firmy, a i to je skvělé. Jedním z mých velkých vinných snů je absolvovat vertikální degustaci jejich elitního cuvée „Le Clos Saint Hilaire“ (nebo dát alespoň láhev jednoho z velkých ročníků), tak až to vyjde, určitě o tomto vinařství a jejich produkci napíšu víc.

P.S. Na úplný konec odkaz na pár vybraných článků ještě z loňského roku, ze kterých mám dobrý pocit či si myslím má stále smysl je otevřít. A část z vás sem třeba tou dobou ještě nechodila :o)

- Burgundsko 1957 – 2001 s madam Lalou Bize-Leroy
- Moulin d’Issan 2004 – Není třetí víno moc?
- Bordeaux, ryzlink, roastbeef, kozí těstoviny a pohodová sobota
- Dvacet zašumění – velký den šampaňského
- Degustace Châteauneuf-du-Pape, Bandol & spol
- Zajímavá vína, speciality a koňaky na Jánském vršku
- Téměř dokonale slepá degustace
- Degustace velkých bílých vín Francie
- Před zídkou za zídkou nikdo nesmí… vinifikovat terroir
- Bratislavská „fusion“ aneb nejen sushi po slovensky…
- Tesco víno v plechovce – „Coca-cola culture“
- Co si k vínu přibalíte?
- Od Velkých Bílovic po Chambolle-Musigny

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails