„Není to blbý, ale furt nějak nevím, proč bych měl pít červený s bublinama…“ Takto pravil kamarád potom, co jsem ho o víkendu potrápil lahví Surlìe! z vinařství Mirco Mariotti (a pak mu zlepšil náladu skvělými ryzlinky). A vlastně ho docela chápu, má rád klasické crémanty a šampaňské a prostě červené v šumivé podobě, ale především víno s výraznými tříslovinami a k tomu bublinami, ze zažité podoby hodně vybočuje. Já už se zde v minulosti k faktu, že mám rád poctivé klasické Lambrusco, přiznal opakovaně. A moc si užívám i naturální kousky od Mariottiho. Domů jsem si teď pořídil, krom právě pár jeho vín, také dva kousky z vinařství Paltrinieri (web, Soc. Agr. Paltrinieri Gianfranco), podniku s téměř stoletou historií sídlícímu v obci Sorbara kousek od Modeny. Tohle vinařství jde považovat za zásadního a svým způsobem referenčního producenta apelace Lambrusco di Sorbara, nakolik to pro milovníky slavné velké Itálie asi nebude pozice s nějak velkou prestiží :-)
úterý 30. září 2025
Paltrinieri a jiný pohled na Lambrusco
čtvrtek 25. září 2025
Riesling Pur Mineral od Fürsta
V poslední době otevírám spíše osvědčené klasiky, ale sem tam i něco nového. Jako třeba Riesling Pur Mineral 2023 (VDP.Gutsweine) ze slavného franckého vinařství Rudolf Fürst (web). Budu o nich psát určitě trochu víc, až bude téma červené. Nezastírají, že právě na jeho produkci ve špičkové kvalitě je jejich vinařství aktuálně navrženo a směřováno. Bezesporu patří mezi německou špičku pokud je řeč o odrůdě Pinot Noir a také jeho dříve dozrávající mutaci Pinot Noir Précoce (aka Frühburgunder nebo též Jakubské). Dělají i skvělé bílé burgundské odrůdy a pozornost si samozřejmě zaslouží i jejich ryzlinky, nakolik je jejich hlavní zaměření jinde. Pur Mineral patří do základní řady a cílem je zde krystalicky čisté svěží vyjádření vinic na červeném pískovci, původ je na vícero Erste a Grosse Lage, školení probíhá na jemných kalech asi půl roku a to částečně v nerezu a ve velkých neutrálních sudech.
úterý 23. září 2025
Moric nově usazený v Tokaji
Měl jsem nedávno, ve Vin de Marie, opět možnost ochutnat pár novinek z ročníku 2023 od vinařství Moric aka Rolanda Velicha, viz starší zápisek k tématu. Kdo by odolal vyrazit na maďarské furminty! Konkrétně na čtveřici z Tokaje a vína, která už nespadají do jeho řekněme negociantské řady „skryté poklady“, ale jde již o jeho vlastní projekt v oblasti. Podobně jako dříve s frankovkou v Burgenlandu (Lutzmannsburg bych tak rád pil častěji, ale spíš jen sem tam ochutnám…) tam najdete velmi chutný základ a k němu výrazy specifických vinic, za rapidně vyšší ceny. Na vínech s ním stále spolupracuje Gergö Filep, po několik let Velichův hlavní partner v oblasti.
pondělí 15. září 2025
Vertikála Ratzenberger Riesling Steeger St. Jost
Stává se mi pravidelně, a je nemalá pravděpodobnost že jsem se tu o problematice za těch 18+ let co píšu blog, a už předtím o víně psal jinde, opakovaně zmiňoval, že se mi doma hromadí lahve, které „je nutné otevřít dohromady“. A teď, co se z velmi častých domácích degustací stala spíše příjemná vzpomínka, je to ještě horší. Pravidelně dostávám chuť na vína, která ale neotevřu, protože si je šetřím. Ne proto, že by šlo samo o sobě o víno drahé, vzácné nebo výjimečné, ale protože jsem přesvědčen, že by bylo fajn otevřít je s nějakým konkrétním vínomilcem, který si ho obzvlášť užije. Hodně častá je také situace, že bych víno chtěl mít vedle sebe s nějakým dalším a při běžném večeru to nedává smysl. V nemálo případech je to nějaká horizontála, další vína stejného vinaře a téhož ročníku či další vína ze stejné vinice od jiných producentů. Anebo vertikála, více ročníků téhož, co by prostě chtělo hezky srovnávat s podobně „vědecky“ naladěnými nadšenci (sofistikovanými alkoholiky). A čím déle trvá set otevřít, tím větší riziko, že bude doplněn o další láhev a vše se jen zkomplikuje!
čtvrtek 11. září 2025
Nádherné červené z řady Lindes de Remelluri
Manželka mi utekla do Španělska a děti mi tu nechala, mám kvanta práce, ale trpět nehodlám! Otevřel jsem si takhle v podvečer – s plánem odpíjet postupně dva až tři večery – láhev Lindes de Remelluri „Viñedos de Salinillas de Buradón“ 2020. Poprvé jsem to ochutnal letos v na festivalu v Barceloně v sekci „dědictví minulosti“ s víny ze starých a velmi starých keřů, kde se mi víno (a vlastně obecně celá expozice, komu by ne…) moc líbilo. A s radostí zjistil, že si už dříve naslepo koupil do domácích zásob. O projektu Lindes de Remelluri už jsem se tu opakovaně zmiňoval, španělská superstar Telmo Rodriguez v něm znovuobjevuje původní tvář Riojy, projevy specifických terroir resp. obcí, vína ze samostatných lokalit od menších pěstitelů v okolí vinařství po desetiletí jinak dodávajících hrozny pro slavné Remelluri (za mne, v bílé i červené, Rioja co bezesporu stojí za pozornost). Do popředí staví jména míst, která dlouhodobě vlastně vůbec nebyla slyšet, téma Rioja v podstatě na dlouhou dobu ovládla jen jména zásadních značek.
úterý 9. září 2025
Veltlíny, ryzlinky a Špejle od Gerharda Deima
Před pár dny jsem se tu zmiňoval, že jsme v lese na Šumavě s chutí vypili pár magnumek veltlínu z kamptalského vinařství Gerhard Deim (web, vozí Der Weinschmecker). Záhy na to dorazil Gerhard shodou okolností do ČR, takže jsem měl možnost si s ním popovídat a v mírném poklusu ochutnat pár dalších vín z těch co jsou na našem trhu. Včetně prvního představení cuvée Špejle, které připravil pro stejnojmenné oblíbené pražské podniky. Inu nemají to špatné!
středa 3. září 2025
Výtečný biodynamický pinot od Goisotů
Jedním z vrcholů letošní cesty za vinaři do Francie byla alespoň pro mne návštěva Domaine Guilhem & Jean-Hugues Goisot (web, dováží AdVivum) ze Saint-Bris-le-Vineux. Takže jsme sice kousíček od Auxerre a Chablis, ale ve specifické apelaci Saint-Bris a tudíž tu najdeme i Sauvignon (Blanc a Gris). O vinařství a setkání s vinařem jsem tu psal v roce 2016 a od té doby doufal, že se k nim někdy podívám, konečně se tedy zadařilo. Rodinný podnik hospodaří aktuálně na zhruba 30 hektarech v Saint-Bris, Irancy a Chablis, vše plně biodynamické a s Demeter certifikací (letos ji budou mít už dvacet let), zhusta staré keře a skvělá vína nejen z Pinotu a Chardonnay, ale výjimečně skvělé mají i Aligoté (rozhodně mu zkuste dát šanci, jedna z praktických ukázek, proč se v Burgundsku odrůda teď skloňuje stále častěji… a není to zdaleka jen kvůli kyselinám) a samozřejmě i ten Sauvignon je výtečný. Ale o tom jsem se rozepisoval už dříve. Návštěvu si pravidelně připomínám lahvemi, naposledy to bylo Bourgogne Côtes d'Auxerre La Ronce 2022.
