pátek 13. února 2015

O dobré pověsti a možném konci sudovky

lahev_tagyMožná sledujete aktuální dění ohledně boje proti pančovaným vínům. V návrhu novely zákona o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. se mimo jiné praví: „Je zakázáno prodávat víno v jiném obalu než v obalu určeném pro konečného spotřebitele (dále jen "sudové víno") a to s výjimkou výrobce vína evidovaného v registru. Výrobce sudového vína může prodávat pouze sudové víno vyrobené ve vlastní provozovně, která je evidována v registru a také provozovna, ve které toto sudové víno prodává, musí být evidována v registru.“ Nechápejte mne špatně, jsem ten poslední kdo by měl radost z toho, že stáčené víno se prodává i v trafikách a řeznictvích, pančované, naoxidované, nabízené jako moravské i když je kdo ví odkud, o fenoménu Pálava nemluvě. Sudovku nekupuju, krom experimentu před pár lety, na její téma jsem psal články jako Důvěra v přeprodejce stáčených vín a osobně mne její zákaz nijak nepoškodí. Přesto plošný zákaz, respektive možnost prodeje jen ve vinařství, nepovažuji za rozumné rozhodnutí. Obzvláště v době, kdy jsou všemožných příšerností plné i běžné lahve a jejich podíl by takto jen zbytečně stoupl.

Stav trhu v oblasti sudových i základních lahvových vín je v katastrofálním stavu, ale prostě je zakázat je snad až příliš jednoduché a tím pádem spíše nefunkční řešení, které bude navenek vypadat dobře, pár lidí tam nahoře se poplácá po zádech a promluví v médiích vinotékařům do duše o nutnosti přinést oběť pro vyšší vinné dobro. A vinná mafie pojede dál. Ať si třeba vinaři/dovozci sami „certifikují“ prodejce, kteří mohou jejich sudovku prodávat, dodávají jen do kvalitních provozoven s odpovídajícím technologickým vybavením, hygienou a kulturou prodeje. Je to v jejich zájmu. Zvyšte sankce, které takhle budou moct snadno a jasně jít rovnou za vinařem / velkodovozcem, na likvidační úroveň a po nějakou dobu masivně nakopněte kontroly (ty jsou ostatně posíleny už teď, ale je k zblití, že se mezi hříšníky neustále objevují stejná jména a furt nic). Systém společných záklopek a podobné návrhy (nešlo by už teď dotáhnou do konce všechny ty případy lahví působících vinětou pro drtivou většinu spotřebitelů jako moravské, ale ve skutečnosti z dovozu, uvedeno malým dotiskem na kontraetiketě?), zákaz sudovek, omlouvání velkoproducentů když „nechtěně“ (v uvozovkách, nákupy stovek tisíc litrů co nejlevnějšího hotového vína bez kvalitního rozboru si o průšvih prostě říkají) koupí víno už v zahraničí pančované glycerolem … je tu bordel, od úrovně malých vinařů, přes střední a velké až po osoby v různých oborových institucích. Trpí tím všichni poctiví vinaři i zákazníci. Ale alespoň, oproti stavu před 2-3 lety, se o tom nahlas mluví, což je zásadní pokrok.

palava_petkaMimochodem odbočka, když je řeč i o podnikatelské etice, stavu trhu a boji proti nešvarům, myslím že se to sem celkem hodí. Bývalo zvykem, když chtěl někdo někoho zastrašit, že mu poslal dopis. Hezky doporučeně, sepsaný advokátní kanceláří a na hlavičkovém papíře (dnes už se taky polévají auta kyselinou, ale to je jiná kategorie byznysmenů, byť se týká stejného oboru). Kupa lidí se lekne, sice to není přímo trestní oznámení, ale je to plné chytře znějících obratů, je tam jméno advokáta, vše zní hrozně závažně. Doba pokročila, dneska už není třeba doporučeného dopisu a stačí e-mail. Takovým zastrašoval jednoho z autorů O víně (úspěšně, nutno dodat, nechtěl si přidělávat problémy), který v článku prý některými výroky způsobuje „porušení ochrany dobrého jména společnosti“, advokátní koncipient z kanceláře zastupující Vinařství Mutěnice. Zrovna u producenta s podobně bohatou historií mne tento přístup hodně vytočil.

Takže si shrneme dobrou pověst Vinařství Mutěnice a také firmy Total Import, která je jejich strategickým investorem a sami uvádějí, že její vstup byl „rozhodujícím krokem ve vývoji“, protože jde myslím o příběhy, které si v současné atmosféře boje proti šmejdům na trhu zaslouží připomínat. Firma si „udržuje normu ISO 9001:2008, která je zaměřena na jakost výrobků a systém HACCP, který slouží pro kontrolu bezpečnosti výrobků“. Což samozřejmě nezabránilo tomu, aby u Vinařství Mutěnice SZPI odhalila nemalé prohřešky – od oxidázy, to se stane, přes přídavky vody (až 54 %), nepovolené přídavky kyseliny citronové a také nadlimitní obsah etanolu z přidaného cukru. Firma Total Import toho má taky pěknou sbírku, krom výše uvedeného v opakovaných případech také přídavek syntetického glycerolu. V rozhovoru pro iDnes uvedl jednatel Vinařství Mutěnice Jindřich Robek: „Bohužel Total Import přivezl v minulosti do ČR produkty ze zemí bývalé Jugoslávie, kde vinařský zákon povoluje jiná kritéria rozboru vína než EU“, firma prý nyní už „testuje dovezené víno na glycerol a vodu, aby se falšovaný nápoj již nemohl dostat do oběhu“. Pominu, že vína s kyselinou citronovou, vodou a nadlimitním etanolem pocházela i z Maďarska, naposledy když jsem se díval tak člena EU. Přijde mi, že při odběrech stovek tisíc (resp. spíše milionů) litrů vína a opakovaných problémech s nimi není zas takový problém žádat od dodavatele rozbor dle norem EU, pokud o to odběratel samozřejmě stojí, takže prohlášení výše je klasický alibismus. Srbské předpisy o výrobě vína nejsou totožné s těmi v EU, což ale neznamená, že dolít glycerol či vodu je běžně akceptovaná praxe. Pokud jde o enologické praktiky, tak se odvolávají na doporučení Organisation Internationale de la Vigne et du Vin (OIV), před změnami v roce 2009 jsou pravidla popsána v Rulebook on Quality and Other Requirements for Wine (Official Journal of FRY No. 54/99, 39/02; Official Journal of S&M No. 56/03), každopádně jde o snahy právě o harmonizaci s předpisy EU. Vinařství Mutěnice také nakoupilo a dodalo na trh obrovské množství zahraničního vína s padělanými doklady původu, ale stát je za to „trestal příliš tvrdě“, to se to podniká. Pro zábavu si můžete také pročíst výsledek kasační stížnosti (ke stažení zde) ve sporu Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce vs. Vinařství Mutěnice, pro mne jde o dost děsivou ukázku kličkování ohledně finančních sankcí za prokázaná pochybení, ale nejsem právník, že jo.

cenik_mutenice

Bonus na závěr? Vinařství Mutěnice si dovolilo dlouhodobě, v cenících sudových vín rozesílaných klientům i v nabídce na webu, bezskrupulózně uvádět položku „Tamjanika (Pálava), Srbsko“… což je samozřejmě nesmysl a ve stavu domácího trhu s touto odrůdou v podstatě návod pro různé stáčírny (a potažmo některé „vinaře“, kteří od nich ve velkém odebírají), kterou odrůdu si vybrat pro prodej a značení jako milovaná Pálava. Takže tak. V současnosti je možná vinařství úplně ISO, HACCP a vína čistá jako lilie, ale pokud jde o dobrou pověst, tak tam je to rozhodně složitější a na jakých základech bylo jejich současné podnikání vybudováno dobré nezapomínat.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails