Někdy si připadám, že žiju v nějakém zvláštním světě. Už mnoho let se tu opakuju, furt doufám v nějakou změnu a… nic se neděje. Teda děje, dneska už víno „jen“ s vodou, dodaným glycerolem nebo barvivy Na pranýři nikoho nepřekvapí, musí to být nějaká efektní kombinace. Každým dnem čekám na vzorky s metanolem, úvodní stránku v Blesku a dvě minuty v hlavní zpravodajské relaci na Nově. A následné vlnu odporu k vínům z Moravy, resp. od producentů z ČR. Přijde mi, že nějaká skupina lidí se prostě aktivně snaží důvěru v domácí vinařství (říkejme tomu tak, byť většinou jsou to spíše stáčeči suroviny ze zahraničí) potopit. Vezměte si takové Rulandské šedé, původem prý na Slovensku, které „bylo falšováno přídavkem 76 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. V chuti a vůni byla patrná silná oxidáza, v chuti navíc myšina.“ Je samozřejmě možné, že víno (společně s podobně odporným veltlínem a zweigeltem) má na svědomí prodejce Thi Lan Bach z Vilémova, ostatně „kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady k výrobku - nedoložila původ výrobku“, ale upřímně o tom dost pochybuji.
Podle lahví totiž víno pochází od dubňanské firmy Zlatý Hrozen, která má na svědomí podobné prasárny z kontrol přímo u nich i u dalších prodejců, včetně vín ze stejné řady. Na pranýři jsou už tři roky zpátky, celkem tam najdete 16 záznamů s jejich jménem, a prokázané hnusárny mají už v letech 2010/2011 (voda, syntetická barviva, moc kyseliny citronové, méně alkoholu než deklarováno). Vzhledem ke stáčení v Dubňanech nepřekvapí, že za firmou stojí jistý pan Chytil. Pokud je vám toto jméno povědomé, tak jistě právem, stejné najdete u firmy LIVI Dubňany (podvody s vínem a burčákem, to vše v kombinaci s víny v Salonu vín ČR a schopností připravit, hlavně v řadě LV 212, opravdu přesvědčivé kousky… o to smutnější a krásná ukázka naprostého nedostatku stavovské cti). Nechápu, prostě nechápu. Nevěřím tomu, že něco takového by bylo možno za hranicemi v Německu či Francii, o dobře poučeném Rakousku nemluvě. Možná jednotlivé případy, po jejichž odhalení ale nastává rychlá a rázná reakce, rozhodně by to nefungovalo dlouhodobě a opakovaně. Mimochodem tohle je i další argument, proč se zamyslet ohledně zákazu sudovek (a samotného mne překvapuje, že zrovna já vystupuji na jejich obhajobu), pokud v lahvích snadno narazíte na podobné hnusy a navíc je nemáte možnost ochutnat předem :-) Problém je zakořeněn očividně drobátko hlouběji…
