čtvrtek 5. ledna 2012

3x Francie co nemusí síru v Red Pif

le_mazel_mias_2005Sešli jsem se takhle včera, parta pražských vinných nadšenců a k tomu jako bonus jeden vinař z Moravy, ve vinném baru (restauraci, vinotéce) Red Pif a popili dobrého vína :-) Tenhle podnik má dost slušný výběr vín a kteroukoliv láhev vám na místě otevřou za stovku korkovného. Ceny i základních kousků jsou sice trochu vyšší, ale vyvažuje to styl sortimentu. Mají totiž v nabídce kupu vín netradičních, hůře dostupných, bio a biodynamických, nesířených a tak podobně (škoda, že z Moravy je doplňují sice slušná ale ničím výjimečná vína od Spielbergu, i u náš by šel najít sortiment co by zapadl o dost víc, bez váhání bych tam zařadil vína od Jaroslava Osičky, určitě by zapadla produkce Richarda Stávka a tak… ale možná prostě chtějí mít něco konvenčního za dostupný peníz, nechodí jim tam jen vinní extrémisté). Každopádně právě přístup bez síry byl společným jmenovatelem hned tří včerejších lahví. Asi nejen mne zaujala Domaine le Mazel z Ardèche a jejich Cuvée Mias 2005 postavené na odrůdě Viognier, o kterém jsem se tu rozepisoval už dříve. A krátce o vinařství a jejich červeném cuvée Larmande už tu také byla řeč. Mazlíci jsou vína tak trochu funky, obvykle vyžadují delší čas v karafě (hned po otevření tak trochu… smrdí) a ve sklence se mění pomalu s každým douškem.

red_pif_vecer

Tentokrát mám ke Cuvée Mias v poznámkách těkavými aromaty obalené žluté ovoce, dobře naložené znojemské okurky, mineralitu, náznak karamelu a všemožné drobné odbočky zajišťující hodně komplexní a zajímavý dojem, ovšem dost za hranicí přístupnosti pro „běžného“ konzumenta (= tohle je spíš specialita pro vinné úchyláky). V chuti je to pěkně postavené, výraznější, s páteří kyseliny, žlutě ovocité, trochu ostřejší, s mixem jablečných slupek a hořčinou rozkousnuté pecky. Hodně… jiné :-)

chatons_de_garde_calek_2009Rodině Oustric s mazlíky pomáhá jeden hodně zajímavý vinař. Bydli mezi svými vinicemi v karavanu a jmenuje se Andréa Calek aka Ondřej Čálek, český emigrant který v posledních letech za svá přírodní vína, technikou přípravy podle všeho dost inspirováných v Beaujolais, získává hodně slušné jméno různě v zahraničí (exportuje do Japonska, USA a tak a píše o něm čím dál víc lidí). Jeho Chatons de Garde 2009 je označeno jako prosté „Vin de France“, nějaké sofistikované apelační označení nečekejte. Jde o stoprocentní Syrah připravený bez síry za použití karbonické macerace a bez pobytu ve dřevě. Tahle „koťata na stráži“ (jestli teda správně chápu název, taky to může mít úplně jiný význam, francouzština je děsně zákeřná a mé pokroky mizivé) jsou podle zadní přelepky „nevhodná pro psy“, ale oproti Cuvée Mias asi trochu přístupnější i normálnímu konzumentovi vína :-) Jde o víno hodně aromatické, výrazné, do tmavého ovoce a fialek, s živočišnější divokou linkou (až brett) a vůní kvalitního uzenářství :-) V chuti suché, bezva kyselina a pitelnost, divočejší a živočišné, opět něco slupek a pecek, delší, takové selsky sympatické. Určitě by mne zajímala celá láhev, popíjet v klidu večera či spíš postupně večerů několika.

guy_breton_morgon_vv_2009No a na závěr něco z kolébky současného sans soufre hnutí, Beaujolais. Navíc od vinaře, který je součástí původního „gangu čtyř“ (jak je označil Kermit Lynch) těchto alternativců. Guy Breton sídlí v Morgonu, kde má také největší část ze 3ha svých vinic. Pracuje bez nebo s naprostým minimem síry za použítí karbonické macerace, bez docukřování, bez dodaných kvasinek, bez filtrace (což platí i o vínech výše, jen mi to u přírodních vín přijde tak nějak logické a skoro zbytečné opakovat). Otevřeli jsme jeho Morgon „Vielles Vignes“ 2009 (staré keře odrůdy Gamay zde znamenají přibližně 80 let). Výborný (a nyní většinou již dobře pitelný) ročník + víno bez síry, čekal jsem že už bude přístupné. Ale ještě potřebuje dost času, což bylo i vidět na postupném otevírání ve sklence, kdy se k základu přidávala kupa jemnějších aromat a zajímavých odboček. V úvodu bylo víno přímé, mladičké, ovocité, do třešní a jahodového kompotu. Suché, čisté, s výbornou kyselinou až trochu tvrdší, opravdu pěkná struktura s doteky minerality, dobrá délka. Zatím ale hodně sevřené, klidně bych tomu dal další 2-3 roky a užíval si ho potom. Nebo delší dobu dekantovat či popíjet v průběhu několika večerů.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails