středa 15. září 2010

Opožděné sebeoslavné 3. výročí Jižního svahu

legacek_sklenka Tak už je to tři roky, co pro Vás (a taky pro sebe, samozřejmě) páchám tenhle blog! Tedy… ono to bylo tři roky už před měsícem, ale tenkrát mne sice poznámka v kalendáři upozornila, jenže zrovna bylo něco zajímavějšího na psaní a tak jsem se na sebeoslavný článek vybodnul, abych na to následně zapomněl jak na zoxidované víno. Ale co, stejně tu „finální“ podobu blog začal nabírat právě až po prvním měsíci psaní, takže se to hodí připomenout i dneska. Tři roky je zatraceně dlouhá doba! Za tu dobu se zde objevilo téměř 800 různorodě dlouhých článků, které na počet slov dohromady dávají už docela obsáhlou knihu. Fotek je tu 3000+, taky slušný balík. Další kvanta čtení lze najít pod články, společnými silami už jsme tu napáchali 4700+ komentářů. Kvantita, u všech třech „měřených parametrů“, samozřejmě nic nevypovídá o jejich kvalitě. Ale doufám, že nadpoloviční většina obsahu je zajímavá a některé zápisky opravdu dobré :o)

Jižní svah postupně získal hezkých pár stovek pravidelných návštěvníků (zhruba třetina návštěv jsou náhodné jednotlivé příchody z vyhledávačů a různých odkazů, většina pak ale návštěvy opakované, téměř polovina z přibližně 5000 unikátních návštěvníků měsíčně sem chodí alespoň jednou týdně, leckteří denně) z řad jak nadšených vínomilců, tak i vinařů, dovozců a restauratérů. Na Facebooku si Jižní svah nasbíral už skoro tisíc fanoušků, taky příjemné. Vlastně se tenhle proklínaný i milovaný sociální web se zařadil hned vedle Googlu na pozici nejčastějšího zdroje čtenářů, mnozí na něm prostě sledují novinky místo RSS kanálu. To vše sebou logicky neslo zvýšení „dohledu“, častěji jsem upozorněn na případné nepřesnosti a chyby (jen výjimečně postižený vinař/dovozce píše nějak naštvaně, spíš v klidu upozorní, docela změna oproti stavu před dvěma lety), ale to mi vyhovuje :o) Začala stoupat poptávka po reklamě a „objektivním zhodnocení zdarma dodané lahve“, až jsem kvůli tomu sepsal docela agresivní „inzertní podmínky“. Je to docela zábava, takový blog :o)

montchovet_bourgogne_2005 Zuby nehty se držím „nadšeneckého webu“ a snažím nijak nespojit s byznysem okolo, i kdyby jen inzercí. Že je mi někdo sympatičtější a jiný míň je tu stejně vidět, je to ovšem většinou díky chování lidí okolo konkrétního dovozce/vinařství či sortimentem, který mi opravdu sedí, a ne úplatky :o). Odskok od zdejších nekomerčních aktivit jsem si párkrát dovolil v podobě článků pro některá tištěná vinná periodika (kdysi pro Víno Revue, nyní něco málo do Wine & Degustation a Vinařského obzoru), ale tak nějak se mi mnohem lépe píše jen sem. V zahraničí se hodí mít možnost vytáhnout i barevný časopis, mají z toho lepší pocit, asi jako že ty informace, které od nich získám, zpracuji „objektivněji“ než kdyby to bylo pro web. Pokrčení nosem při zjištění, že jsem „nějaký blogger“ jsem při návštěvě vinařství zažil víc než jednou. Máme nějak blbé jméno či co. Možná je to tím, že si víc píšeme to co opravdu chceme a méně co ta vinařství chtějí, aby se o nich a jejich produkci psalo :o) Ale doba se mění a budou si muset zvykat. A vůbec nejlepší je nemít se za co stydět.

Někdy si říkám, že by bylo nejlepší vínem tolik nezabývat a prostě si jen užít tu či onu láhev. Čím víc to všechno člověk zkoumá, na tím větší množství všelijakých „nepěkných nehezkých věcí“ naráží a požitek mu to kazí. Na druhou stranu si zase leccos jiného víc užije, když ví, co je na tom vlastně zajímavého a jakým způsobem vzniklo. No jo. Ale to věčné psaní degustačních poznámek, i na večeři u přátel… doufám, že mé občasné výlevy (nejčastěji pod štítky zamyšlení o světě vína) k těmto tématům nějak zvládáte :o) Během těch tří let se tu objevil nejeden problém, drsnější komentářová přestřelka i vážnější záležitosti (dva spory s Víno & Styl jsou myslím tím nejhorším), ale stále jsem docela rád, že i přes nárůst počtu návštěvníků tu obvykle diskuse nekončí nadáváním do idiotů či návrhy na fyzickou likvidaci producenta, které lze jinak pozorovat skoro všude, od webů o hi-fi po fóra chovatelů činčil.

hovezi
Stejně mi stále přijdou nejdůležitější lidé, které jsem díky tomuhle webu poznal. Ať už je potkávám na různých ochutnávkách a můžeme tam sdílet své názory, nebo se s nimi dokonce pravidelně scházím na domácích degustačních akcích, bez nich by to všechno byla docela nuda :o) Právě ten přesah vinného webu do běžného života je nakonec důvodem, proč se tím zabývat i nadále. Protože ta různá jídla bych nejspíš snědl a vína vypil i kdybych o nich nic nepsal, ale kdybych o nich nepsal, nejspíš bych nepotkal tolik lidí, se kterými si o nich můžu pokecat :o)

Před dvěma lety jsem k prvnímu výročí napsal: „Neuvěřitelně se těším na to, až se na tenhle blog (ať již s aktuálními příspěvky, nebo jen jako archiv potom, co s ním třeba v září 2008 seknu :o) podívám třeba za pět let a zasměji se těm šílenostem, co jsem tu psal a navíc jim i věřil :o) Až se proflákne, že nějaký bio vinař, na kterého jsem skládal ódy, míchal do svých vín techno-koncentráty odněkud z Chile, třeba. Nebo až si za rok otevřu naprosto zhroucené a nepitelné víno, kterému tu předpokládám velký archivační potenciál.“ A v kontextu současného dění na domácí vinařské scéně si to takhle jako dovolím zopakovat :o)

Zachovejte Jižnímu svahu přízeň, mám v hlavě docela dost různých nápadů a doufám, že některé z nich se podaří realizovat. Chce to jen čas a chuť (a chuť by byla). A nebojte, nepůjde jen o vinnou mapu supermarketů :o)

P.S. O vínech z fotografií v tomto zápisku se dozvíte něco později, obě si to totiž opravdu zaslouží.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails