pátek 8. srpna 2008

Pořádejte domácí ochutnávky!

Již několikrát jsem tu psal malý report z domácích ochutnávek. Co tak mohu sledovat, tak zájem o podobné „domácí“ ochutnávání vína má stále více lidí, z části asi těch, kteří se na nějakou „oficiální“ akci moc necítí. Už se mi to domů ani nevejde :o) Pro mne má tenhle typ akcí význam především v tom, že kamarádům a známým mohu prezentovat zajímavá vína (obvykle) z kategorií „v supermarketech nehledejte“ a sledovat, jakým způsobem reagují. Najde si poctivé ale poněkud netypické bio víno své obdivovatele? Co řekne běžný spotřebitel na takovou suchou sherry? Celkem mi to pomáhá zjistit, jaké tak dotazy u podobných nápojů mohou padnout a co lidi zajímá. Nevím, jestli díky tomu bude „lepší“ tenhle blog, každopádně mi to prozradilo docela hodně. A podobná akce má pro pořádajícího i hromadu dalších výhod…

Například mne obviňují, že je pořádám jen proto, abych si udělal v chladničce místo na jiné lahve :o) Trochu pravdy na tom vlastně je, mnohá vína otevírám mimo jiné proto, že je nechci pít sám, je to nějaká zajímavost a přijde mi lepší podělit se s více lidmi. Podobně mizí i vína, která mne dříve nějak zaujala, ale jen tak večer jsem neměl sílu otevřít poslední lahev co mám. Takhle ve společnosti je to snazší a navíc se dozvím, jestli zaujala i někoho dalšího, nebo šlo o nějakou mou další úchylku. A samozřejmě tu jsou všechny ty klasické výhody degustací, tedy přechutnání více vín najednou ve společnosti, příjemné povídání i sdílení znalostí a zkušeností a tak vůbec všeho okolo. Jediné, co fakt nesnáším, je následné umývání a leštění té hromady skleniček :o)Poslední ochutnávka z této domácí série proběhla za hojné účasti v pondělí a tentokrát neměla nějaké přesně určené téma, šlo spíše o sadu vín sestavených do červenobílého (polo)letního mixu. Po zavíňovacím vlašáku (lehce anonymní nulasedmička z Hrušovan) přišel první pokus na lidech, slušnější představitel Saké dovezený z Japonska. Podobně jako výše zmíněná suchá sherry se tento nápoj s velkým nadšením nesetkal, ale já tu určitě časem článek s popisem výroby a pár vzorků spáchám. Pokračovalo se s Château Radyně Extra Brut od Bohemia Sektu a pro mne největším překvapením večera, Le "G" de Guiraud 2007. K oběma nápojům jsem spáchal samostatný text.

Dost velkým zklamáním byl Ryzlink Rýnský 2005 pozdní sběr z Vinařství Salabka. O vinařství tu byl celý článek, tenhle ryzlink ve vůni odrůdu moc neprozrazuje, dominují v něm takové zvláštní „candy“ tóny, je tenký a dost krátký, surovina nejspíš dost bojovala se sudem a výsledek pro mne není přijatelný. Jediné, co se více odlévalo a nedopíjelo. Alsaský Gewurztraminer 2005 od Léona Beyera odrůdu naopak prezentovat hodně intenzivně. Velmi výrazné víno, aromaticky do růžových plátků a obecně květin až v takové té „odkvétající“ podobě, v chuti hutnější a květinové, ale na mne tak nějak hrubé, s lehce hořčími tóny.A především jednotlivé složky mi nepřijdou úplně sladěné a vyčuhují tak nějak samy o sobě. Ale tenhle problém mám s dost tramíny a myslím, že mnozí účastníci ochutnávky mají názor značně odlišný. Já prostě stejné peníze vždy raději vydám za Beyerův špičkový ryzlink.

Předěl mezi bílou a červenou částí zajistilo rosé z Cabernetu Sauvignon ročníku 2007 od chilského vinařství Anakena, opět tu o něm už pár řádků bylo. Tentokrát mi přeci jen přišlo stále o něco hutnější, než od rosé pro pití někde v horku na zahradě čekám, ale mám v plánu ho vyzkoušet i na ledu nebo nacpat do ovocné bowle :o) Hodně jsem se bál reakcí na dvě ne úplně tradiční vína. Nejdříve zemské Rulandské modré 2005 z Kutné Hory a poté Cuvée Špigle 2006 od Richarda Stávka. U obou tu opět najdete starší články. Zde mne neuvěřitelně potěšilo, že především Cuvée Špigle se setkalo s velice kladnou odezvou. Kdyby se mne někdo zeptal předem, které z vín zaujme nejvíce, tak bych skoro sázel na Anakenu, jejichž roséčko a nabušené Carmenére moc rád nalévám návštěvám, protože „běžné konzumenty“ skoro vždy nadchne. Tentokrát domácí (a navíc netypická) produkce zvítězila na celé čáře. Poslední dvojice vín uskutečnila plán, který se zformoval u dřívější recenze na jedno z nich, Zweigeltrebe 2005 barrique od Františka Mádla. Plánem bylo srovnat ho s nějakým Bordeaux v podobné cenové relaci, k tomuto účelu posloužilo Château Sénéjac 2004, Cru Bourgeois Superieur z Haut-Médocu, o kterém určitě napíšu obsáhlejší článek co nejdříve. Docela komplexní, intenzivní a ovocný barik od Františka Mádla se s klasickým Bordeaux a jeho mladou šťavnatou ovocitostí, karamelkami a trochou živočišnosti ve vůni a docela hezky postaveným tělem s dostatkem ovoce, kyselin a zatím i třísla, popasoval víc než dobře. Myslím, že při nějakém hlasování by to možná bylo i nerozhodně. Já bych bral spíše Sénéjac, už pro další (předpokládaný) vývoj do krásy a o šedesát korun nižší cenu :o) František Mádl má zase velké plus v tom, že po pár týdnech objevil tu mou recenzi a jako reakci poslal informace o vinici i detaily přípravy vína jako takového. Sem tam se (spíše u článku v komentářích) objeví nějaká uražená reakce, podobný informacemi narvaný e-mail byl skoro zjevením a velice potěšil. Mimo jiné z něj vyplynulo, že víno je naprosto minimálně sířeno (volná síra 7 mg/l, celková 25 mg/l) a jde o první sběr z čtyřleté vinice, takže doporučuji sledovat ji dál. Pokud totiž podobně vypadá (skoro) panenský sběr, je na co se těšit…

A teď už přeji příjemný letní víkend. Nějakou ochutnávku během něj už asi uspořádat nestihnete, ale otevřít nějaké dvě pěkné lahvinky by neměl být problém :o) A pokud časem ochutnávku spácháte, tak dejte vědět, jak to dopadlo. Co za problémy vzniká, co vás na tom naopak baví. Dotazy na tohle téma padají docela často a zkušenosti vícero osob se vždycky hodí!

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails