pondělí 27. března 2017

Fino Jarana a levnější repliky populárních vín

fino-jaranaVčera bylo nádherně, letos poprvé jsem vyrazil běhat jen v kraťasech a krátkém tričku, konečně! A při západu slunce otevřel láhev sherry Fino Jarana od skvělého producenta Bodegas Lustau. Je to víno z jejich „základní“ řady, zraje v bodeze Los Arcos v podstatě uprostřed města, v soleře stráví víno zhruba čtyři roky. Ukládají ho svých speciálně tvarovaných lahví pod šroubový uzávěr, což považuji za ideální řešení. Světlejší žlutá barva. Parádní aromatika, klasika se vším všudy. Svěží pikantní štiplavější, jasný vliv flóru, solené mandle a vůbec slanost, olivový nálev, zelené jablko. Suché, překvapivě slušná kyselina a důraznost (ale patnáct alkoholu si v tom netipnete, flór sežral glycerol a působí to křehčím dojmem než alkohol napovídá), naprosto suché, slané, skořápky korýšů, dobrá délka s lehce mandlovým dozvukem. Mňam! Vinařství se neustále chlubí 90 body od Parkera, ale jde o hodnocení z doby před 12 lety. A za tu dobu se leccos změnilo. Z mého pohledu je tohle víno ještě lepší než bývalo (skoro bych si tipnul o chloupek méně úprav při lahvování) a aktuálně by spíš šlo do zóny 92+ :-) Ale neboduji, že jo. A je důležitější měřítko – doba od otevření lahve k vypití. A tohle se nám v ledničce určitě nezkazí!

Popíjel jsem tohle víno a měl u toho otevřený Forbes se článkem o „chemickém klonování“ vín a následně další informace týkající se téhož. To takhle vezmete nějaké populární víno a provedete u něj chemickou i senzorickou analýzu. Pak vyberete nějaké základní víno kupované ve velkém, které je stylově co nejpodobnější, zanalyzujete ho a zdegustujete… a upravujete. Několikrát dokola, dokud nevychází analýzou u makrokomponent alespoň 95 % shoda a u mikrokomponent alespoň 90 %. A máte „repliku“ :-) A prý cenově výhodněji. Logicky mne jako první napadlo Romanée-Conti – chtěli byste víno „z laborky“ na více než 90 % shodné? Za zlomek ceny? Že ne? Ani trochu? ;-) Inu ono k tomu stejně asi nedojde. Když jsem tak koukal na v současnosti replikovaná vína, šlo ve všech případech o záležitosti poněkud… šablonovitého charakteru, než záležitosti v něčem unikátní a takové, u kterých by se dalo mluvit o specifickém terroir. Kendall-Jackson Vintner’s Reserve California Chardonnay; Joel Gott California Cabernet Sauvignon, populární lehce nasládlý Pinot Noir Meiomi a Prisoner Red Blend. Tedy z mého pohledu vína, u kterých by mělo jít namíchat napodobeniny i bez větších laboratorních experimentů, úspěšné značky které už díky jménu už možná stojí o něco víc, než by podobný produkt stát měl (nebo spíš mohl, stojí tolik kolik jsou zákazníci ochotni za miliony lahví platit). Ale svět se mění a třeba bude za pár let běžně v obchodech replika DRC za pár korun. Nebo levnější kopie Fino Jarana. Jenže tam to nedává úplně smysl, když něco takhle skvělého zatím stále dá při troše snahy koupit za deset éček :-)

P.S. Degustaci „nereplikovatelných“ sherry můžete navštívit 12. dubna, bude tam spousta opravdu výtečných / výjimečných / zajímavých kousků.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails