pondělí 19. května 2014

Černé zemské hloupé vinné ovce

ct1Pokud jde o víno, a ostatně jakékoliv další téma rozhovorů a aktivit, mám jako všichni ostatní daleko k neomylnosti. Určitě jsem se dopustil v článcích, nejen zde na blogu ale i v novinách, nejedné chyby. A podobně je tomu u sporných názorů na to či ono, kde prostě mohu zastávat nějaký pohled a snažit se ho bránit, byť jiní to mohou vidět naprosto odlišně. Když jsem ale v sobotu četl článek Jak se neztratit v regálech plných vín v ekonomické sekci webu České televize, doplněk k jedné z epizod pořadu Černé ovce, přepadal mne pocit bezmoci a dojem, že všechno dělám tak nějak zbytečně. Nejde jen o sbírku vinných klišé, ale i několik závažnějších chyb a „odvážných“ tvrzení. Před očima se mi zatmělo především z této věty: „Chuť je sice individuální záležitost, na zemském vínu si ale nikdo moc nepochutná, zatímco víno přívlastkové bude chutnat asi každému.“ Uáááááá!!! Kde redaktorka, a potažmo profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze jako garant odborných informací v pořadu, berou odvahu něco takového prohlásit? Být některým z menších moravských či českých vinařů, takových co připravují skvělá charakterní vína bez nutnosti nechat si je zatřídit, asi bych požadoval po televizi vysvětlení.

A nejde jen o tento názor, pravda na veřejnoprávní televizi, zobrazit v pořadu na pod nápisem „Kategorie vín podle obsahu cukru ve vylisovaných hroznech“ položky „víno, zemské víno“ a „známkové a odrůdové“ a pokračovat různými přívlastky je ukázkový nesmysl a matení pojmů. Stejně jako tvrdit, že víno známkové musí mít stále standardní kvalitu, jako by se v tomto směru jakkoliv lišilo od vína odrůdového. Pokud jde o cukernatost hroznů, tak ta je samozřejmě zásadním faktorem ovlivňujícím kvalitu výsledného vína, to je jasné a nelze tvrdit opak. Ale proč tu sakra mají všichni tendenci neustále předstírat, že dost možná přezrálý výběr z hroznů musí být nutně lepší víno než třebas harmoničtější pozdní sběr či elegantní lehký kabinet. Že by jen kvůli možnosti za „výběr“ chtít víc peněz?

A pak už jsou tu různé drobnosti, vy si třeba najdete zase jiné, které jde ve světle zemských vín klidně ignorovat. Hodně bych polemizoval s tvrzením, že vinná chladnička s různými teplotními zónami se vyplatí spíše pro vína určená k archivaci. Považoval bych to spíše za záležitost komfortu, možnosti mít doma vždy na výběr z temperovaných oblíbených vín určených k vypití do pár let, než něco na dlouhodobé uskladnění. I na to se speciální chladničky ale dělají, samozřejmě. Docela by mne zajímala statistka, kolik z prodávaných vín má na lahvi opravdu uvedenu vhodnou teplotu servisu, zda skutečně půjde o většinu jak je v článku (v pořadu sommelier říká „některá“). Stejně tak sporná je věta o skladování vína v takové teplotě, při které by se pak mělo pít (pochopitelnější u již otevřených lahví, kde padla, ale stejně). I otevřené červené lépe udržíte v kondici v chladu než při 16+°C. K tématu uchovávání rozpitých lahví ovšem připravuji delší článek s experimenty a výsledky slepých degustačních srovnání.

Rozlučme se tvrzením z celkově dost vypečeného odstavce věnovaného problematice barvy vína: „Takže například bílé víno Tramín červený se vyrábí z červených hroznů, protože se do něj nenechá vylouhovat barvivo ze slupek.“ Ano, dnešní zápisek nebyl příliš tvůrčí a moc nového nepřinesl. Ale přiznám se, že odsouzení zemských vín přívlastek, který musí chutnat každému, mne prostě nadzvedl ze židle…

Pozn. fotografie v titulce pochází z pořadu, redaktorka očichem hrdla láhve kontroluje kvalitu vína před nalitím.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails