čtvrtek 17. října 2013

Hedonistická Apůlie a Bordeaux okolo 200 Kč

Leone-de-Castris-Primitivo-di-Manduria-Villa-Santera-2011Jedním z oblíbených slov slavného vinného kritika Roberta Parkera je „hedonistický“. Používá ho především pro různé ovocné, extrémně vyzrálé záležitosti, vína s hromadou alkoholu a typicky i docela dost dřevem. Vína, která jemu přinášejí obrovský požitek už v mladé podobě a podle něj by takto měla fungovat i na ostatní. Oproti tomu různé naturální kousky zavrhuje právě proto, že hedonistická typicky nejsou, nepřinášejí to správné potěšení. Inu každý jsme nějaký. Vzpomněl jsem si na to včera večer, kdy otevřel a pil dvě vína, se kterými by RP snad problém neměl. Občas je prostě na červené nabušence chuť, a nemusí být zrovna kus polosyrového masa, speciálně pro manželku mám vždy nějakou připravenu :-) Pokud nesaháte po věcech z nového světa, tak podobné kousky parádně zvládá hlavně Itálie a potažmo Španělsko, navíc za hodně rozumné prachy.

Před nedávnem jsem si projel průřez produkcí vinařství Leone de Castris (web), jednoho z nejvýznamnějších a nejstarších producentů z „podpatku“ Itálie. Souhrnný článek jsem psal pro jeden časopis a než vyjde, tak ho zde uveřejňovat nebudu, ale na jeden vzorek se mrknout můžeme. Primitivo di Manduria Villa Santera 2011 je víno výrazné, intenzivní ve vůni, tmavě sladce ovocné, lesní ovoce, borůvky, jižní projev s dotyky sušeného ovoce a kořenitostí, vliv dřeva. Plnější v chuti, zakulacené s jasnou nasládlostí jak z nějakého zbytkového cukru tak i vysokého alkoholu, ale i s moc fajn kyselinou a výraznějšími tříslovinami, takže nepůsobí nějak utahaně. Slušně dlouhé, fajn. Efektní, líbivější, s potenciálem nadchnout velké množství konzumentů a skvělou cenou, u Vinostrada jde o dvoustovkovou záležitost. Zástupce vinařství (majitel byl nemocný a nemohl dorazit) na dotaz k cukru mluvil mimo jiné o tom, jak v posledních letech sklízí čím dál dříve, začíná být problém dostat hrozny s vyváženým poměrem všeho co je třeba.

Château-Croix-Mouton-2009Byl to dlouhý pracovní den a noc, takže nakonec došlo i na láhev Bordeaux Supérieur Château Croix Mouton 2009. V poslední době jsem Bordeaux pil o dost méně a taky o něm skoro nepsal. Ne že by pro mne většina otevřených lahví byla zklamáním, jen… prostě mne nějak zásadně neoslovila, vždycky mi tam něco chybělo, bylo to „úplně v pořádku, ale…“. A na velká vína, která nadchnou na degustacích, nemám. Croix Mouton ale kupuju skoro každý rok (však o něm taky opakovaně psal), jde o víno okolo dvou stovek a obvykle přináší kvality mnohem dražších vín bez nutnosti s ním nějak šetřit, zraje ale funguje i mladé, nemusíte se stresovat s cenou a jde kdykoliv vylovit láhev z chladničky a vypít. Devítka, směs primárně Merlotu s nějakým tím Cabernet Franc, je momentálně v bezva kondici.  Temná až neprůhledná barva, výrazná a již naleželejší vůně (tipoval bych starší víno, možná konkrétní láhev), sladké tmavé ovoce, lesní, dřevo, lehce živočišnost a divočejší tóny. Plné, suché, ale sladké ovoce a znát vyšší alkohol, dobrá kyselina, stále třísloviny ale již uhlazující-se, krásně udělané jasné Bordeaux, čisté, s výbornou dochutí, vyvážené, parádní jen tak i k jídlu. Primitivo výše nejspíš nadchne více konzumentů, já bych protentokrát preferoval spíše tohle Bordeaux.

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails