Cestou ze Somló jsme stavěli u dálnice v Marché na rychlé jídlo, jako vždy jsem projel i nabídku vín místního obchodu (je to prakticky reflex, neubráním se tomu ani v trafice) a byl vlastně docela příjemně překvapen, žádná sbírka „motýlů a rudých křížů“ jako u nás, ale hned několik výtečných producentů. Mimo jiné šlo koupit za méně než dvě stovky Sopron 2011 vinařství Weninger, biodynamickou (v přechodném období na certifikaci) červenou směsku jednoho z mých oblíbených rakousko-maďarských vinařů (zde pár fotek). Jde o směs spíše z mladších (13 let) výsadeb v poměru 35 % Kékfrankos (Frankovka), 34 % Merlot, 27 % Pinot Noir, 4 % Cabernet Franc, spontánní fermentace v nerezu a školení ve velkém dřevěném sudu.
Lahvováno pod šroubem jako základní červené na pití. Zábavná viněta okolo celé lahve (písmeno S není tisk ale mezera). Hodně tmavá barva, fialový odstín. Na první ovonění evokuje šťavnatost, červené i tmavší peckoviny, něco kořenitosti, čisté, svěží. Suché, šťavnaté, mírně natrpklé s výraznější kyselinou, přes alkohol 13 % spíše lehčího střihu, přímočaré, peckovinově ovocité, „jídelní“ červené na zapíjení lecčeho, dá se popíjet celý večer a zobat k tomu jednohubky. Proč ne, nemá to žádný techno štych, působí poctivě a máte stále chuť na další sklenku. Akorát tedy jejich základní maďarská frankovka, Horitschoner Blaufränkisch, která sice stojí sice o chlup více (u nás je to chlup asi stovkový), mi přijde jako značně komplexnější pití, ale přitom stejně snadno „chlastací“.
Nedávno jsem tu psal o Château d'Arlay a jejich Chardonnay „à la Reine“ (Côtes du Jura) ročníku 2009, teď otevřel láhev ročníku 2008. „Příplatek“ za o rok starší víno byl pouhých deset korun, takže volba mezi 08 a 09 je čistě na obsahu lahve. Osmička je tmavě zlatá. Vůně již docela naleželá ale zároveň trochu sevřená, chce to vzduch aby víno prozradilo více. Citrusovost, medovo-kořenito-oříškový tón a pěkná jurská mineralita, dotyk dřeva a decentně uzený tón „starý vlakový vagón“, ale nic funky. Suché, dost výrazná kyselina, čisté, dobrá délka, jednoduše postavené (v kontextu Jury) bílé. Přišlo mi o něco méně zajímavé než devítka, ale upřímně za 230 korun stále pohodové pití. Znovu bych ale raději bral, a pokud půjde i vezmu, mladší ročník.
