Včera jsem si zase jednou zkusil být na opačné straně stolku, tedy neobtěžovat svými otázkami ty, co vína nabízí, ale sám je rozlévat a na dotazy odpovídat. Kamarád mne požádal o pomoc při akci pořádané pro sponzory hospicu Dobrého Pastýře v Čerčanech, ve kterém pracuje jeho manželka. Ověřil jsem si, že mne to (čehož si tedy nejspíš už všiml každý účastník ochutnávek, které páchám doma) strašně baví! Pokud zrovna nenarazíte na nějakého magora, tak je strašně fajn řešit s těmi lidmi co jim chutná, snažit se zjistit proč něco naopak nesedí, doporučovat, srovnávat pohled na styl vín. Jako prodejce bych asi fungovat nemohl, na to si až příliš často s některými notuji na téma „tenhle vzorek nic moc, že jo?“, ale jinak podobné zkušenosti poskytují kupu dalších střípků do mozaiky vnímání vína. Na co se typicky ptá běžný konzument? Co zajímá toho lehce poučeného? A jaký typ vína se dopije nejdříve?
Na stolečku bylo k dispozici celkem 15 různých vín, sedm vzorků z různých ročníků od vinařství Kolby a pak průřez spíše základními ale slušnými víny ze sortimentu Domaine R&W / Vinobraní. První dva požadavky, aniž by se účastníci mrkli na lahve, bylo „růžové“ a „sladší červené“. Asi správě tušíte, že v sortimentu nebylo ani růžové, natožpak sladší červené. Snaha prosadit jako sladší vyzrálejší jižní víno se nesetkalo s úspěchem, jelikož bylo barikované, což paní nemá ráda. Je to boj!
Nejzábavnější jsou obraty ve stylu „bílé víno ne, je kyselé a pálí mne z něj žáha“ a následné nadšení z moselského ryzlinku a sauvignonu z Loiry. Přemýšlím, kolik nepovedených vín je potřeba, aby se člověk naprosto zasekl na „vlašák mi nechutná“ a odmítal ho byť jen zkusit. Bavilo mne sledovat reakce na trochu zvláštní, živočišné víno, od dotazů na ten netypický tón v chuti a vůni a zkoumání po klasické prohlášení „zajímavé“ a rychlé vypláchnutí sklenky něčím jiným. U poučených konzumentů navštěvujících Moravu byl zas častý dotaz „Kolby? Odkud jsou, ty neznám.“
Krásně byl vidět pohled někoho, kdo řeší víno pro restauraci, u ničemu nevadícího jemného perlení mladého ryzlinku. Všem se to vlastně, když je ujistíte že to tam patří a je úplně v pořádku, dost líbí. Ale… co když to zákazník bude chtít vrátit jako zkažené, odejdou ty bublinky nějak časem? Nechtěl bych jezdit po restauracích a školit personál, navíc neustále se měnící. Každopádně jestli všechno vyjde, tak mne za nějakou dobu čeká pár večerů na place v menší restauraci jako sommeliéra, to bude teprve švanda!
Poznámky k degustovaným vínům (ve zrychleném režimu):
Weingut Loosen –Riesling Dr. L trocken 2009
O tomhle víně už jsem tu psal dvakrát, poprvé mne vyloženě nebavilo (čerstvě přivezené), podruhé bylo OK, teď mi přišlo dost fajn. Nekomplikované, čisté, živé, s jemnou perličkou, krásně pitelné, spíše lehčí, vyvážené. Povedený mladý ryzlink, byť za požadovanou cenu koupím zajímavější. Pak si něco pište, že jo…
Alain Geoffroy – Chablis 2008
Základní víno slušného producenta. I přes relativně mladý věk už znatelně nazrálé, pomalý posun do takových těch jablíčkových tónů. Korektní, ale pro mne dost nuda.
Weingut Franz Hirtzberger – Grüner Veltliner Steinfeder Donaugarten 2008
Vína od Hirtzbergera mne opravdu baví (psal jsem tu), vinařství jsem letos navštívil a přechutnal většinu produkce, časem doufám sepíšu víc. Především u základních vín mi jejich ceny přijdou příliš vysoké, ale holt je to prestižní producent. Tenhle Veltlín je hodně fajn, klasický, již trochu nazrálý, jemnější, vyvážený, slušná kyselina, mineralita, parádně pitelný. Nijak složitý, ale velmi pěkný.
Domaine Jean Pabiot – Puilly Fumé 2009
Aromatický, líbivější ale zatraceně příjemný Sauvignon. V chuti kulatější, vyvážené, čisté, parádně pitelné. Klidně bych zvládl o trochu víc kyseliny, každopádně moc fajn víno.
Domaine Pegau – Plan Pegau rouge
Psal jsem zde o Chateauneuf-du-Pape tohoto producenta a jednu dobu (v roce 2007) hodně pil právě Plan Pegau, strašně mne bavilo. A jsem moc rád, že jsem na něj znovu narazil. Ta varianta před třemi lety bylo o dost lehčího střihu, současně prodávané je silnější, temnější, docela hutné, delší, s výraznou živočišnou linku. Parádní pití, navíc dvoustovková záležitost, takové „Chateauneuf light“. Je to z hroznů sklizených mimo apelaci Chateauneuf a se zbytky z jejich ostatních vín, označené jako pouhopouhé stolní víno. Odrůdově přibližně 60% Grenache, 20% Syrah, 10% Carignan, a 10% mix všeho možného (Mourvèdre Merlot, Alicante, Cabernet, …).
Bernard Magrez – Chateau Bois Pertuis 2006
Magrez je jedna z hvězd Bordeaux, jeho nejslavnějším vinařstvím je určitě Pape Clément, a vinaří ještě kdo ví kde všude po světě. Tohle jeho víno je postavené na Merlotu s přídavkem zhruba 20% Cabernetu Sauvignon a 10% Cabernetu Franc. A po pravdě mne nudilo. Korektní, ale úplně obyčejné. Možná je to i ročníkem a potřebovalo by víc času, ale stejně. Prostě neoslovilo.
Sierra Cantabria Crianza 2005
Stoprocentní Tempranillo, již vyzrálé, čisté, dobře udělané. Nijak složité, ale veskrze fajn vyvážené červené.
Fontaleoni – Chianti „Colli Senesi“ Sciroc riserva 2005
Producent je znám spíše bílým, jeho nejznámějším vínem je Vernaccia di San Gimignano. Tohle je jeho pohled na Chianti a po pravdě jsem si u něj vzpomněl na svůj nedávný zápisek Italská párty a malé víno lepší velkého. Dobře udělané, výrazné, voňavé, ovocité, efektní, s důrazným svíravým tříslem a dobrou kyselinou. Ale zároveň opravdu hodně přejeté sudem, hlavně v aromatice je to přespříliš vlezlé.
Kolby Cuvée 1244 ročník 2007
60% Veltlín a 40% Rulandské bílé. Nazrálé až jemně naoxidované, jednodušší, ostřejší. Nezaujalo.
Kolby Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr
Minerální, medový, skvěle udělaný delší vlašák. Vyvážený, perfektně pitelný, kyseliny, tělo. Skvělé víno!
Kolby Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr
Mladý, živý, bylinkový čistý rýňák. Kyseliny, živost, pitelnost. Dost povedené.
Kolby Ryzlink rýnský 2006 pozdní sběr
Nazrálé až mírně za zenitem, nalomené. Kyseliny, zbytkový cukr, celkově ale neharmonické, divné, nebavilo.
Kolby Modrý portugal 2008 zemské
Na úvod dost zaprděné, chce rozdýchat. Čerstvá ovocitost, dobře pitelné, spíše jednodušší obyčejné červené na pití jen tak.
Kolby Modrý portugal 2006 výběr z hroznů
Vyzrálé, temnější a hutnější, poměrně zajímavé, uhlazené v chuti. Slušné.
Kolby Cabernet Sauvignon 2006 výběr z hroznů
Výrazné, ovocité, kořenité, seriózní a poměrně komplexní. Již uhlazenější v chuti, plnější, vyvážené, dobře udělané. Velmi pěkně nazrálo, moc povedený domácí Cabernet. Zajímavá zkušenost a důkaz, že ač Cabernet na Moravu nepatří (furt si na tom trvám, v poměru k výsledné ceně moc doporučeníhodných kousků najít nejde), tak někdy se opravdu vyvede :-)
Co myslíte, že se vypilo nejrychleji? Cabernet Sauvignon z Moravy. Trpím! Alespoň že suchý ryzlink byl na druhém místě, to mne trochu uklidňuje, svět ještě není úplně zkažený :-)
Před nějakou dobou jsem tu psal o představení ročníku 2006 z vinařství Kolby, možnost ochutnat nějaká vína po téměř přesně dvou letech byla dost fajn. Vývoj Cabernetu potěšil, u Ryzlinku výsledek nic moc. Každopádně přívlastková bílá ročníku 2007 mi seděla moc, oproti až zbytečně hutnému stylu nulašestky je to o hodně živější a lépe pitelné. Byť ceny 300+ jsou na mne moc a jde najít odpovídající vína levněji, u rýňáku určitě. Dobrých suchých minerálních vlašáků je ovšem pomálu, narážím spíš na vína vyloženě nudná a obyčejná „jakostní“ a nebo naopak přezrálé výběry, se zbytkovým cukrem. Takže tenhle potěšil moc, nějakou láhev bych i zakoupil :-) V poměru ceny ke kvalitě bych si z výše uvedených vzal určitě Puilly Fumé a Plan Pegau rouge. Z těch několika málo prodaných lahví ale suverénně vedl Riesling od Loosena, i přes ten sníh a zimu venku, která volá po svařáku či punči :-)
Odkazy: Na druhé straně barikády (jak jsem stál u stolečku na akci prezentující vína z Maďarska)
