čtvrtek 10. dubna 2008

Gourmet Guide po vlakových nádrážích

Když jsem tak přemýšlel, čím začít malého průvodce po gurmánských zážitcích z Japonska, inspirovala mne nedávná cesta domů vlakem. Na následujících řádcích vám popíši, jak to jednou bude u nás vypadat. Představte si, že na všech jen trochu větších nádražích v České republice dostáváte zdarma brožurku „průvodce gurmeta po vlakových stanicích“, ve které jsou podrobně vypsány desítky podniků všeho druhu, jež se nacházejí v přepravním prostoru jednotlivých nádraží Českých drah. Hnedka vidíte otevírací dobu, typický sortiment a přesnou polohu v nádražním komplexu.

Těmto podnikům pak asistují stovky dalších, již za turnikety, ale stále v prostoru nádražních budov. A tak je v podstatě možné se jídelně libovolně vyřádit, aniž by člověk vůbec musel opustit nádraží. Bez strachu z nějaké choroby, obludností na přepáleném tuku z divných stánků a bez bezdomovců a dalších individuí, které se svým dotazem „nemáte nějaké drobné“ čekají, až vám prodavačka vrátí na stovku. Všichni se na vás usmívají, jídlo je dokonale čerstvé a za ceny místně obvyklé, žádné speciální přirážky. Vítejte v ČR roku 2150 (když to dobře půjde) a Japonsku současnosti…

Pekárny, suši bary, nudle, kavárny, prodejny boxíků s jídlem na cesty, stovky malých stánků s občerstvením, ale i pizza, McDonald a další internacionální podniky. Všeho dostatek. I na malých nádražíčkách vždy najdete alespoň něco, minimálně jeden funkční obchůdek. A v případě největší krize alespoň automat, ze kterého lze vymámit třeba horkou polévku (odzkoušena jedna docela fajn s kukuřicí). Na fotkách jsou občas vidět plastové modely jídla, vyráběny částečně asi na zakázku a u základních jídel dostupné ve speciálních obchodech. Finální produkty vypadají o trochu lépe a lákavě voní, přesto je plastová iluze skoro dokonalá :o)

A teď něco o balení vína a saké, nejen na cestu vlakem. Tetrapaky už jsou dneska standart pro různé stolní humusy, bag-in-box občas obsahuje docela fajn vína a na nějakou párty se vyplatí, o vínech v plechovkách už jsem tu (rozčileně) psal. V Japonsku mne příjemně potěšilo balení „one cup“, které se objevuje u saké. Sklenička s kovovým víčkem, stačí odtrhnout a hezky vypít, třeba v tradiční horké koupeli (ta mi strašně moc chybí, sedět v jezírku s horkým pramenem a nechat si na hlavu bubnovat déšť a koukat na hory… to bych zvládl každý víkend :o). I když víno si v tom úplně představit nedovedu. Ovšem balení vína, které taktéž můžete vidět na fotce níže, to bych si klidně i odpustil. To je skoro větší hrůza, než ty plechovky.

No a na závěr, již mimo nádraží (byť vstup na tohle místo je skoro přímo od vlaku a celá oblast se táhne podél tratě), kratičký videozáznam z jedné takové pěkné tržnice v Tokiu. Bylo tu, tedy alespoň z ryb a sortimentu na tradiční jídla Japonska, prakticky všechno :o) A navíc tolik stánečků s různými chuťovkami, minimálně tu pod videem (taková sofistikovanější plněná „omeleta“) se pokusím zopakovat doma.


P.S. Pokud by měl někdo pocit, že mi v nedávné době hnula žlučí vlaková doprava v ČR, tak má pravdu. Vlakem jezdím často a upřímně si myslím, že bez nějakého čistého vzduchu a konkurence pro ČD to bude stále takový humus, jaký je to chvílemi dnes. Ale to sem nepatří. Jen by mne zajímalo, zda ČD vyřeší mou reklamaci na téma „na minulou reklamaci jste se vykašlali a nikdo se mi po více než tři měsíce neozval.“ Tož asi tak…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails