Opakování matkou moudrosti, takže dneska znovu mé oblíbené téma. O víkendu jsem byl s rodinou na jedné akci mimo domov a když mi kapela a další místní osazenstvo vypilo všechnu dovozenou cavu i tichá vína, byl jsem nucen improvizovat :-) Výpravu do obchodu jsem požádal, ať mi vezmou dvě lahve „vína z Moravy“, pokud možno Znovín či Habánské sklepy (v kontextu sámošek pro mne celkem sázka na jistotu slušné pitelnosti). Reakce byla „prostě něco trochu lepšího, jo?“ Ani jedna z těchto značek nebyla a skončil jsem se dvěma lahvemi z Vinium Velké Pavlovice. Jejichž obsah, podpořen nápisy Exclusive a Sélection, odpovídá očekávání (technologicky zvládnuté a bez vady). A které krásně ilustrují přetrvávající problém se značením vín. Pro běžného zákazníka je to prostě jasná Morava a nemá potřebu studovat „fine print“ na zadní vinětě, kde by se dozvěděl, že jde o dovoz z Maďarska. Vinařství jednoduchým způsobem těží z obliby domácích vín, prodat totéž za 119 Kč by při jasné adjustáži coby maďarské víno prostě bylo v sámošce obtížnější. A logicky se producenti jakémukoliv tlaku na lepší označování brání. Protože na současném stavu vydělávají. Nic víc v tom není. U těchto dvou lahví to navíc vypadá, že krom původů hroznů/vína v Maďarsku tamtéž převedli i zpracování vinět…
Vládní návrh nového vinařského zákona pravil, že „U vína vyrobeného nebo plněného na území České republiky a uváděného do oběhu v obalu určeném pro spotřebitele se povinný údaj o provenienci podle předpisu Evropské unie o označování a obchodní úpravě některých vinařských produktů uvede rovněž na etiketě v hlavním zorném poli, a to písmem, jež odpovídá nejméně dvojnásobku minimální výšky písma podle čl. 13 odst. 2 a Přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění.“. Což by bylo oproti současnému naprosto nevyhovujícímu stavu, kdy na hlavní vinětě může být velkým písmem z geografických údajů jen název moravské vinařské obce (= součást jména vinařství, takže přeci žádné vydávání vína za moravské), přeci jen znatelné zlepšení. Proč pravil? Pokud je mi známo, tak v již brzy znovu projednávané novele byla tato úprava pozměňovacím návrhem odstraněna. Co na to Svaz vinařů ČR?
Nebudu plýtvat časem a energií. Tohle je vlastně jen připomínka, že čas utíká a s tímhle problémem se furt nic nestalo, vlastně hlavně pro nové čtenáře Jižního svahu. Protože o tématu jsem psal už mnohokrát. Takže doporučuji třeba „otevřený dopis“ Uměle vyvolávaný problém s označováním vín (z února 2013) či „klasiku“ Podvody, podvůdky a „jen“ prohřešky proti etice (červenec 2011). Ale třeba to fakt nikoho jiného nezajímá, ani běžné konzumenty, kdo ví.
6.9.2016 - Po uveřejnění článku mi napsal JUDr. Tibor Nyitray, prezident SV ČR. První část naší komunikace s jeho svolením uveřejňuji, jedná se myslím o zajímavý doplněk k tomuto problému.
Honzo,
četl jsem Váš článek ohledně novely vinařského zákona, resp. vypuštění ustanovení zavádějící DUPLICITNÍ povinnost uvádění údaje o provenienci. Musím říct, že bych od Vás, tak jako obvykle, očekával hlubší zamyšlení nad tímto tématem a uvedení i jiného ustanovení zákona v úpravě navrhované ZEV. Stejně jako Vám i nám vadí situace, kdy je konzument vína maten tím, že v láhvi vína s etiketou evokující domácí provenienci se může nacházet víno ze zahraničí. V souladu s předpisy EU je informace o původu vína umístěna spolu s jinými tzv. povinnými údaji na jednom společném místě, tzv. “zorném poli”, nejčastěji na zadní etiketě, provedena písmem, jehož velikost definuje příslušný předpis EU. Řešení, které navrhlo MZe je špatné z několika důvodů:
- Je v rozporu s předpisy EU a i nadále by se musel stejný údaj uvádět společně s ostatními povinnými údaji na jedné etiketě. Tedy buď všechno ze zadní etikety dopředu, nebo provenienci uvádět jak vepředu tak i vzadu
- Znehodnocuje etikety, které jsou často minimalisticky provedené (např. Jakub Šamšula a pod.)
- Mělo by se vztahovat na vína domácí a na vína zahraniční, v ČR naláhvované, avšak co zabrání firmě, která mate zákazníky úmyslně, láhvovat, nebo jako láhvovat, víno v zahraničí a tím se této povinnosti vyhnout?
- V souladu s předpisy EU nelze tuto povinnost uložit zahraničním výrobcům a dovozcům, kteří by mohli i nadále uvádět údaj o provenienci na zadní etiketě?
- Jak tento zmatek komunikovat vůči zákazníkům?
Osobně mně velmi mrzí, že jste “cudně” pominul jiné ustanovení, které jako pozměňovací přijal ZEV a které SVČR prosazuje již o počátků diskuzí o novele zákona . Jedná se o povinné použití jednotné záklopky na láhve obsahující vína domácí provenience s CHOP a CHZO, tedy vína, u nichž je původ jednoznačně domácí. Tím dojede k jednoznačnému a velmi jednoduše viditelnému, dobře komunikovatelnému odlišení “našich” vín od zahraničních. Jistě Vám nemusím připomínat, kde jsme se inspirovali…
Pevně doufám, že toto opomenutí není způsobeno nějakou Vaší nevraživostí vůči SVČR. Řešení “jednotná záklopka“ pro domácí vína podle průzkumu provedeném VF podporuje 86 % dotázaných vinařů a na valné hromadě SVČR, za účasti 164 vinařů všech kategorii dostalo 100% hlasů. Ostatně již jsem Vám dříve posílal dokument Návrhy opatření proti černému trhu z roku 2013. Tyto byly taky schváleny valnou hromadou SVČR. Troufám si odhadnout, že s většinou budete souhlasit a jistě uznáte, že se nám mnoho z nich daří prosazovat. Tak jak rozhodla VH SVČR. Pro jistotu Vám je opět zasílám.
JUDr. Tibor Nyitray
Prezident SV ČR
Dobrý den,
a děkuji za reakci.
Pokud jde o záklopku, tak to je jistě zajímavé řešení, ale tak trochu mám obavu, že stav u lahví o které mi jde to neřeší. Víno bude mít záklopku černou/bílou/zelenou jak jsou lidé roky zvyklí, na přední vinětě bude stále obří Bzenec či Velké Pavlovice. Co se změní? Možná nějaká velká reklamní kampaň pomůže vše vysvětlit, ale upřímně o tom pochybuji. Zákazníkům se vše musí nacpat před obličej naprosto jasně a nepřehlédnutelně :-) Vlaječku jsem cudně neopomenul, už jsem se o tom zmiňoval někde dříve, přijde mi to jako řešení doplňkové/pomocné, ne to hlavní.
Návrh zákona nebyl ideální (v tomhle konkrétním bodě byl vyloženě nedomyšlený a vadný), ale mělo se diskutovat jak řešit zmatek lépe, než že se to prostě vyhodilo úplně. Například předpisem, který řeší uvedení zahraničního původu vína ve stejném zorném poli, kde se nachází zavedený geografický název z České republiky / jméno vinařské obce (oblasti), písmem ne menším než xx procent velikosti názvu vinařské obce/oblasti. Tam by pak bylo jedno, kde je to lahvováno, zda v ČR nebo v zahraničí. A holt Vinium a další by museli původ uvést duplicitně. Ten paragraf mluví obecně o vínu vyrobeném nebo plněném na území České republiky, může mluvit o tomtéž ale z hroznů původem mimo území ČR, čímž by Šamšula mohl mít dále viněty jak chce. V právu nejsem vzdělán, jak přesně lze v souladu s předpisy EU řešit se musí zabývat někdo jiný, koukám na to coby laik a přijde mi, že je to řešitelné. Jen mne štve ten současný stav, kdy místo debaty jak řešit vhodným způsobem se raději problematická varianta vyhodí úplně. A záklopku s vlaječkou prostě jako řešení nevidím, i když určitý pokrok to samozřejmě je.
Každopádně Váš komentář je něco, co bych milerád přidal k diskusi do článku, pokud s tím nemáte problém (klidně v nějaké upravené podobě, jestli na to máte čas). Ať se ta diskuse vede smysluplně a ne jen výkřiky špatně/dobře.
Čeřovský
8.9.2016 - Úplně jsem neplánoval mít z tohohle naštvaného zápisku diskusní platformu k tématu, ale… vlastně proč ne. Každý může přispět v komentářích, delší reakci Petra Marka (Český archiv vín, soutěž Vinař roku etc.) přidávám rovnou do textu.
Nepatřím k těm lidem, který se zapojuje do diskuzí v tomto formátu a to ne proto, že jimi pohrdám! Naopak jsou pro mne inspirací a zdrojem názorů ze širšího spektra společnosti, která není svázána svazovou strategií "boje" :-). Nicméně musím reagovat na vyjádření presidenta SVČR a to zejména proto, že mu nerozumím!
Jako představitel nejvlivnějšího vinařského svazu se před léty pustil do boje proti falšování vín, klamání spotřebitele a potírání tzv. černého trhu s vínem. Nebál se přitom do médií leckdy "pouštět" tvrzení, která lze označit za domněnky, nepravdy a nástroj lobbingu ve prospěch určitých skupin producentů, dovozců či plničů vín.
Jeho reakce vlastně jen ilustruje jeho několikaleté snažení. Pan president SVČR uvádí ve své argumentaci proti návrhu zavést jednoznačnou identifikaci původu hroznů a zamezit tak klamání spotřebitele tyto argumenty:
1. Je v rozporu s předpisy EU a i nadále by se musel stejný údaj uvádět společně s ostatními povinnými údaji na jedné etiketě. Tedy buď všechno ze zadní etikety dopředu, nebo provenienci uvádět jak vepředu tak i vzadu
Nerozumím proč president SVČR, který si jako svůj hlavní cíl určil "boj" proti klamání spotřebitele investuje tolik svého potenciálu do aktivit, které mají zamezit tomu, aby údaj o původu hroznů byl " v předu i vzadu"
2. Znehodnocuje etikety, které jsou často minimalisticky provedené (např. Jakub Šamšula a pod.)
Nerozumím proč president SVČR, který si jako svůj hlavní cíl určil "boj" proti klamání spotřebitele investuje tolik svého potenciálu do aktivit, které upřednostňují minimalistický styl etiket pana Šamšuly nad možnost jednoznačného určení původu hroznů !
3. Mělo by se vztahovat na vína domácí a na vína zahraniční, v ČR naláhvované, avšak co zabrání firmě, která mate zákazníky úmyslně, láhvovat, nebo jako láhvovat, víno v zahraničí a tím se této povinnosti vyhnout?
4. V souladu s předpisy EU nelze tuto povinnost uložit zahraničním výrobcům a dovozcům, kteří by mohli i nadále uvádět údaj o provenienci na zadní etiketě?
Nerozumím proč president SVČR, který si jako svůj hlavní cíl určil "boj" proti klamání spotřebitele nevnímá možnost označit etiketu slovem MORAVA a ČECHY jako výhodu! Pro naše výrobce by toto označení mělo být součástí jejich marketingu, protože jsou to jen oni, kteří mají výsadní právo tímto slovem svá vína značit. Žádný plnič, dovozce či výrobce sektů z hroznů mimo ČR tuto možnost nemá. Znám mnoho vinařů, kteří jsou dnes hrdí na to, že mohou uvádět tato slova na všech etiketách a mrzí mne, že dle vyjádření prezidenta SVČR mezi ně zřejmě nepatří i on !
5. Jak tento zmatek komunikovat vůči zákazníkům?
Věřím, že president SVČR, který si jako svůj hlavní cíl určil "boj" proti klamání spotřebitele využije všeho svého vlivu a svých funkcí ve Svazu vinařů ČR, Vinařském fondu i Národním vinařském centru k tomu, aby našel finanční prostředky, které pomohou financovat účinnou mediální kampaň vedoucí k informování zákazníků. Nemám pochyb, že to dokáže, stejně tak, jak již několikrát v minulosti !!
Petr Marek za sebe
