pondělí 19. září 2016

Průřezová degustace sortimentem Alifea

Minervois-La-Ciaude-2010--Domaine-Anne-Gros-Jean-Paul-TollotMinulý týden se konal, tentokrát v prostorách restaurace Art Nouveau hotelu Palace, již čtvrtý ročník představení sortimentu dovozce Alifea. Pravidelně pořádají menší řízené tematické akce, leckdy hodně zajímavé, tohle je neřízená degustace kde si na zhruba osmdesátce vzorků šlo udělat obrázek o jejich běžném sortimentu a představeno bylo i několik úplných novinek. Vše hezky z pořádných sklenic od Riedelu, slušné sklo (v zásadě cokoliv dostatečně velkého a dobře tvarovaného, nemusí jít o žádnou z trendy značek) mne vždy navnadí ještě před prvním vzorkem. A naopak, pokud dostanu do ruky debilní sklo, tak rovnou jdu na vína s (často oprávněným) předsudkem, že si s výběrem prodejce zrovna práci nedal. Sklenkové postižení! :o) Vína byla v degustačním karnetu i na jednotlivých stolcích logicky poskládána a seřazena, zní to samozřejmě ale zdaleka není pravidlem a akcí, kde kroužíte po prostoru a hledáte vybrané víno je stále dost. Snaha o udržení dobré teploty byla možná někdy až přehnaná a vína trochu podchlazena, ale zahřát degustační vzorek není zas až takový problém. Degustovalo se za doprovodu živého klavíru, docela mne bavilo chytat všemožné klasické songy z osmdesátých a devadesátých v tomhle podání. Ale byl jsem tam kvůli vínu, že jo :-)

alifea1

Nejprve něco k novinkám. Dovozce zařadil do sortimentu vína z australského Hunter Valley, viz dřívější degustace k tématu. Audrey Wilkinson Semillon 2015 je ještě ve své extrémně mladé řízné podobě, ale za pár let bude dost fajn. Chardonnay 2014 už je k pití připravenější, šťavnatá svěží parádní podoba odrůdy. Shiraz 2013 již nazrálejší, s velmi pěknou ovocností a výraznější kyselinou, skvěle pitelný. Mé milované Burgundsko zastupoval v bílé povedený, čerstvý, minerální výraznější Saint-Aubin z výtečného 1er Cru „Murgers des Dents de Chien“ 2014 z Domaine Bohrmann a Chassagne-Montrachet 2014 Domaine Jouard, koncentrovanější citrusová pěkně postavená záležitost. V červené to pak bylo Vosne Romanée „Les Genaivriéres“ 2014 z Cacheux Jacques & Fils, taková po pravdě trochu řidší ovocná limonádka, vzhledem k apelaci docela zklamání (a podle všeho tak trochu nákup, aby byla dostatečná alokace na něco jiného z nabídky producenta). Za čtvrtinu ceny Vosne-Romanée byl k dispozici kalifornský Pinot Noir 2014 z vinařství Guenoc, sladčeji peckovinově ovocná záležitost, s tóny toastovaného dřeva, měkčí, pěkně udělaná líbivka pro davy. A líbit, i náročnějším konzumentům, se bude Bodegas Riojanas Monte Real Reserva de Familia 2010, koncentrovaná, mladá, tmavě ovocná Rioja s kupou dřeva, ale nic vlezlého.

Stolek číslo dva byl vyhrazen vínům z Itálie. Byla zde dvě výtečná „serióznější“ prosecca, vína u kterých jde mluvit o mineralitě, zajímavější stavbě a tak. Col de’Salici Brut 2015 a především La Vigna di Sarah Brut 2015, dost povedené kousky. Z klasické červené Itálie šlo ochutnat hned několik zajímavých vín (třeba Toskánsko od Fontemorsi či Castellare di Castellina), ale po pravdě všechna ostatní vína tak nějak zastínila láhev Brunello di Montalcino 2004 z vinařství Cupano, víno které mne nadchlo už na degustaci před lety. A svůj projev si drží, velké víno se vším všudy. I cenou, samozřejmě :-)

krutzler

U Francie jsem logicky nemohl vynechat bubliny. Aktuální šarže Champagne Jean Dumangin Carte d'Or působila trochu lehčím a kratším dojmem než obvykle, ale Extra Brut Blanc de Blancs byl hezkým, lehčím, minerální představitelem stylu. Stejně jako loni mi přišel fajn, čerstvý a výborně pitelný Crémant de Loire Brut Platine vinařství Louis de Grenelle. A opět mne hodně oslovilo, a už se s tím opakuju, Minervois La Ciaude 2010 z Domaine Anne Gros & Jean-Paul Tollot. Hluboké, temně ovocné, s perfektně zapracovaným dřevem, efektní jižní kousek ovšem s výbornou kyselinou, strukturou a délkou. Skvělé. Velký potenciál jsem viděl v Domaine Lionnet Cornas 2011, silném nabušeném červeném s výbornou strukturou, nutně ale potřebuje zrát.

Peter-Lauer-Fass-16V kategorii „ostatní“ se skrývala vína z Rakouska, Německa, ČR či Nového světa. Líbil se mi Ryzlink vlašský Family Reserve 2015 vinařství Ilias, mladičký a teprve na úvodu cesty, intenzivní s medovými a až botrytickými tóny, minerální linka, bezva kyseliny a délka. Pěkné. Nejmenší problém bych neměl s frankovkami od Krutzlera, především tedy Blaufränkisch Eisenberg 2014, tvrdší strukturovaný kousek s potenciálem být za dva roky parádní. A rozhodně bych si někdy chtěl projet kompletní nabídku vinařství Peter Lauer z Mosely, co jsem zatím pil je dost přesvědčivé.

P.S. Moc jsem nedal fotkám a navíc zdaleka neprojel všechna dostupná vína, čekal mne ještě náročný večer…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails