čtvrtek 18. dubna 2013

Velká Chardonnay z Chablis v různých podobách

fevre_chablis_les_lysNení tomu tak dávno, co jednou z oblíbených odpovědí na otázku, jaké víno si dáte, bylo „ABC“. Zkratka z anglického Anything but Chardonnay, cokoliv mimo Chardonnay, dobře vyjadřovala náladu pokročilejších milovníků vína především v USA a obecně Novém světě. Prostě všechna ta vína vypadala stejně, přezrálé, popcornově máslově, brutálně přestřelená dřevem. Stav se naštěstí významně zlepšil, i když podobné obludy můžete najít stále. Ale samozřejmě tu vždycky bylo, je a snad stále bude Chablis, místo kde narazit na dubové ploché monstrum je fakt smůla a podstatná část vín spíše potěší i zatvrzelé ryzlinkofily :-) Kyseliny prostě! Nedávno jsme se takhle sešli, prostor odvážně (v plánu byla i hodně vysoká liga, která mohla v hodnocení jejich vlastní sortiment porazit) poskytla vinotéka AdVivum, nad sérií vín právě z Chablis. A byla to zajímavá srovnávačka.

meuliere_chablis_forneauxOd Domaine de la Meulière (Nicolas et Vincent Laroche) z Fleys jsme zkusili základní Chablis 2010, aromaticky poměrně výrazné do až sladších tropiko tónů, med, mineralita, suché, čisté, medovost, slušná kyselina (ale prošlo malolaktikou), japonský zelený čaj. Sladčeji ovocné „běžné Chardonnay“ styl. Od stejného vinaře Chablis 1er Cru Les Fourneaux 2009 opět drobátko vlezlejší ovocitost, reduktivnější nerezové, trochu až „kozí sýr“ štiplavost. Suché, čisté, dobré kyseliny, mineralita, slušná stavba. Šlo o vína za 8 – 12€, takové normální kousky. Vlastně ten základ mi přišel lepší, ale v poměru k ceně proč ne.

Domaine William Fèvre patří mezi nejslavnější vinaře Chablis a tamní špičku. Možná nemá takový zvuk jako třeba legendární François Raveneau, ale zase jsou jeho vína normálně v prodeji a ještě cenově dostupná :o) Ve větší míře pracuje se dřevem, ruční sběr, omezení přečerpávání díky dobře rozvrženému vinařství a gravitaci… normálka :-) Chablis 1er Cru Les Lys 2010 pochází z polohy dříve patřící koruně, navíc ze starých výsadeb. Dnes je v Chablis 17 „souhrnných“ 1er Cru, kde každé z nich zahrnuje více či méně menších, vinař si může zvolit buď název přesný či ten zastřešující a známější (v tomto případě by to bylo Vaillons). Příjemná, výraznější vůně, jasně naznačující šťavnatost vína, výtečný mix minerality, sladšího ovoce, jablka, zralé, čisté. Suché, živé, strukturované bílé s až citrusovou kyselinou, rebarbora, komplexní, delší lehce krémový dojezd. Příjemné, neuvěřitelně vyvážené elegantnější pití, má to finesu. Bavilo moc, jeden z favoritů večera. vozí Le Bourgin.

billaud_simon-chablis_montee-de-tonnerreDomaine Billaud-Simon je dalším z významných vinařů, v tomto případě dokonce biodynamickým (ale i následující Christian Moreau jede tímhle směrem a Fèvre není žádný chemik), podnik naopak preferuje práci s nerezem a dřevo v minimální míře / vůbec. Srovnat jsme mohli dva ročníky téhož vína. Chablis 1er Cru Montée de Tonnerre v ročníku 2007 a 2008. Jedno z nich je ve vůni docela naleželé, sladce ovocné až směrem tropické ovoce a ananas, s tóny připomínajícími staré dřevo (ale je to čistý nerez), suché, zemitější, poměrně výrazné, teple silnější ale přitom rozstřelené ostřejší kyselinou, postupem času se lepšilo a uhlazovalo, mizela i takové lehce „nečistá“ linka, asi by potřebovalo víc prostoru v klidu doma. Víno druhé je opět docela naleželé, ovocitost v kombinaci s medem, kouřový tón. Suché, čisté, pěkně postavené, mineralita a výrazná kyselina, ale ne stoprocentně harmonické. Zajímavé, docela dobře pitelné a je tam kupa různých odboček se kterými si jde hrát, ale ten celek mne nějak nezasáhl (biodynamik nebiodynamik). Důraznější vína, i díky kyselině s potenciálem dál zrát, ale srdcovka to není. Na degustaci mi bylo jasné které je které, ale v notýsku mám u obou napsáno 08 %-) V sortimentu má Merlot d´Or.

chablis_vaillon_moreauO Domaine Christian Moreau Père et Fils už jsem tu psal dříve, k jejich vínům se vracím vždy rád. Chablis 1er Cru „Vaillons“ 2011 je víno samozřejmě velmi mladičké, s parádní svěží vůní, citrusy, přímé šťavnatě ovocné, minerální, vlhký pískovec. Suché, ovocné, šťavnaté, precizní, parádně vyvážené, delší, krásné. Jejich Vaillons mne baví vždycky. A pak je tu Chablis 1er Cru Vaillon „Cuvée Guy Moreau“ 2010, nedávno jsem se rozplýval nad o rok starším ročníkem. Zlatá barva, bohatá komplexní vůně, kouřovost, mineralita, sladší ovoce, jemnost v kombinaci s důrazností, i dřevo jakoby výraznější a přitom ho není o moc víc než v základním Vaillons, ten dojem dělají i staré keře. Suché, čisté, křupavě minerální, ovocné, strukturované, šťavnaté s perfektní kyselinou, dokonale vyvážené. Oproti devítce je jakoby o něco štíhlejší, ta evokovala Côte d’Or snad více než Chablis, baví moc. Pro mne, poměrem cena/kvalita i absolutním pocitem z vína, vítěz večera. Tohle je kůň AdVivum.

moreau_blanchot_2011Ochutnali jsme od vinařství, drobátko pedofilně, i dvě velmi mladá Grand Cru. Christian Moreau Grand Cru Les Clos 2011 je víno až hutněji ovocité (trochu mi ten žlutě melounový styl ovoce evokoval namazake daiginjo, nepasterovaná saké z hodně obroušené rýže), kouřové tóny. Suché, s naprosto parádní kyselinou, minerální, bohaté, výrazné, ale přitom takové průzračně ovocitě pitelné (kdy zrání ve dřevě to vše jen harmonizuje a nikde z toho neleze), šťavnaté, moc fajn. Tohle bude za pár let velmi slušné, ale stejně mi tam chyběl nějaký X faktor, který předchozí 1er cru mělo. Ovšem Christian Moreau Grand Cru Blanchot 2011 mne tedy nadchlo nekriticky, i láhev domů jsem si koupil. V mnoha ohledech připomíná Le Clos, ale je tam výraznější ovocitost do citrusů, grepu, a minerální kouřovost se pojila s něčím, co mi připomnělo až sušenou šunku, Jamón serrano. Naprosto fantastická důrazná kyselina, taková se jen tak nevidí a přitom celek ani v nejmenší nevypadává z harmonie, plnější, limetkově šťavnaté, precizní struktura. Plnost a důraznost, ale v takové té ryzí neutahané svěží podobě co Chablis opravdu umí, poměrně efektní a přístupné. Opravdu paráda.

fevre_les_closA teď návrat k  Domaine William Fèvre a jejich Grand Cru Les Clos 2009. Výraznější, teplejší ovocná vůně, uleželejší, složitější, na úvod trochu zaprděná a vyžadující rozdýchat, později komplexní a volající po zkoumání hezky v klidu doma. V chuti suché, plnější, krémověji delší, s bezvadnou kyselinou, minerální. Jakoby důraznější jasně pochopitelný „jednodušší“ teplejší základ, který se rozvíjí v něco jemnějšího, elegantního, nepodbízivě výborného (a vyžaduje víc pozornosti než Moreau). Opět bych, poměrem k ceně, asi sáhl po jejich Les Lys. Ale po pravdě to může být tím, že téhle poloze, respektive celému Vaillons, podléhám v Chablis asi nejsnáze, je v něm prostě „něco“, ne úplně nezávisle na vinaři, ale u těch lepších vždycky…

servin_bougrosA na závěr Domaine Servin, opět velmi tradiční a respektovaný producent, který momentálně nastoupil cestu nových výsadeb ve výrazně hustějším sponu (a navíc keřů z neunifikovaných klonů), pracuje se dřevem, omezuje či úplně vynechává filtraci a podobně. Chablis Grand Cru Bougros 2008 je víno již znatelně nazrálé, výraznější, hutněji ovocné s tóny dřeva a až jakoby sladší krémovostí. Suché, silné, komplexní, s bezva kyselinou, uleželé, jde na věc poměrně přímočaře ale daří se mu to. Líbilo, byť nezasáhlo tolik jako elegantnější Févre a precizní Moreau.

chablis_degu

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails