pondělí 8. října 2012

Ne úplně tradiční burgundy od Leroy

leroy_korkyLeroy. Pravidelný čtenář tohoto blogu si už jistě všiml, že ač má setkání s tímto burgundským vinařstvím jsou spíše jen výjimečná, většinou je pak výsledkem nějaký vyloženě nadšený článek, byť leckdy podivně nekonkrétně zasněný. Samozřejmě se mi už stalo, že jsem z degustace odcházel jen spokojen a ne v až nábožném vytržení, ale těch momentů, kdy měl pocit „přesně kvůli tomuhle jsem vínu propadl“, bylo o dost více. O některých setkáních už jsem ani nepsal, protože mi tak nějak přišlo hloupé halekat blahem nad víny, která si sám domů spíše nekoupím (důvodem jsou poměrně sadistické ceny) a krom občasných degustací má málokdo možnost se s nimi nějak dostupněji seznámit. Jak už jsem psal v jiném článku,  přišla mi zbytečná klasická blogová „onanie“ co dobrého jsem pil a jako že záviďte :-) O posledním setkání s touto burgundskou legendou se ale zmíním. Dovozce Leroy, firma AdVivum, uspořádalo totiž sympatickou PR akci, na které se pokusila seznámit vinné bloggery (než láhev obešla stůl, tak to trvalo děsnou dobu, každý si ji musel nafotit…) a pár dalších nadšenců s filozofií své firmy, tak nějak je upozornit kdo jsou a co dělají, nad několika lahvemi právě Leroy. Logicky neotevírali doménová Grand Cru a jiná vína v cenách menších osobních automobilů, ale spíše ekonomicky přijatelnější lahve. Ovšem aby nás to nenudilo, tak zase dost zajímavé a často něčím „jiné“.

leroy_foceni

O Lalou Bize-Leroy a třech firmách, které má tato dáma pod palcem (négociantské Maison Leroy a k tomu Domaine Leroy a Domaine d’Auvenay) je to důležité info na webu AdVivum. Sám jsem se tu rozepisoval třeba ve článcích Domaine Leroy ročník 2004 (ještě stále mlátím hlavou do zdi, že jsem tenkrát těch vín bedničku nekoupil… teď bych něco se ziskem prodal a zbytek si užil), Burgundsko 1957 – 2001 s madam Lalou Bize-Leroy, Ranní věštění z depotu, Podvečer, večeře a ráno s víny Leroy, Vánoční vinná skoropohádka, Slepý jako burgundský krtek a v dalších. Některé současné pocity z jejích vín shrnul minulý týden u článku o špičkové šardonce z Chile. Měl jsem tu „smůlu“, že jako první opravdu velká vína z Burgundska pil právě Leroy. Od těch prvních zážitků s nimi jsem už ochutnal stovky dalších burgundských vín, i od nejprestižnějších producentů a z legendárních Grand Cru vinic, ale… i když byl mnohokrát nadšen, zasažen fantastickými víny, srovnání s víny madam Leroy se prostě nedokázal zbavit. Samozřejmě dobrovolně přiznávám, že nemám napito Romanée-Conti, ale… kdyby se mi někdy v budoucnu poštěstilo a přišlo lepší, tak si to samozřejmě mohu vysvětlit tím, že to je vlastně taky z části a historicky Leroy :o)

leroy_pinot

Teď už ale k ochutnávce. Poznámky níže jsou takové „technikálie“. Leroy jsou často spíš strašně silné pocity a ty lesní plody a citrusy je takovým hloupým a prakticky nefunkčním způsobem, jak na papír alespoň část z nich dostat. Lepší by bylo malovat obrázky, skládat hudbu nebo něco vyřezávat z kusu starého dubového dřeva… ale… to umím mnohem hůře :o) Vína byla servírována naslepo (do odpovídajícího skla Riedel), měli jsme tedy možnost hádat, co asi tak pijeme. No nebylo to zrovna snadné.

chablis_2011_moreauAle „aperitiv“ jsem poznal celkem jistě, šlo o základní Chablis 2011 vinařství Christian Moreau Père et Fils (psal jsem to o nich už dříve), které mne opakovaně v různých ročnících velmi bavilo. Nazlátlá barva, svěží minerálně slinosbíhavá vůně, sladší ovocitost, decentně med, kouřový tón. Suché, živé Chardonnay s páteří parádní kyseliny, decentně krémové, delší, parádně pitelné. Chablis dělané trochu déle na kalech, poměrně seriózní, bohatší. Moc fajn.

leroy_bourgogne_grand_ordinaire_2004Domaine Leroy Bourgogne Grand Ordinaire 2004 je teoreticky jedna z nejnižších burgundských apelací, už jsem se tu o ní detailněji rozepisoval, kde může být a typicky je krom Pinot Noir i Gamay. Tady mi přišlo, že to bude spíše čistý pinot, nebo možná nějaké zvláštní staré smíšené výsadby kdo ví čeho s dominancí pinotu. Vůně byla prostě ryze burgundsky pinotová, poměrně pikantní a bylinná, divočejší a trochu živočišná až lascivní, vrstevnatá. Suché, čisté a sympaticky natrpklé v chuti, naleželé, slušně dlouhé, nijak složité, dobře pitelné fajn víno. Osm let věku? :-) Vůně asi lepší chuti, ale i tak hodně solidní výkon. Tipoval jsem Bourgogne Passetoutgrains, ale až po nápovědě, že tam nemusí být jen pinot… a to je jak kdybych netipoval vůbec, těch míchaných variant v Burgundsku zase tolik není.

leroy_chassagne_montrachet_rouge_2002Maison Leroy Chassagne-Montrachet 2002 je vesnický pinot z vinic, odkud pocházejí hlavně dnes asi nejslavnější bílá burgundská. Naleželejší barva. Víno se ve sklenici poměrně dost rozvíjelo a měnilo, i když byla láhev už nějakou to hodinu otevřena, stejně by ještě potřebovalo dost času. Opět trochu lascivnější divočejší vůně, sympatická lesní ovocitost, štiplavější těkavější tón, zajímavé, vrstevnaté, baví. Suché, svíravější v chuti, vyvážený mix ovoce, kyselin, tříslovin, sušených plodů. Tohle bych úplně v pohodě nechal zrát.

leroy_bourgogne_blanc_1998Maison Leroy Bourgogne 1998 je o rok mladším nástupcem vína, které AdVivum otevíralo velmi často a i já ho měl doma několik lahví (rozepisoval se o něm nejvíc tady), základní bílé burgundy od Leroy. Čtrnáct let je na běžné Bourgogne opravdu hodně, většina už by byla hodně mimo. Ale Leroy si na něm hodně zakládá (prý do něj jde velký podíl hroznů ze starých keřů v Meursaultu), jde o jakousi jejich bílou vizitku. Krásná zlatá barva. Citrusové tóny, poměrně znatelné dřevo, mineralita až do křísnutí křemenem, naleželé (budou i lidé, kterým to přijde už přezrálé, s hodně oxidativními tóny… upřímně tohle moc nechápu, přijde mi to v dokonalé kondici a se stále potenciálem ležet) ale stále čerstvé. Suché, čisté, ovocité, živé a krásně pitelné, delší. To se ovšem povedlo.

leroy_aligote_2009Domaine Leroy Bourgogne Aligoté 2009 představuje burgundského bílého otloukánka, tu „druhou odrůdu po Chardonnay“, z rukou kouzelnice. Vínu ale myslím trochu uškodilo, že šlo po silněji nadubované šardonce, opačné pořadí by asi bylo lepší (byť jsem dříve měl jedno doménové Aligoté, které bylo nadubované hodně a naslepo spíše připomínalo právě Chardonnay). Trochu bledší barva, mladičká čerstvá vůně, ale poměrně dost zaprděná, divoká, do tónu jako vyzrálý starý kozí sýr, netradiční. V chuti suché, čisté, velmi čerstvé, ovocité s výraznou kyselinou, trochu agresivnější ale s moc fajn stavbou, šťavnaté. Chce čas na rozdýchání i trochu uzrát v lahvi. Tohle jsem si tipnul správně :-) Takový hodně rozporuplný vzorek, která má mnoho co nabídnout, ale v současné podobě je hodně funky…

leroy_meursault_2002_les-perrieresMaison Leroy Meursault 1er Cru „Les Perrières“ 2002 je odskokem k naprosté bílé burgundské klasice v její Leroy podobě. Zlatá, hutnější barva. Poměrně mladě působící vůně, zase trochu divočejší a nic uhlazeného, dřevo, ovoce, vlakový vagón, mineralita, Toffifee, med, bylinné tóny. Suché, plné, výrazné, ovocité, minerální, klasické velké Chardonnay. Již naleželé, decentní tóny sušených jablek, dřevo, síla, šťavnatost, vrstevnatost. Krásně se ve sklenkách měnilo, hrál jsem si s tím jak dlouho to jen šlo a ze zbytku v lahvi si i dolil :o) Nádherné víno, kdyby stálo půlku asi si ho rovnou koupím. Můj tip byl Auxey-Duresses, což není úplně mimo, ale věk jsem si odvažovat nehodlal, to je u Leroy vždy dost ošemetná záležitost.

leroy_pinot_2

No moc fajn to prostě bylo. Vladimír Buřič z AdVivum byl vtipný, do ničeho nás netlačil a pojal to celé spíš jako přátelské setkání nad zajímavými víny, což ostatně stejně funguje vždycky nejlíp. Jen více podobných PR akcí, ehm… :-) Domů jsem si odnesl tu základní bílou burgundu, nešlo jinak, zase jednou při nějaké slavnostnější příležitost si doma užiju. Opět jsem si ověřil, že Leroy mne dokáže naprosto dostat. Jak to dělá netuším, ale v těch vínech je prostě něco… zvláštního, tajemného. Co jsem u jiných vín z Burgundska ještě nezažil a málokdy objevím někde jinde.

leroy_degustace

P.S. Tu galerie z degustace od dlouhana…

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails