pondělí 6. srpna 2012

Beaujolais smutně a nadšeně

voskova_zaklopkaV pátek jsem měl chuť na nějaké zajímavé červené, žádnou obludu, spíš něco živějšího, příjemně pitelného. A jelikož byl květový den, vylovil jsem z chladničky jeden malý poklad, který se mi povedlo ulovit ve fajn vinotéce v Nuits-Saint-Georges, zvolil jsem jej mezi všemi těmi úžasnými klasickými burgundskými okolo, aniž bych si vysloužil křivý pohled od personálu :-) Šlo totiž o Beaujolais, konkrétně Morgon 2010 vinařství Marcel Lapierre (web, dovozce u nás myslím bohužel nemají), jedné z legend minimálně v kruzích těch, co se více zajímají o hnutí přírodních (= kvalitní polohy a starší keře, bez pesticidů a herbicidů, spontánně kvašené, nedocukřované, s minimem síry nebo úplně bez ní) vín. Právě Marcel Lapierre stál, tak trochu pod vlivem Jean-Paul Théveneta, u zrodu jedné silné vlny, která se šířila z Beaujolais dál. Marcel byl jedním z těch, komu se podařilo vrátit pro mnohé Beaujolais zpět na mapu kvalitních vinařských oblastí, odkud ji aktivně mazalo mladé listopadové víno. Má láhev byla svým způsobem uzavřením jedné kapitoly (novou načíná syn Mathieu), základ produkce z ročníku, na závěru jehož sklizně Marcel zemřel.

morgon_lapierre_2010Víno z keřů okolo 60-70 let, nefiltrované, sířené jen lehce v závěru před lahvováním (existuje ještě varianta úplně bez síry). Tak moc jsem se těšil. Seškrabal vosk z hrdla lahve, vytáhl korek a… posmutněl. Ukázková korková vada. A jako na potvoru ne taková, která víno zničí úplně, ale především v chuti ponechala něco z původního charakteru, aby mne ještě víc rozčílila. Bylo znát, že to víno bylo šťavnaté, živé a určitě naprosto skvěle pitelné, ale s úderem korkového zápachu do nosu to prostě nešlo. Korková vada neodvane, přesto jsem čekal, zda to druhý den nějakým zázrakem nebude lepší. A bohužel ne. Ach jo. Čekal jsem všechno možné, třeba že to bude kvůli minimální síře rozjeté nebo tak, ale korek naštval. V poslední době jsem se s ním setkával čím dále méně. Taky máte pocit, že když už se objeví, tak si přítomnost vybere na něčem „nenahraditelném“? :-)

rottiers_moulin-a-vent_Champ-de-CourKaždopádně mi to v pátek nedalo a skočil jsem do chladničky pro další kousek z Beaujolais, byť tentokrát věděl, že to vyloženě lehké víno na popíjení nebude. Na Domaine Richard Rottiers Moulin à Vent „Climat Champ de Cour“ 2008 (web, k nám je dováží Hron) jsem se už taky nějakou dobu těšil. Pochází totiž z vyhlášené vinice bohaté na mangan, z keřů okolo 70 let starých. Připraveno částečně karbonickou macerací, fermentováno s řízením teploty, zrálo 10 měsíců ve starších burgundských sudech, nefiltrováno. Richard Rottiers začal teprve v roce 2007, kdy převzal 3.15ha vinice v Moulin à Vent (jeho manželka je totiž z Romanèche-Thorins). Ale ve víně nováček není, trénoval ve sklepě i na vinicích v různých částech Francie a také v Jižní Africe či na Novém Zélandu. Vinice v Beaujolaius obdělává bio (celé plochy chce mít certifikovány do roku 2014), ruční sběr, zpracování různých specifických částí vinic separátně a tak.

Champ de Cour 2008 je v pěkné burgundské lahvi, s plastovou záklopkou, kvalitním korkem a elegantní vinětou. Temně švestková barva. Efektní, výraznější ovocitá vůně, svěží a příjemná, někde na pomezí tmavých a červených peckovin, trochu tóny dřeva a čokolády, decentní divokost až živočišnost. Suché, šťavnaté, silnější a strukturované v chuti, fajn třísloviny, vyzrálá ovocitost, stále teprve na cestě a bude ještě krásně zrát. Skvěle se to pije a zároveň nabízí dost prostoru ke zkoumání, vrstevnatost. Zajímavé, krásně udělané červené, jedno z nejlepších Beaujolais co jsem pil v poslední době. Na první dojem blíže pinotu z Côte de Nuits než Gamay z Beaujolais, ale to Moulin à Vent docela často umí. Ideální kousek, pokud bych chtěl někoho přesvědčit, že tahle oblast nedělá jen podivné cosi co voní po banánech :-) A dost by mne zajímal ročník 2009, který je v Beaujolais vyloženě špičkový (osmička spíše lehce nadprůměrná).

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails