čtvrtek 13. října 2011

Lehce nesourodá skupina červených

stavek_spigle_2006Na konci září jsem tu měl článek Autentická či prostě jen poctivá vína – sada bílá a nějak se zapomněl podělit i o část červenou, možná i proto, že bílá ve mně zanechala o dost silnější dojem. A vůbec se mi nashromáždila kupa dalších červených degustačních poznámek, část tedy odhrnu nyní. A začnu Moravou, z „archivu“ jsem vylovil červené Cuvée Špigle 2006 od Richarda Stávka, které mne před lety opravdu hodně bavilo a také jsem o něm psal. Aktuálně otevřená láhev se prezentovala poměrně výraznou vůni, ten první dojem byl až „cabernet franc“ díky kořenitosti, vůni zeleného pepře a do toho černého rybízu. Postupně se ovocitost mixuje s bobkovým listem, kořením na divočinu, dost příjemné a zajímavé to je. V chuti suché, šťavnaté, stále ovocité a pěkně dlouhé (byť s mírně nečistým ocáskem), hodně sympatické červené ve skvělé kondici i po pěti letech a stále potenciálem dál zrát. Ještě si syslím jednu láhev, za pár let znovu slavnostně odšpuntuji.

soutard_1988O Château Soutard 1988 jsem tu už psal v článku Staré mapy a víno z konce osmdesátých, je to moc zajímavý podnik, který se vyznačoval hodně tradičním projevem, žádný pokrok k vínům pitelným již na počátku svého života. Rodina Lignéris ho však prodala skupině Le Mondiale a jak se bude vyvíjet je ve hvězdách. Důvod prodeje byl jednoduchý, vinař byl nucen vyrovnat dědické závazky sestrám a dalšímu příbuzenstvu. Ale se zbytkem peněz se sebral a začal znovu osazovat opuštěné náročné polohy v Languedocu s plánem dělat skvělé víno tam :-) Každopádně tenhle Soutard se aromaticky posunul do ovocných čajových výluhů, usychající marmelády s kořením. V chuti suché, s výraznou kyselinou a stále i tříslem, tvrdší, se zbytky ovocitosti, poměrně efektní a zajímavé. Rozhodně ne mrtvola, ale určitě spíše víno pro vyznavače stařešin :-)

tanzberg_pinot_ruzova_2006Dnes nás čeká druhé kolo přechutnávky pinotů ročníku 2006 (viz kolo první), tentokrát s vzorky papírově a ze zkušeností let minulých nejnadějnějšími. Jako malou přípravu jsem měl možnost minulý týden chutnat Pinot noir 2006 pozdní sběr z Růžové hory od Tanzbergu. V chuti to nebylo úplně špatné, nějaká ta struktura tam zbývala a víno šlo slušně pít, ale aromatika byla naprosto posunutá do znojemských okurek s uzeným, sklepa a hlíny. Tedy… ne že by se tohle nedělo spoustě domácích pinotů po pár letech :-)

pinot_2009_kocarikO dalším pinotu jsem se tu zmiňoval už několikrát a z toho, co je momentálně dostupné (tedy po pravdě už skoro není a v některých restauracích a vinotékách leží několik poslední kusů, ročně ho vzniká jen pár stovek lahví, vinař se snaží rozšířit výsadby, ale to ještě bude hezkých pár let trvat) z našich vinic, ho považuji za špičku. Pinot noir 2009 zemský od Petra Kočaříka z Čejkovic má poměrně výraznou až parfémovější aromatiku, krom červeného i trochu tmavšího ovoce je tam pěkná mineralita, kouřovost a trochu kořenitost, decentní (ale příjemná a vínu sedící) těkavka a momentálně i trošku „funky“ odbočky jako koprovka s vajíčkem :o) Stále teprve na cestě. Čím tohle víno ale exceluje je chuť, suchá, plnější, s výbornou kyselinou ale spíše uhlazená, delší, na domácí pinot překvapivě dobře strukturovaná, seriózní. Tohle je fantastické víno, navíc připravené bez nějakých moderních technologických obezliček.

fratava_2009Jak podobné věci moc nevyhledávám, tak v posledních měsících mám docela štěstí na Fratavu. Tentokrát se mi do rukou dostala Fratava 09 jakostní Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, ovšem jiná než ty dvě co jsem od nich chutnal už dříve (tu a tady). Minimálně se liší vinětou a číslem šarže (místo 2010/T 13 je to 2011/T 13, možná tedy jen lahvování později). Pil jsem tohle víno v průběhu několika dní, kdy si bez problémů drželo projev, což oceňuji. Aromaticky hodně výrazné, tmavě ovocité projevem do vůně sladšího ovocného moštu, mírná kořenitost. Suché, kulaté, takové lehce „rozblemclé“ – sice je tam kyselina a tak, ale ta stavba je dost jednoduchá, bez tříslovin, bez čehokoliv dalšího, taková jakoby mošt s alkoholem. Hodně snadno se to pije, je to sympaticky jednoduché, ale obvykle od červeného vína očekávám něco jiného, tohle nějak moc nechápu :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails