středa 1. června 2011

Bílé burgundské v tiché i šumivé podobě

montchovet_bourgogne_blanc_2008Jeden vinař, jeden ročník, dvě bílá vína stejného ročníku. Jen jedno z nich šumí. Jde o ročník 2008 v Burgundsku, který byl poněkud komplikovaný. Většina bílých, která jsem měl možnost pít, vykazuje o něco tenčí tělo a opravdu hodně výrazné kyseliny. Především v méně prestižních oblastech jsou to kyseliny až ryzlinkové :o) Ostatně jsem se o tom zmiňoval v článku Kyselý králíček Burgundska 2008, kde u degustovaného vína padla jízlivá připomínka, zda by nebylo lepší ze sklizené suroviny udělat crémant místo tichého vína. No a Didier Montchovet (web), biodynamik z Nantoux o kterém jsem se tu znovu zmiňoval nedávno, právě má obojí. Vlastně jediným rozdílem v těch dvou vínech je, že šumivka má krom Chardonnay ještě dvacet procent Aligoté a byla dokončena (kvůli nutnosti zařízení, které Montchovet nemá) mimo sklepy vinaře ve specializovaném podniku, ale taktéž alespoň bio certifikovaném. Jak si stojí tiché proti šumivému?

Didier Montchovet Hautes Côtes de Beaune 2008 blanc se skrývá v klasické zelené burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a kvalitním korkem. Mírně nazlátlá barva. Ve vůni mladé, silné, pěkná ovocitost kombinovaná s krémovým barikem, trochu med a karamelky, výrazné a dost povedená. Napití je poněkud šok, protože chuť jde trochu jiným směrem než vůně napovídala. Víno je velmi suché, opravdu citrusově řízné, minerální, dřevo se projevuje o dost méně a projev je i o něco tenčí a spíš běžně dlouhý. Chuť volá po spojení s jídlem a tím zvláštním nesouladem s vůní jakoby znervózňuje. Dost by mne zajímalo, co to udělá s časem, až se aromatika trochu srovná a vliv dřeva opadne, jednu láhev zaarchivuji.

montchovet_cremant_2008Didier Montchovet Crémant de Bourgogne 2008 Blanc de Blancs Brut (dozáž nějakých 6g/l) nazlátlou barvu a výraznější perlení středně velkých bublin. Svěží a velmi příjemná aromatika, květiny a bílé ovoce, čisté, jemné, lákající k napití. V chuti suché, výrazně zašumí v ústech, mineralita, citrusová kyselina a svěžest, slušná délka. Živé, nijak složité ale hodně pěkně postavené, vyvážené, jemné, skvěle pitelné a ani chvilku nenudící. Postupem času se ještě trochu otevírá a nabízí různé drobnější aromatické a chuťové odbočky, velmi mne baví to pít. Proti nějakým běžným neročníkovým šampaňským se to vůbec nemá za co stydět, jen stojí o dost míň (~ 350,- Kč už u nás). Dost by mne zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby mělo tohle víno možnost zrát před degoržováním třeba 3 – 4 roky jako slušné Champagne, v tom případě by rozdíl byl dost možná ještě menší. Jenže… kdo krom těch šampaňských domů má takové zásoby a dost peněž, aby tohle mohl dělat? :-)

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails