pátek 11. února 2011

Dobré i špatné zprávy ze světa vína a vínopsavců

chranene_zemepisne_vinoDnes zase pár vinných zpráv, taková všehochuť posbíraná za posledních několik dní. Kupříkladu Deník.cz přinesl pár názorů na chystanou novelu vinařského zákona, která upravuje značení vín. Vyjadřuje se k ní Miloš Michlovský, Jiří Sedlo či Marek Šťastný. Na lahvích můžeme nově čekat Chráněné označení původu (CHOP) a Chráněné zeměpisné označení (CHZO), ovšem zároveň nám zůstane možnost používat původní zažité označení (zemské, jakostní, přívlastky). Takže kočkopes výjimek, klasika. A zákazníkům „nenadšencům“ to fakt nezávidím, už teď mají myslím bordel v tom, co je to takové víno zemské či VOC, a teď tohle. Nu což, vývoj musí být :-) Snad to nic nezmění v trendu, že letos by se tu mohlo vypít průměrně 20 litrů vína na osobu. Dělám pro to všechno, tuto metu jsem letos již pokořil…

Občas mi zůstává rozum stát nad úrovní některých vinařských akcí v ČR, které spíše než oslavu dobrého vína připomínají… inu obyčejnou ožíračku. Viz třeba moje poznámky z loňského vyhlašování Vinařství roku. Vypadá to, že v tom nejsme sami. Felix Salmon se na svém blogu u Reuters rozepsal k vinné akci v Davosu a opravdu jsem se zasmál. Smetánka ochutnávala vína zásadně se stobodovým hodnocením (či jeho ekvivalentem), ta byla rozlévána jak kdo chtěl bez omezení. Prostě když jakékoliv z nich došlo, okamžitě byla otevřena další láhev. I u záležitostí typu Pavie 2005 či Cheval Blanc 2000, tedy vín, se kterými se způsobem „odšpuntovat a hned rozlít“ fakt nezachází. Ale třeba ze mne mluví jen závist :-)

Když jsme u stobodových vín… Robert Parker oznámil, že přestává hodnotit vína z Kalifornie, což je pro tamní byznys velká rána (body od Parkera jsou vše a stejné hodnocení „jen“ jeho časopisu Wine Advocate ale od jiného redaktora stejnou váhu mít nebude). Tuto zodpovědnost přebírá jeho „pobočník“ Antonio Galloni, který nejdříve pokrýval jen Itálii, ale nyní už je to i Cote d’Or, Chablis a Champagne. V případě Kalifornie chce údajně navštívit více nových podniků, na které se Parkerovi už v poslední době nedostával čas. Ale po pravdě… pokrývat tolik velkých oblastí v podstatě znamená, že budete hodnotit hlavně ty velké slavné hráče a na nějaké objevy vám čas nezbude.

Možná přichází čas, kdy otěže hodnocení vína vytrhnou z rukou slavných kritiků winebloggeři, specializující se na své domácí vinné oblasti. Nebo snad ne? Organizace Wine Intelligence vydala tiskové prohlášení k analýze trhu (za kterou ale chtějí několik desítek tisíc korun, tudíž jsem ji nečetl), ve které říkají, že vinní bloggeři jsou pro konzumenty jedním z nejméně důvěryhodných zdrojů informací o vínech, věří jim sotva pětina. Právě tato informace je titulkem vydané tiskové zprávy („Bloggers are one of the least trusted source of wine recommendations”), úplně jak z Blesku či jiného bulváru. Při bližším zkoumání zjistíte, že také zhruba pětina dotázaných vůbec používá web/sociální sítě pro zjišťování informací o víně, takže je klidně možné, že ti, co hledají informace na internetu, vlastně bloggerům věří skoro všichni :-) Mnohem více mne zarazilo, že jen zhruba polovina dotázaných důvěřuje doporučení obchodníků, od kterých vína berou. To si jako běžných zákazník v UK, USA a Francii myslí, že mu jeho dodavatelé vín z poloviny lžou? :-) To mi přijde skoro důležitější informace. No nic… stejně si myslím, že ten titulek byl určen k jedinému důvodu – naštvat vinné bloggery a levně tím rozšířit informaci o tom, že mají nějaký ten drahý report na prodej. A zafungovalo to, o zprávě psala většina z těch nejnavštěvovanějších US/UK wineblogů. Samotná agentura pak volbu titulku za účelem „vybuzení debaty“ později přiznala. Takhle se v dnešní době dělá marketing.

Telegraph přinesl zprávu o vinaři, který zahynul v přímém důsledku používání pesticidů na vinici (respektive kvůli tomu, že s pesticidem přišel do těsnějšího kontaktu, než by měl). A uvádí také zajímavou statistiku. Více než čtvrtina (65.000 tun) z celkových přibližně 220.000 tun pesticidů, které se v Evropě ročně použijí, končí ve Francii. A z tohoto množství je pak pětina určena pro vinice a to i přes fakt, že pokrývají pouze pět procent obdělávané půdy. Nic moc.

Sklenka vína a měsícJe snad cestou biodynamika? Tou se v nedávném zápisku zabývá Caroline Gilby (držitelka titulu Master of Wine a PhD z botaniky). Dochází k závěru, že jsou důležité bio a další co nejpřírodnější postupy, ale to další, co k nim biodynamika přidává, je spíš marketing a vytí na měsíc. A že zářné příklady špičkových biodynamických vinařů nic nedokazují, protože tito lidé by dělali, díky svým schopnostem a špičkovému terroir, skvělá vína i tak. Přečtěte si to celé a dejte mi vědět, co si o tom myslíte.

Jakýsi vandal v Rakousku zlikvidoval, doslova rozsekal na kousky, jeden z možná nejstarších exemplářů vinné révy na světě, pětisetletý kousek považovaný za přímého předchůdce Veltlínského zeleného. Finanční škoda je „přes 100.000€“, byť mi není jasné, jak se takovéhle věci vůbec oceňují. Ale chápete to? Proč má tohle někdo zapotřebí mi prostě není jasné, to už spíše chápu (byť s podobným chováním naprosto nesouhlasím) dřívější útok na experimentální GMO révu. Navrhuji tento víkend solidárně popít veltlínu!

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails