čtvrtek 12. srpna 2010

Scuk v Las Adelitas

uvnitr Dlouho jsem přemýšlel, zda tu vůbec psát o restauraci, kde jsem měl víno jen jednou a to ještě jen v dezertu, marinovala se v něm jahoda. Zároveň tam ale chodím velmi často (i několikrát týdně na oběd) a je to pro mne určitě jedna ze tří nejoblíbenějších restaurací v Praze. Trn z paty mi vytrhl pan Cuketka a jeho nový projekt – Scuk. Asi nemá smysl se o něm moc rozepisovat, tématu už se chytla i mainstreamová média a o Scuku se mluví, spuštění se zadařilo. Scuk je prostě „jídelní mapa nejen ČR“, místo s recenzemi a názory na místa, kde se dobře jí a nakupuje. Na webu vysvětlují systém hodnotitelů a vše okolo, opakovat to nebudu. No a právě na Scuk jsem se rozhodl házet různé malé recenze (vždycky mi nabobtnají do delšího textu, jinak to neumím), které jsem nějak nedokázal zpracovat sem. Když jsem ale dokončil popis Las Adelitas, uvědomil jsem si, že by z toho úplně v pohodě zápisek na Jižní svah byl, navíc i s fotkami co mi na Scuku (zatím?) citelně chybí :o) Takže ho sem teď surově zkopíruju a trochu doplním.

mezcalLas Adelitas v Americké se velmi rychle stalo místem, kam již několik měsíců pravidelně vyrážím na obědy a docela často i na večeře. Důvodem jsou (relativně) jednoduchá, ale maximálně čerstvá a poctivě připravená mexická jídla, v kombinaci s rozumnou cenovou politikou, autentickým (= komunikace v češtině občas drobátko vázne a umět španělsky či anglicky se vyplatí, ale i rodným jazykem se domluvíte bez větších komplikací) personálem a skvělou atmosférou, to vše v kompletně nekuřácké úpravě (krom venkovní zahrádky v létě).

jidlo Pokud chcete vyrazit na oběd, pak vězte, že polední menu za 110,- Kč sestává z pokrmu a nápoje (domácí poctivá přírodní limonáda v tom původním smyslu – lemonade, čerstvě připravená a málokde jinde v ČR viděná Agua de Tamarindo, cola či malé pivo), prakticky každé jídlo doprovází červená rýže a silně návykové frijoles refritos (smažená fazolová pasta). I vzrostlý jedinec se nají, jen počítejte s tím, že specielně chody se zelenou salsou pekelně pálí a v Las Adelitas se rozhodně nesnaží o nějaké „zjemnění“ chuti pro naše nenavyklé jazýčky. Aktuální denní nabídku uveřejňují vždy okolo jedenácté hodiny na Facebooku a (bohužel jen občas) na Twitteru. Z jídel na běžném lístku vřele doporučuji cokoliv „de cochinita“ či „al pastor“, s perfektním šťavnatým marinovaným vepřovým. Až bude v meníčku, tak rozhodně nevynechejte Tostadas Sinaloenses, takhle by měla vypadat dobrá směs masa a zeleniny! Mají tu také bezchybné guacamole. Ale chybu neuděláte prakticky ničím, experimentátory pravděpodobně zaujme tmavá mole omáčka s chilli a divokou čokoládou.

tequilasNa večeři doporučuji rezervaci, podnik je dost malý a bývá narvaný k prasknutí. A to nejen u stolů, ale i na stojáka u baru, před dveřmi podniku a vůbec všude, kde to jen jde. Velké procento hostů se rekrutuje z řad cizinců a cizojazyčný cvrkot celkové atmosféře ještě dost pomáhá. Možná i kvůli tomu návalu cizinců si při sklence některého z koktejlů, třeba úplně obyčejné Margarity Clásica, připadám občas jak v nějakém jiném zahraničním velkoměstě, kde jsou podobné podniky a multinárodní obyvatelstvo běžnější. Skvělá zábava tam byla okolo mistrovství ve fotbale, televize stála na stolku pokrytém mexickou vlajkou, jak oltář to vypadalo. Občas mne dostanou drobné úlety jako obrázek Ježíše zastrčený v rohu nabídky tequilly a mezcalu. Atmosféra!

Nabídka destilátů nedisponuje nějakými specialitami, ale je úplně v pohodě. A barman vám rád vysvětlí, jak se to má s různými druhy tequilly, co za blbost je červ v lahvi (když na něm někdo trvá, tak i tuhle variantu mají) a podobě. Víno v nabídce je bílé a červené (tuším mullerka z Moravy a základní běžné Tempranillo ze Španělska), nic z čeho by vinný nadšenec zářil nadšením. Červené jsem chutnal jen v dezertu a bylo naprosto ok, ale asi bych se tímhle sortimentem netrápil a šel do koktejlů či těch čerstvých nealko nápojů. I pivo točí, provařený Staropramen a Stellu, případně můžete dát lahvovou mexickou Coronu.

uvnitr_2
Restaurace má sem tam nějakou speciální nabídku, každou sobotu a neděli dopoledne (resp. do jedné, mají to s časem takové pomíchané a občas si do nás dloubnou ve stylu „přijďte dnes na menu, okolo dvanácté, vy tomu říkáte oběd“) podávají mexicko-americké snídaně (včetně palačinek s javorovým sirupem), narazíte na ohlášená i nečekaná setkání mexických ex-pats třebas i s hudebním vystoupením (a reprodukovaná hudba tan hraje neustále, občas snad až příliš nahlas), pořádají kuchařské kurzy a vůbec stojí za návštěvu. Prostě super Mexiko v centru Prahy, pohodový personál a místo pro fajn oběd i večeři, když zrovna netrváte na romantické intimní atmosféře a nevadí vám živější prostředí.

Na závěru si neodpustím dvě z jejich facebookových (jsou tam bohužel hloupě jako uživatel a ne veřejná fanouškovská stránka) pozvánek na polední meníčko:

„dobry den, dnes, protebe, ano, tykame protože je modernějši než vykani a bez straceny respekt, tak, dnes mame protebe dalši dobrotku: cerdo en salsa roja a pití k tomu za 110 Kc. To znamena vepřovi na červene omačce. Tak pod se najist, mame ti radi, nashle“

„dobry den... malem jsem zaspal :) ale Nas sef kuchar vstaval brzo a pripravil pro Vas "TOSTADAS SINALOENSES" kruprave kukuricne tousty a kure varene v zelene omacce, trosicku sice pali ale Vas nezabije.“

Komentáře používají Disqus
 
Related Posts with Thumbnails